687

přítele milovati, kaká to pochotnosť v té
svaté milosti bude. Výb. I. 770. — P., z po-
choti zlé vychodící, der bösen Lust, Begier-
lichkeit (gt.). Ona hříšná tělesná jednota
v nemravné vůli a nadvládě р-tné základ
má. Sš. I. 202:

Pochouliti, il, en, ení, etwas neigen. —
se, ostýchavě jíti, geduckt, furchtsam gehen.
Ros.

Pochoutka, y, f., na Mor. pochúťka ; po-
choutečka = rozličné krmě k pochutnání, pa-
mlsek, lahůdka, der Nachtisch, Leckerbissen,
Konfekte, das Nasch-, Zuckerwerk. Samé
p-ky jí nosí. Puch. V čas nouze brambory
pochoutkou. Sych. P. mlsných břichopásků.
Sych. To bude na p-ku. Us. Něco na p-ku
dáti. Plk. To si nechám pro p-ku, na p-ku,
Ros., na poslední p-ku. Šm.

Pochoutkář, e, m., Delikatessenhändler,
-liebhaber, m. Šm.

Pochoutný, vz Pochutný.

Pochovachu = pochovali, zastr. Kat.

Pochování, das Aufbewahren. Jg. — P.,
pěstování, das auf dem Schoos oder auf den
Händen Tragen. Vz Pochovati. — P., po-
hreb, pohřební průvod, die Beerdigung, Be-
stattung, das Begräbniss. Slavné p. míti. V.
Na p. jíti. V.

Pochovaný, vz Pochování, Pochovati.

Pochovati, pochovávati = na nějaký čas
schovati, eine Zeit lang halten, aufbewahren;
drobet na rukou chovati, nositi, ein wenig
auf den Händen tragen, auf den Schoss, auf
die Arme nehmen, pflegen; pohrbiti, begra-
ben, bestatten, beerdigen; skliditi, einen be-
seitigen, ihm den Garaus machen; sežrati,
snísti, aufessen, auffressen. Jg. — co. Po-
chová (podrží) to poněkud a potom to prodá.
Ros. On by vše brzo pochoval (požral). Ros.
— koho (gt., akk.) = nositi, pohrbiti. Po-
chovej to pachole n. toho pacholete, Us., toho
dítěte. Ros. A těla jeho tu pochoval. Pass.
Mrtvé pochovávati. V. My těla bezdušná po-
chováváme. Kom. Rád bych ho pochoval
(odklidil). Solf. Svobodu toho národa po-
chovali. Již tu mísu atd. pochoval (rozbil).
Us. Hý. — se s kým. Pochovám se drobet
s tím dítětem. Ros. — koho kam: do
hrobu, do země. V. — odkud. Kam se po-
chovávají z této vesnice? Us. — co, koho
kde. Král těla sv. apoštolů v svém městě
pochoval. Pass. 926. Když dal ve tvém klíně
p. sebe. Sš. Bs. 7. Kosti Josefovy byly po-
chovány v Sichemě na kusu pole. jez koupil
Jakub. Sš. J. 65. — koho kdy. Židé od
doby zajetí babylonského hned po úmrtí
zemřelé pochovávali. Sš. J. 187. — s adv.
Někoho slavně, poctivě, nákladně, V., po-
čestně p. D.

Pochovisko, a, n, die Grabstätte; der
Aufenthaltsort, Versteckort. Na Ostrav. Tč.

Pochozí, pocházející. Podlé člověčenství
p. z rodu Davidova královského. Sš. L. 182.
P. z národu. Smetana.

Pochřadnouti, dnul a dl, utí, durchs
Siechen zu Grande gehen. — kde. Vše
v poli pochřadlo (povadlo). Na mnoha mí-
stech ječmeny pochřadly. Ros.

Pochrámati, pochromiti, pochroumati,po-
šramovati. potlouci, zmrzačiti, vz Pochromiti.

— co komu kde. Všechno nám v zahradě
svou neopatrností pochrámal. Us. Hý. — se
kde. V lese káceje stromy se pochrámal.
Us. Hý.

Pochráměti, vz Pochromiti.

Pochramožditi se = potlouci se. U Přer.
a jinde na Mor. Kd., Hý.

Pochrana, y, der Schutzort. Srn.

Pochrániti, il, ěn, ění; pochráněti, ěl,
ěn, ění; pochraňovati, schovati, aufheben,
retten. --- co: peníze. Mor. -- koho v co:
ovce v stín p. L. — P., pohrbiti, begraben.
Mor.

Pochrápati, pochrapovati, ein wenig
schnarchen. Pochrápal si. Ros.

Pochrápati, mnoho potlouci, zerschlagen.
Us.

Pochřestati, pochřestávati, ein wenig
klappern. Ros.

Pochřestěti, či, ění, rauschen. Ros.

Pochrkati; pochrknouti, knul a kl, ut,
utí; pochrkávati, pochrkovati, räuspern. Ten
kůň pochrkuje, pochrkává, külstert. Ros. —
co, räuspernd beschmutzen. Celou podlahu
pochrkal (chrkáním podělal).

Pochroma, y, f., chromosť, kulhavka, ne-
duh kopytní u přežívavého dobytka. Vz S. N.
Die Klauenseuche. Ja.

Pochroměti, ěl, ění, nach einander lahm
werden. Jg.

Pochromiti, il, en, ení; pochráměti, ěl.
ění (na Slov.), pochrámati, schromiti, lähmen.

— koho. Kom. — čím: koně přílišným hnáním.

— na čem: na údu. Lk.
Pochroumač, e, m., der Verstümmler. P.

svého těla. Obt.

Pochroumatel, e, m., ochromitel, der
Lähmer. Šm.

Pochroumati =pochromiti, o stupňováno
v ou. — koho. Ros. Vz Pochromiti.

Pochrupati, vz Chrupati.

Pochroustati, zchroustati, aufknorpeln;
chroustavě pojísti, aufessen. Ros. — co. Vše
pochroustal (snědl).

Pochroutka, y, f., der Nachtisch. Vz Po-
kroutka. Ml.

Pochroutkář, e, m., der Zuckerbäcker.
Techn.

Pochtíti, pochtěti, pochci, chtěl, chtění;
pochtívati, u Brna a místy na Moravě po-
chceti, Hý. = drobet chtíti, eine Zeit lang
wollen, Lust haben. V. Kamkoli pochce, po-
chýlí je (Bůh srdce). BO. — koho, co čemu.
Pochtíval té panně n. tu pannu. Pochtévá ju

— je do ní zamilován. Na Mor. a ve Slez.
Klš., Brt. Kdož pije staré víno, ne inhed
pochce novému. ZN. — se s inft. Pochtělo
se mu tam jíti. Ros.

Pochudnouti, dnul a dl, utí; pochuděti,
ěl, ění, mager werden; verarmen. — kde
čím. V té vesnici všichni ohněm pochudli.
Us.

Pochukati = pochuchati = pofukovali,
podychovati. Repce bába pochukujíc. Št.
N. 182.

Pochumeliti, il, en, ení, balgen, walken.

— se, sich balgen. Ros.
Pochumlati, zausen. — koho. Pes tele

pochumlal a nic mu neudělal. Jg.
Pochuť, i, f., der Nachgeschmack. Us. D