Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |
|
|||
692
|
|||
|
|||
eines zusammenfassen). Th. Casto můžeme
slovo pojem jinými slovy nahraditi. On nemá o té věci ani pojmu = nemůže si ani po- mysliti, jaká to věc, nemá pomyšlení, zdání o té věci atd. Brs. 127. Vz více v S. N. Pojemný, možný k pojetí, fassbar, greif-
bar. — v co. Kůň v uzdu p. V. Pojemový, pojmový, Begriff-. P. úsudek.
Krok. Pojenec, nce, m., der Verbündete. Dch.
Pojení, n., napájení, das Tränken. — 2.
Spojování, das Verbinden, die Fügung. V. P. slov. Kom. Pojésti, zastr., vz Pojísti.
1. Pojeti, pojedu, jeď, jeda (ouc), el, po-
jeto, jetí, fahren, reiten, schiffen. — abs. Kam pojedeš, že koně sedláš ? Sych. AŽ po- krmím, pojedeme. Sych. Již brzo pojede. Us. Až pojede (=bude umírati). Šm. — s kým, s čím. Pojeď s námi. Us. Pojede s hnojem na pole. — kam. Pojedeme k Jičínu, do Prahy, na pole. Us. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic (bude se drbati za ušima). Lom. — odkud jak. Nechval kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí domů. Šm. Cf. Jeti. 2. Pojeti (zastr.), pojíti, vz Pojmouti.
1. Pojetí, n., od pojeti (pojedu), das Zu-,
Fortfahren, -reiten, -schiffen. Po malém p. zastavil. Us. 2. Pojetí, n., od pojmouti. P. za manželku.
Kom. Pravé věci pojetí (pochopení) vědo- mosť jest. Kom. J. 357. — P., ponětí (nov.), der Begriff, die Idee. Pojev, u, pojevek, vku, m., die Erschei-
nung. Rk. Pojevovati se = objeviti se. Šf. Rozpr. 25.
Pojezd, půjezd (Plk.), u, m., pojíždka,
y, f., pojezdy, pl., jízda, cesta, die Reise, Hinfahrt, der Ritt, das Fahren, Hinfahren, das Zuführen. Ty p-dy do Prahy mne mnoho stojí. Ros. Za příčinou dalekých p-dů do Hispanie v dluhy zavadil. V. O ustavičných svých p-kách znáti dává. Břez. 105. — P. vojenská, der Vorspann. Us. Zb. — P., das Gespann, der Wagen. Krásný p. nebeský. Ráj. Pojezda, y, f., povoz, povinnosť posky-
tovati povozy ku potřebám dvoru. S. N., Vký. Tomuto výkladu odpírá Bdl. v Gl. 243. pravě: Aber letzteres (povoz), hergeleitet von vezti, voz, vůz (der Wagen), bezieht sich nur auf Beistellung von Wagen, während die pojezda dem Etymon nach sich nur auf berittene Dienste beziehen kann; es war dies jene Verpflichtung der Unterthanen, vermöge welcher sie Pferde für das Gefolge des Kö- nigs, für die öffentlichen Kuriere beizustellen und selbst Kurierdienste zu leisten hatten. Pojezdenství, n., pojezdnictví, Wirth-
schaftsbereiterstelle, f. Puch. Pojezditi, il, ěn, ění, pojížděti, ějí, ěl,
ění, lange herumfahren, -reiten. — co. Myslí, že musí každý den celou dědinu pojezditi = zběhati, belaufen. Us. Hý. — kudy. A oni pojezdíce okolo něho a nemajíce kde koňuov vázati, museli do vsi jeti. Let. 58. Zle p. = pochoditi, übel ankommen. Plk. Pojezdka, y, f. = pojíždka.
Pojezdná, é, f., manželka pojezdného,
Wirthschaftsbereitersgattin, f. Us. Hý. — P., |
troubení na p-nou. Vz Pojezdný (na konci).
Hý. Pojezdné, ého, n., jízdné, jízdní plat, od
jízdy, das Rittgeld. Rk. Pojezdnictví, n. = pojezdenství. Šm.
Pojezdník, a, m. = pojezdný. Rk. — P.,
projízdce, der Pferdebereiter. Šm. Pojezdný (půjezdný, pojízdný, k pojezdu
se hodící, gut fahrend, fahrbar. P. vůz, loď, Us., cesta. Sych. — p., ého, m., subst., hospo- dářský úředník, který po dvorech, po polích pojíždí, Wirthschaftsbereiter, m. Jg. — P., der Bereiter. Aby najali p-né, kteří by sil- nice okolo Prahy projížděli a záškodné chase loupežnictví zastavovali. Skl. V. 164. — P., myslivec, který troubí jedním tonem na za- čátku, tři rázy opakuje a hrubším tonem končí. Takové troubení se nazývá troubení na pojezdnou. Šp. Pojezdový, Fahrzeugs-, Wagen-. L.
Pojezerník, a, m. (nové), jezeřan, See-
anwohner, m. Krok. Pojezerný, See-. P. rostliny, Rostl., osad-
níci. Krok. Pojícný, v Krkonš. = kdo mnoho pojídá,
žroutný, jícný, hltavý, gefrässig. Kb. Také na Mor. Hý., Brt. — P. jídlo, které se chutě jí, schmackhaft. Brt. Pojičiti (zastr.), vz Půjčiti.
Pojídání, n., jedení, das Essen. Br. Vz
Pojedení. — P., mlaskání, das Schmatzen. Ros. Pojídati, vz Pojísti.
Pojídátka, pl., n., Essbesteck, n. Šm.
Pojidlo, a, n., pojivo, vazadlo, svazek,
das Bindungsmittel. Šm. Pojíkati se po kom = něčí slova uště-
pačně opakovati. Rk. Vz Pohýkati. Pojimač, e, m., der Nehmer, Aufnehmer.
L. Pojimačka, y, f., die Nehmerin, Auf-
nehmerin. L. Pojímání, n., das Umfassen, Umgreifen.
P. ženy (ženění se), das Heirathen. — P., tělesné obcování, die Begattung. P. ovec, Puch., ptáků, Us., manželů. Rad. zvíř. P. se u větších ptáků: tok. Šp. Pojímaný, gefangen genommen. Jg.
Pojimatelnosť, i, f., die Empfänglichkeit.
Vz Učebný. Pojimatelný, erfasslich. Šm.
Pojímati, vz Pojmouti, Pojíti.
Pojímavosť, i, f., chopnosť, po-; chápavosť,
Begriffsvermögen, n. Šm. Pojímavý, empfänglich, Dch., fassend. Šm. P. srdce. Šm. Pojímky, pl., m., řetěz, na který se uváže
(pojme) kráva n. vůl za rohy; k řetězu pak přivázán jest provaz, za který se dobytče vede. Mor. Brt. Pojinačiti, il, en, ení, pojinačovati, ändern.
— co. Marek. P. písmo. Šm. Pojískati, lausen. Kulda.
Pojistce, e, m. = pojistitel.
Pojísti (zastr. pojésti), pojím, pojez, jedl,
den, ení; pojídati, nach einander auffressen, aufzehren, aufessen; ein wenig essen; zu Ende essen, abessen. Jg. Vz Jísti. — abs. Hodně pojídá (chutná mu). Šm., D. Pojezte a napijte se. Us. Máte-li co pojésti. V. Až |
||
|
|||
Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |