693

pojedí. Již pojedli. Us. — co (všecko). To
mi všechno pojíme. Ros. Pojez něco prve.
Us. Ráno marnotratnosť skvostně snídá, o po-
lednách ohryzky pojídá. Zabranský. — jak.
Pojedl jsem s chutí. Har. — čeho (čásť
neurčitou měrou). Brt. Ten toho pojedl. P.
chleba. Br., Pref. Biskup potom ječného
chleba pojedl. Pass. 614.

Pojistitel, pojistce, e, m., der Versiche-
rer. Rk.

Pojistitelna, y, f. = pojišťovna. Rk.

Pojistiti, pojisť, il, štěn, ení; pojišťovati
= jisté, nepochybné učiniti, ubezpečiti, ver-
gewissern, bestätigen, beglaubigen, beschei-
nigen, zusichern, betheuern, versichern, as-
sekuriren, V.; zápisem n. rukojmětmi utvr-
diti, durch Bürgen, Wechsel, Verschreibung
versichern. — co : smlouvu. D. — čeho.
Příkladové toho pojišťují. Kram., Štr. Nebu-
zardan toho pojišťuje. Br. — co proti čemu:
dům, úrodu, stodolu, osení proti ohni, kru-
pobití. Us. — co čím. Víru svou tělem a
duší Krista Pána pojišťovali. Štelc. Něco zá-
pisem p., rukojměmi. — co kde: dluh na
statcích. Us. Pojišťování na statcích. V. —
co komu nač. Nikomu nic na obec nep.
Er.

Pojistivý, pojišťující, versichernd, Sicher-
heits-. P. kahan Davyův, zámyčka. Techn.
Vz Pojišťovací.

Pojistka, y, f., die Polize. Dch., Hý.

Pojistné, ého, n., die Assekuranzgebühr,
-prämie. J. tr.

Pojistník, a, m., der Assekurant. Rk.

Pojištěnec, nce, m., der Versicherte,
Assekurirte. Dch., Stč. Alg. 191.

Pojištění, n., stvrzení, die Versicherung,
Bestätigung, Betheuerung, Bescheinigung,
Bekräftigung, Gewähr. V. P. udělati. V. Skrze
přísahu p. činiti. Br. Na písemné p. založili
nás penězi. Sych. — P., ujištění, ubezpečení,
asselcurace, die Versicherung, Assekuranz. P.
slove smlouva, kterouž se jedna strana za-
vazuje, zajisté podmíňky, které druhá strana
vyplniti má, státi za škodu, způsobenou této
na jejím jmění zlou nějakou náhodou bez
vlastní viny. Při p. je pojištěnec a pojišťovatel
(je osoba jednotlivá n. společnost' akciová).
P. dobrovolné, nucené; p. lodí proti nehodám
na moři, proti ohni, pro případ úmrtí, proti
tělesným úrazům na železnicích, proti krupo-
bití, p. dobytka. Vz S. N. P. pro krupobití.
J. tr. P. náhrady, škody. Spolek ku pojištění
dobytka. Dch.

Pojištěný, -štěn, a, o, versichert, asse-
kurirt. Jg.

Pojišťka, y, f., jistina, zástava, základ,
die Hypothek. Na p-ky peníze dáti. Dch. —
P., pojistné, die Versicherungsgebühr; listina
pojišťovací, die Polize. P-ku zaplatiti, do-
stati. Us. Hý.

Pojišťovací, vz Pojistivý. P. ústav (po-
jistitelna), list, smlouva, spolek, J. tr.: trubice
(roura), zámyčka (záklopka, Ventil), Nz., spo-
lečnost, cena, náhrada. Šp.. Listy p. mohou
se převoditi rubopisem. Šp.

Pojišťovačka, y, f. Versicherungsvorrich-
tung, f. Tpl.

Pojišťování, n., die Versicherung. Vz Po-
jištění.

Pojišťovaný; -án, a, o, versichert.
Pojišťovatel, e, m., aer Assekurant, Ver-
sicherer. J. tr.
Pojišťovatelka,y, pojišťovatelkyně, ě,

f., die Versichererin. Jg.

Pojišťovati, vz Pojistiti.

Pojišťovna, y,f., die Versicherungsanstalt.
P. proti škodám z ohně. Brandschadenver-
sicherungsanstalt, f. Dch.

1. Pojiti, 3. os. pl. -jí, poj, poje (íc), il,
en, ení; pojívati, zusammenfügen, verbinden,
fügen, gatten, gesellen. — co v co: v hro-
madu. V. — co kde. Pod jednou hlavou
úzce poje nás. Ráj. — co, koho, se s kým,
s čím. Předložka do s genitivem se pojí.
Jg. Koho s Bohem p. Br. Oni s bezbožníky
se tovaryší a pojí. Kram. Jediná-liž mluva
přelíbezná Moravana s Čechem nepojí? Sš.
Bs. 168. Daremné s těmi věcmi příliš se p.
a vázati. Š. a Ž. — se čím. Dobrá přízeň
se jednomyslností pojí. Plk. — se. Ptáci se
pojí (pojímají). Zlob. — se ke komu, sich
anschliessen. Us. — se čím v co. O divné dí
hudbě stará báje, jížto pojí směs se pravěka
v sladkozvukou harmonii ráje. Sš. Bs. 184.
— se kde. Dvě věci v té svátosti se pojí,
slovo a živel n. věc hmotná. Br.

2. Pojiti = napájeti, tränken. — koho:
krávy, bravy, skot. Br. — koho z čeho.
A z bystřiny rozkoši tvé pojiti budeš jie.
Ps. ms. — Vz Napájeti.

Pojití, od pojdu, původ, počátek, die Ent-
stehung, Herkunft, der Ursprung, das Ge-
schlecht. V. Od čerta má počátek a pojití.
Apol. Ten tak slavný národ odkudby své
p. měl? Háj.

1. Pojíti, pojdu (nyní: půjdu), pojď (v obec.
mluvě: poď), pojdiž, pojda (ouc), pošel, pojití.
Vz Jíti. Imperativy pojď a přijď zavrhuje
Ht. v Brs. 242., 251.—253., maje je za vý-
mysly mudrujících kazimluvců našeho věku.
Ht. dovolává se autority Jungmannovy proti
Erbenovi a Zikmundovi, ale Jg. napsal v článku
Pojdu: pojd, v obec. mluvě: pod. Kromě
toho dovolává se Rkk., kde prý v Jaroslavu
ve v. 220. psáno jest: Za mnú poďte, mužie,
kto tak smýšlie. Ale ve vydáních Kořínko-
vých z r. 1870. a 1873. a ve vyd. Vymazalově
z r. 1879. čteme: Za mnú pojďte, mužie. V Bibli
kralické čteme ovšem: poď, přiď (ku př. v Zje-
vení sv. Jana XXII. 17.), ale také: přijdiž,
ib. 17. Přijdiž tedy pane Ježíši. Ib. ХХІІ. 20.
Kromě toho vyslovuje lid skutečně pojď, ku př.
u Německého Brodu, kde i chybně říkají:
nechojď. (Km.). Cf. Prk. v Archivu für slav.
Philologie. 1877. str. 701. Jsou tedy pojď
a přijď tvary dobré. — P. = jíti, kráčeti,
gehen; zhynouti, ein-, vergehen, zu Grunde
gehen; nezůstati, aufgehen; původ, počátek
míti odkud, herkommen, abstammen, ent-
stehen, erwachsen; jednati se, sich handeln,
gehen, Jg. — abs. Nemůžeme-li tudy, pů-
jdeme jinudy. Prov. Pojďme. Pojď sem. —
Stromy pošly (zahynuly). Us. Potěr pošel,
(zahynul). Sych. Čas pošel (pominul). D. —
Právě pojde (nic nezůstane). D. — Pojde
svár, různice. D. Veliký křik pojide a na-
stane. Pass. 817. Oči jeho již byly pošly
(bělmem), tak že neviděl. L. — kam (nač).
Půjdu na odpočinutí, Us., s pravdou na světlo.