691

Pojdomí, Podomí, n., ves u Vyškova.
Hý.

Poje = pojal, vzal; pojem = pojav; po-
jemše = pojavše; pojemši = pojavši. Kat.

Poječeti, el, ení, ein wenig brausen; trochu
naříkati, ein wenig jammern. Toms.

Pojed, u, m., pojeď, i, f., otok dásní, Ge-
schwulst des Zahnfleisches. Byl. Vz Podjed.

— Pravá p. (zlá žena). Mus.

Pojedení, n., das Abessen. Lakotné p.
Štelc. Snědl to všecko na jedno p. Ezau pro
jedno p. prodal své prvorozenstvie. ZN.

Pojedinosť, i, f., die EiHzelnheit, der ein-
zelne Fall. V jednotlivostech a p-stech se
všeobecné pravidlo ukrývá a zahrnuje. Sš.
L. 52.

Pojediný, einzeln. Ty příspěvky jsou
v p-ných svazcích časopisu musejního v zná-
mosť uvedeny. Mus. I. b. 89.

Pojednání, n. P., smíření, die Versöhnung.
P. skrze smlouvce. Kom. — P., pořízení, Ver-
handlung, f. P. o dědictví; věci dostavené
k úřednímu pojednání. Sm. — P. = sou-
stavné a zevrubné vystavení některé částky
n. oddělení nějaké celé vědy (novější). Jg.
Navrhují někteří jiná lepší slova: spis, roz-
prava, rozbor, rozjímání (Ht. Brs. 278.), ale
jest to vědecký terminus a může zůstati.
Abhandlung, f,Traktat, m. P. úvodní; řeč
v p. upravená. Šm. P. učené o něčem psáti.

Pojednati, pojednávati, jednati, smířiti,
aus-, vergleichen, versöhnen. Kom. J. 911. —
koho s kým. Pán na svět přišel, aby lidi
s Bohem pojednal. Sš. J. 43. Byl jsem s ním
pojednán. Mus. — se. Pojednali se = po-
rovnali. Mor. Brt. Vz Pojednání. — P., po-
říditi, vyříditi, ver-, ausrichten, ausführen,
verhandeln. — cо. Pojednou to pojednám,
čeho očekáváte. Sych. — čeho. A Čechové
sjedše se do Prahy v témdni svých potřeb
pojednali. Let. 201. — P. o něčem (novější),
psáti, mluviti, eine Abhandlung schreiben,
abhandeln. Ve spise tom pojednal spisovatel
vědy přírodní, chybně m.: pojednal, jednal
o vědách přírodních. Pojednávati něco šp.
m.: pojednati, jednati o něčem, Us., něco roz-
bírati, o něčem rozjímati, rozprávěti. Ht. Brs.
278. Vz Pojednání.

Pojednavací, Verhandlungs-. P. akta.

Pojednavatel, e, m., der Verfasser einer
Abhandlung. Rk.

Pojedničkou, vz Pojednou.

Pojednotný. P. jména, vz Počet.

Pojednou, pojedničkou, jedenkrát, jed-
nou, einmal, auf einmal. V. P. pic, podruhé
nic. Prov., Jg. Vz Pic. — P., v jednom,
týmž časem, zu gleicher Zeit, auf einmal.
Toho můžeš přijíti jeden kventík p. Krab.

— P., náhle, hned, flugs, sogleich, stracks,
jählings. D. Jedeme, p. se kolo zlomí. Us.
P. bylo hotovo. Us. Pojedničkou se k bitvě
pořádně sšikují a zřádají. Ler. Pojednou z očí
kamsi se podějí. Ler. — Kom. — P., snadno,
brzo, leicht, bald. P. si nohu zlomíš. Správní
lidé neberou se ledakdes p. co hřibové. Prov.

Pojedy, dle Dolany, něm. Pojed, ves u Rož-
ďalovic. PL.

Pojechati, pojachati = jíti, táhnouti
pryč, gehen, ziehen. Jg. — kam. K nám

pojechám, poprchává. Sych.—jak. Cválem,
bez prodlení tam pojecháme. Puch., Sych.,
Šm., Tč.

1. Pojem = pojím, vz Pojísti. Na Slov.

2. Pojem, u nebo lépe pojmu, m., no-
vější, ponětí, pomysl, Begriff. Představa spo-
jením rozmanitostí povstalá sluje p. nebo
ponětí. Marek. P. jest představa podstatné
jednostejnosti v podané rozmanitosti. Blř.
P., ponětí jest myšlénka sama o sobě prosta
všeho názoru. Blř. Obsah a rozsah pojmu.
Dle hojnosti obsahu jsou pojmy: jednoduché
n. složené. Dle hojnosti rozsahu jsou pojmy:
jednotlivé (jedinečné) n. obecné (universalní).
Dle jakosti jsou pojmy: 1. souhlasné n. svorné,
2. sporné. — Pojmy různé (různorodé), stejno-
rodé (srovnatelné). P. odtažený, srostlý, pod-
řaděný, nadřaděný; pojmy seřaděné, souřadné,
rovnomocné n. záměnné; p. nižší n. užší,
vyšší n. širší, dobrý, zřejmý, zřetelný (co
do hloubky), zřetelný (co do šířky), jasný.
Jd. 6 a násl. P. střídný, Wechsel-, střední,
Mittel-, první, Unter-, hromadný, Collectiv-,
menší, Unter-, hlavní, Haupt-, obměnný, vzá-
jemný, Wechsel-, přípravný, Elementarbe-
griff. Hš. P. daný, utvořený, základní; pojmy
shodné (übereinstimmende B.); pojmy z konců
protivné (diametral entgegengesetzt), tvarem
rozdílné, krajní. Nz. P. tvarný, lichý; p. o jed-
nosti. Šm. P. logický, psychický; pojmy vše-
obecné, zvláštní; rodové, druhové, individu-
alné; apriorické, aposteriorické (n. empirické
n. zkusné) n. pojmy dozvědu a přezvědu;
analytické a synthetické; smyslové (empi-
rické), nadsmyslové (transcendentné); kladné
(positivně, affirmativné) a záporné (negativné);
absolutné, relativné, korrelativné. Dastich
v S. N. Zjemnění a ztenčení pojmu, Sš. II.
304; p. čeho zvýšiti, Sš. II. 311; hleděti ku
pojmu, jenž se kryje ve slově. Sš. II. 322.
Nepořádným býti a chleba darmo jísti, poj-
mové příbuzní jsou. Sš. II. 288. Dotčení
pojmové se vespolek podmiňují. Sš. II. 303.
Dle jiných slovo tu znamená obecný p., jehož
částečným dílem jest nauka. Sš. II. 334. P.
obmezenější tu na mysli má apoštol, Sš. II.
339; od záporných pojmů ku kladným pře-
jíti, Sš. II. 343; slova ta v jeden p. splý-
vají, Sš. II. 361; slovo vezdy k tomuto pojmu
se připíná; slovo пібгц, když se slovem
láska, ауащ, přichází, vezdy značí dogma-
tický p. křesťanské víry. Sš. II. 403. Prů-
hledna jest nám osnova pojmů jeho. Sš. Z. 3.
Obojí p. ten vytknouti, Sš. O. 162; obojí p.
svědka a diváka tuto splývá, Sš. Ž. 144;
slovo rozbroj i p. výše postavených nepra-
vostí v sobě obsahuje, Sš. O. 163; slovem
kvílíce se p. slova vzplačte zvyšuje a zostřuje,
Sš. O. 172; a rozprostraňuje tím p. slova
svědčíme, Sš. O. 265; tím p. ten všeobec-
nosti nabývá, Sš. O. 267; p. slova toho ne-
jednou ještě v listu jeho prozvukuje. Sš. O.
325. Slovo či raději p. věřiti rozličné stupně
připouští. Sš. J. 41. P. rodový. Sš. J. 98.
O božství pravého p-mu nemajíce. Sš. Mt.
92. Proto sv. Jan ještě jednou novou větou
onen p. o Logu opětuje. Sš. J. 13. Jazy-
kové staří obojí p. jedním slovem vynášejí.
Sš. L. 21. Otřeni a seslabení p-mu. Sš. II.
248. (Hý.). P. o věci míti; v p. uvésti (in