Předchozí (690)  Strana:691  Další (692) |
|
|||
691
|
|||
|
|||
Pojdomí, Podomí, n., ves u Vyškova.
Hý. Poje = pojal, vzal; pojem = pojav; po-
jemše = pojavše; pojemši = pojavši. Kat. Poječeti, el, ení, ein wenig brausen; trochu
naříkati, ein wenig jammern. Toms. Pojed, u, m., pojeď, i, f., otok dásní, Ge-
schwulst des Zahnfleisches. Byl. Vz Podjed. — Pravá p. (zlá žena). Mus.
Pojedení, n., das Abessen. Lakotné p.
Štelc. Snědl to všecko na jedno p. Ezau pro jedno p. prodal své prvorozenstvie. ZN. Pojedinosť, i, f., die EiHzelnheit, der ein-
zelne Fall. V jednotlivostech a p-stech se všeobecné pravidlo ukrývá a zahrnuje. Sš. L. 52. Pojediný, einzeln. Ty příspěvky jsou
v p-ných svazcích časopisu musejního v zná- mosť uvedeny. Mus. I. b. 89. Pojednání, n. P., smíření, die Versöhnung.
P. skrze smlouvce. Kom. — P., pořízení, Ver- handlung, f. P. o dědictví; věci dostavené k úřednímu pojednání. Sm. — P. = sou- stavné a zevrubné vystavení některé částky n. oddělení nějaké celé vědy (novější). Jg. Navrhují někteří jiná lepší slova: spis, roz- prava, rozbor, rozjímání (Ht. Brs. 278.), ale jest to vědecký terminus a může zůstati. Abhandlung, f,Traktat, m. P. úvodní; řeč v p. upravená. Šm. P. učené o něčem psáti. Pojednati, pojednávati, jednati, smířiti,
aus-, vergleichen, versöhnen. Kom. J. 911. — koho s kým. Pán na svět přišel, aby lidi s Bohem pojednal. Sš. J. 43. Byl jsem s ním pojednán. Mus. — se. Pojednali se = po- rovnali. Mor. Brt. Vz Pojednání. — P., po- říditi, vyříditi, ver-, ausrichten, ausführen, verhandeln. — cо. Pojednou to pojednám, čeho očekáváte. Sych. — čeho. A Čechové sjedše se do Prahy v témdni svých potřeb pojednali. Let. 201. — P. o něčem (novější), psáti, mluviti, eine Abhandlung schreiben, abhandeln. Ve spise tom pojednal spisovatel vědy přírodní, chybně m.: pojednal, jednal o vědách přírodních. Pojednávati něco šp. m.: pojednati, jednati o něčem, Us., něco roz- bírati, o něčem rozjímati, rozprávěti. Ht. Brs. 278. Vz Pojednání. Pojednavací, Verhandlungs-. P. akta.
Pojednavatel, e, m., der Verfasser einer
Abhandlung. Rk. Pojedničkou, vz Pojednou.
Pojednotný. P. jména, vz Počet.
Pojednou, pojedničkou, jedenkrát, jed-
nou, einmal, auf einmal. V. P. pic, podruhé nic. Prov., Jg. Vz Pic. — P., v jednom, týmž časem, zu gleicher Zeit, auf einmal. Toho můžeš přijíti jeden kventík p. Krab. — P., náhle, hned, flugs, sogleich, stracks,
jählings. D. Jedeme, p. se kolo zlomí. Us. P. bylo hotovo. Us. Pojedničkou se k bitvě pořádně sšikují a zřádají. Ler. Pojednou z očí kamsi se podějí. Ler. — Kom. — P., snadno, brzo, leicht, bald. P. si nohu zlomíš. Správní lidé neberou se ledakdes p. co hřibové. Prov. Pojedy, dle Dolany, něm. Pojed, ves u Rož-
ďalovic. PL. Pojechati, pojachati = jíti, táhnouti
pryč, gehen, ziehen. Jg. — kam. K nám |
pojechám, poprchává. Sych.—jak. Cválem,
bez prodlení tam pojecháme. Puch., Sych., Šm., Tč. 1. Pojem = pojím, vz Pojísti. Na Slov.
2. Pojem, u nebo lépe pojmu, m., no-
vější, ponětí, pomysl, Begriff. Představa spo- jením rozmanitostí povstalá sluje p. nebo ponětí. Marek. P. jest představa podstatné jednostejnosti v podané rozmanitosti. Blř. P., ponětí jest myšlénka sama o sobě prosta všeho názoru. Blř. Obsah a rozsah pojmu. Dle hojnosti obsahu jsou pojmy: jednoduché n. složené. Dle hojnosti rozsahu jsou pojmy: jednotlivé (jedinečné) n. obecné (universalní). Dle jakosti jsou pojmy: 1. souhlasné n. svorné, 2. sporné. — Pojmy různé (různorodé), stejno- rodé (srovnatelné). P. odtažený, srostlý, pod- řaděný, nadřaděný; pojmy seřaděné, souřadné, rovnomocné n. záměnné; p. nižší n. užší, vyšší n. širší, dobrý, zřejmý, zřetelný (co do hloubky), zřetelný (co do šířky), jasný. Jd. 6 a násl. P. střídný, Wechsel-, střední, Mittel-, první, Unter-, hromadný, Collectiv-, menší, Unter-, hlavní, Haupt-, obměnný, vzá- jemný, Wechsel-, přípravný, Elementarbe- griff. Hš. P. daný, utvořený, základní; pojmy shodné (übereinstimmende B.); pojmy z konců protivné (diametral entgegengesetzt), tvarem rozdílné, krajní. Nz. P. tvarný, lichý; p. o jed- nosti. Šm. P. logický, psychický; pojmy vše- obecné, zvláštní; rodové, druhové, individu- alné; apriorické, aposteriorické (n. empirické n. zkusné) n. pojmy dozvědu a přezvědu; analytické a synthetické; smyslové (empi- rické), nadsmyslové (transcendentné); kladné (positivně, affirmativné) a záporné (negativné); absolutné, relativné, korrelativné. Dastich v S. N. Zjemnění a ztenčení pojmu, Sš. II. 304; p. čeho zvýšiti, Sš. II. 311; hleděti ku pojmu, jenž se kryje ve slově. Sš. II. 322. Nepořádným býti a chleba darmo jísti, poj- mové příbuzní jsou. Sš. II. 288. Dotčení pojmové se vespolek podmiňují. Sš. II. 303. Dle jiných slovo tu znamená obecný p., jehož částečným dílem jest nauka. Sš. II. 334. P. obmezenější tu na mysli má apoštol, Sš. II. 339; od záporných pojmů ku kladným pře- jíti, Sš. II. 343; slova ta v jeden p. splý- vají, Sš. II. 361; slovo vezdy k tomuto pojmu se připíná; slovo пібгц, když se slovem láska, ауащ, přichází, vezdy značí dogma- tický p. křesťanské víry. Sš. II. 403. Prů- hledna jest nám osnova pojmů jeho. Sš. Z. 3. Obojí p. ten vytknouti, Sš. O. 162; obojí p. svědka a diváka tuto splývá, Sš. Ž. 144; slovo rozbroj i p. výše postavených nepra- vostí v sobě obsahuje, Sš. O. 163; slovem kvílíce se p. slova vzplačte zvyšuje a zostřuje, Sš. O. 172; a rozprostraňuje tím p. slova svědčíme, Sš. O. 265; tím p. ten všeobec- nosti nabývá, Sš. O. 267; p. slova toho ne- jednou ještě v listu jeho prozvukuje. Sš. O. 325. Slovo či raději p. věřiti rozličné stupně připouští. Sš. J. 41. P. rodový. Sš. J. 98. O božství pravého p-mu nemajíce. Sš. Mt. 92. Proto sv. Jan ještě jednou novou větou onen p. o Logu opětuje. Sš. J. 13. Jazy- kové staří obojí p. jedním slovem vynášejí. Sš. L. 21. Otřeni a seslabení p-mu. Sš. II. 248. (Hý.). P. o věci míti; v p. uvésti (in |
||
|
|||
Předchozí (690)  Strana:691  Další (692) |