692

eines zusammenfassen). Th. Casto můžeme
slovo pojem jinými slovy nahraditi. On nemá
o té věci ani pojmu = nemůže si ani po-
mysliti, jaká to věc, nemá pomyšlení, zdání
o té věci atd. Brs. 127. Vz více v S. N.

Pojemný, možný k pojetí, fassbar, greif-
bar. — v co. Kůň v uzdu p. V.

Pojemový, pojmový, Begriff-. P. úsudek.
Krok.

Pojenec, nce, m., der Verbündete. Dch.

Pojení, n., napájení, das Tränken. — 2.
Spojování, das Verbinden, die Fügung. V.
P. slov. Kom.

Pojésti, zastr., vz Pojísti.

1. Pojeti, pojedu, jeď, jeda (ouc), el, po-
jeto, jetí, fahren, reiten, schiffen. — abs.
Kam pojedeš, že koně sedláš ? Sych. AŽ po-
krmím, pojedeme. Sych. Již brzo pojede. Us.
Až pojede (=bude umírati). Šm. — s kým,
s čím. Pojeď s námi. Us. Pojede s hnojem
na pole. — kam. Pojedeme k Jičínu, do
Prahy, na pole. Us. Maje, než dlužen, málo
víc, pojede do Drbalovic (bude se drbati za
ušima). Lom. — odkud jak. Nechval kmotře
hodův, až z nich pojedeš se ctí domů. Šm.
Cf. Jeti.

2. Pojeti (zastr.), pojíti, vz Pojmouti.

1. Pojetí, n., od pojeti (pojedu), das Zu-,
Fortfahren, -reiten, -schiffen. Po malém p.
zastavil. Us.

2. Pojetí, n., od pojmouti. P. za manželku.
Kom. Pravé věci pojetí (pochopení) vědo-
mosť jest. Kom. J. 357. — P., ponětí (nov.),
der Begriff, die Idee.

Pojev, u, pojevek, vku, m., die Erschei-
nung. Rk.

Pojevovati se = objeviti se. Šf. Rozpr. 25.

Pojezd, půjezd (Plk.), u, m., pojíždka,
y, f., pojezdy, pl., jízda, cesta, die Reise,
Hinfahrt, der Ritt, das Fahren, Hinfahren,
das Zuführen. Ty p-dy do Prahy mne mnoho
stojí. Ros. Za příčinou dalekých p-dů do
Hispanie v dluhy zavadil. V. O ustavičných
svých p-kách znáti dává. Břez. 105. — P.
vojenská, der Vorspann. Us. Zb. — P., das
Gespann, der Wagen. Krásný p. nebeský. Ráj.

Pojezda, y, f., povoz, povinnosť posky-
tovati povozy ku potřebám dvoru. S. N.,
Vký. Tomuto výkladu odpírá Bdl. v Gl. 243.
pravě: Aber letzteres (povoz), hergeleitet
von vezti, voz, vůz (der Wagen), bezieht sich
nur auf Beistellung von Wagen, während
die pojezda dem Etymon nach sich nur auf
berittene Dienste beziehen kann; es war dies
jene Verpflichtung der Unterthanen, vermöge
welcher sie Pferde für das Gefolge des Kö-
nigs, für die öffentlichen Kuriere beizustellen
und selbst Kurierdienste zu leisten hatten.

Pojezdenství, n., pojezdnictví, Wirth-
schaftsbereiterstelle, f. Puch.

Pojezditi, il, ěn, ění, pojížděti, ějí, ěl,
ění, lange herumfahren, -reiten. — co. Myslí,
že musí každý den celou dědinu pojezditi
= zběhati, belaufen. Us. Hý. — kudy. A oni
pojezdíce okolo něho a nemajíce kde koňuov
vázati, museli do vsi jeti. Let. 58. Zle p. =
pochoditi, übel ankommen. Plk.

Pojezdka, y, f. = pojíždka.

Pojezdná, é, f., manželka pojezdného,
Wirthschaftsbereitersgattin, f. Us. Hý. — P.,

troubení na p-nou. Vz Pojezdný (na konci).
Hý.

Pojezdné, ého, n., jízdné, jízdní plat, od
jízdy, das Rittgeld. Rk.

Pojezdnictví, n. = pojezdenství. Šm.

Pojezdník, a, m. = pojezdný. Rk. — P.,
projízdce, der Pferdebereiter. Šm.

Pojezdný (půjezdný, pojízdný, k pojezdu
se hodící, gut fahrend, fahrbar. P. vůz, loď,
Us., cesta. Sych. — p., ého, m., subst., hospo-
dářský úředník, který po dvorech, po polích
pojíždí, Wirthschaftsbereiter, m. Jg. — P.,
der Bereiter. Aby najali p-né, kteří by sil-
nice okolo Prahy projížděli a záškodné chase
loupežnictví zastavovali. Skl. V. 164. — P.,
myslivec, který troubí jedním tonem na za-
čátku, tři rázy opakuje a hrubším tonem
končí. Takové troubení se nazývá troubení
na pojezdnou. Šp.

Pojezdový, Fahrzeugs-, Wagen-. L.

Pojezerník, a, m. (nové), jezeřan, See-
anwohner, m. Krok.

Pojezerný, See-. P. rostliny, Rostl., osad-
níci. Krok.

Pojícný, v Krkonš. = kdo mnoho pojídá,
žroutný, jícný, hltavý, gefrässig. Kb. Také
na Mor. Hý., Brt. — P. jídlo, které se chutě
jí, schmackhaft. Brt.

Pojičiti (zastr.), vz Půjčiti.

Pojídání, n., jedení, das Essen. Br. Vz
Pojedení. — P., mlaskání, das Schmatzen.
Ros.

Pojídati, vz Pojísti.

Pojídátka, pl., n., Essbesteck, n. Šm.

Pojidlo, a, n., pojivo, vazadlo, svazek,
das Bindungsmittel. Šm.

Pojíkati se po kom = něčí slova uště-
pačně opakovati. Rk. Vz Pohýkati.

Pojimač, e, m., der Nehmer, Aufnehmer.
L.

Pojimačka, y, f., die Nehmerin, Auf-
nehmerin. L.

Pojímání, n., das Umfassen, Umgreifen.
P. ženy (ženění se), das Heirathen. — P.,
tělesné obcování, die Begattung. P. ovec,
Puch., ptáků, Us., manželů. Rad. zvíř. P. se
u větších ptáků: tok. Šp.

Pojímaný, gefangen genommen. Jg.

Pojimatelnosť, i, f., die Empfänglichkeit.
Vz Učebný.

Pojimatelný, erfasslich. Šm.

Pojímati, vz Pojmouti, Pojíti.

Pojímavosť, i, f., chopnosť, po-; chápavosť,
Begriffsvermögen, n. Šm.
Pojímavý, empfänglich, Dch., fassend.
Šm. P. srdce. Šm.

Pojímky, pl., m., řetěz, na který se uváže
(pojme) kráva n. vůl za rohy; k řetězu pak
přivázán jest provaz, za který se dobytče
vede. Mor. Brt.

Pojinačiti, il, en, ení, pojinačovati, ändern.
— co. Marek. P. písmo. Šm.

Pojískati, lausen. Kulda.

Pojistce, e, m. = pojistitel.

Pojísti (zastr. pojésti), pojím, pojez, jedl,
den, ení; pojídati, nach einander auffressen,
aufzehren, aufessen; ein wenig essen; zu
Ende essen, abessen. Jg. Vz Jísti. — abs.
Hodně pojídá (chutná mu). Šm., D. Pojezte
a napijte se. Us. Máte-li co pojésti. V. Až