694

Us. Půjde na mou hlavu, čehokoli se dopustí.
Jel. — s kým. Za chvilku s tebou půjdu.
Us. S vámi pojíti (zahynouti) volím. Sych. —
kam (do čeho bez čeho): do besedy, do
díla. Us. Nepůjde to po druhé do líčky ani
do vrše. Prov. Bez platu do díla nepůjde.
Jg. Pošel do chaty (umřel). Us. u Rožnova.
Kd. — za kým. Za mnú pojďte mužie. Rkk.
220. Půjdu za ním. Kom. Pod' za mnou. V. —
proč. Daleko pro výmluvu nepůjdeš. Prov.
— kde: v čele vojska. Us. — odkud, z čeho:
z divadla, Us., ze světa půjdeme. Kom. Z chu-
doby pošel. Pulk. Pošel z rodu slavného. Troj.
Co z toho pojde? Sych. Z toho nepojde
žádný užitek. D. P. z koho. Alx. 1112. Tobě
z toho česť pojde. Hl. — koho kde. Na ta-
kovém (strašném) místě člověka pojde strach.
V Kunvaldsku. Msk. — proti komu = táh-
nouti. Dal. — čím: nákazou, horkem, hořem,
Jg., hladem pošel, Plk., úbytěmi. Kos. Ol.117.
Oči mu bělmem, L., mrákotou pošly. Plk.
Klodoneus pošel jest rodem od kniežat. Pass.
506. Duše květ by pošel rudou spály. Sš.
Bs. 183. Bojím se, že tebú toho královstvie
zkaženie pójde. Hl. — od čeho. Jedna od
druhé pojde (nic nezůstane). Us. Dvě od dvou
pojdou (ruší se, zdvíhají se); sedm od sedmi
pojde (ruší se, zdvíhá se). Nz. Od koho to
pošlo? Ros. Pošel (zahynul) od přílišného se
hnání. Us. — za koho : za muže půjdu (vdám
se), za muž. L. — komu. Oko mu pošlo
(bělmem mu zašlo). L. To mu dobře půjde.
Us. — komu k čemu. Častokrát svú pravdu
jedna strana řečí podobnú a výmluvnú přede
pány vyvede, tak, že jiej to k zisku panským
nálezem pojde (zum Vortheil ausschlagen).
O. z D. — (komu) v co. Napnula zraky
proti otvoru a v sloup pošly jí oči. Česk. včel.
Půjdu v boj. — koho. Slzy ho pošly. D.
Hrůza mne pošla. Us. Pošel ho mráz. Us.
Msk. — komu čím. Oči mu bělmem pošly.
L. — podlé čeho. Nepůjde podlé jejich
vůle. Br. — se sup. Pojďme spat. Sych.
Pojďte žat (= pět peněz. Volání křepelčí).
D. — oč. Nepůjde tu o málo. Us. — s adv.
Dobře, zle půjde (se povede, pochodíme). Us.

2. Pojíti, vz Pojmouti.

Pojitřní, ranní, Morgen-.P. růže ruměncem
stkvějí se líce panenské. Č.

Pojivo, a, n., pojidlo, Bindungsmittel, n. Rk.

Pojivý, bindend. Rk.

Pojížděti, ějí, ěl, ění, ein wenig weifer
fahren, reiten, schiffen, oft, ein wenig hin
und her fahren, reiten, schiffen. Jg. — abs.
Abych v čas do nádraží přijel, musíš pojíž-
dět (chvilkami čerstvěji jeti, mitunter rascher
fahren. — za kým. Pojížděj za ním, jinak
zůstaneme příliš zpátky. Us. Hý. — kudy.
Pojíždí po hospodářství. Ros. Vz Pojezditi.

Pojíždník, a, m., Reitknecht, Bereiter, m.
Vz Pojezdník.

Pojízdný. P. peníze, das Rittgeld. Gl.

Pojíždka, vz Pojezd.

Pojka, y, f. = spojka. Ros.

Pojmení, n., pojmenování, jméno, die Be-
nennung, der Name. Obojí to p. prichodí
v žalmu druhém. Sš. J. 36.

Pojmenování, u., die Benennung, f. Pán
od větška činí p. Sš. J. 90. — P. = jmeno-
vatel. Stč. Alg. 25.

Pojmenovaný; -án, a. o, benannt. P.
čísla (konkretní). Stč. Alg, 3.

Pojmenovati, benennen. P. ze jména.
Háj. — koho. On ho jináč nepojmenuje,
než . . . Ros. — čím: jménem. D. — co
dle, podlé čeho. Nt.

Pojměti, poměti, pomíti, pojměji, po-
jměl, poměl, pojmín, pojměn, pojmění; po-
jměvati = na čas, poněkud míti, eine Zeit
lang haben. Jg. — co, koho. Pojměji roz-
ličné bídy. V. Pojměla muže na krátkou dobu.
Sych. — se, co kde. Mají toho česť a chválu,
poměvše v boji práci malú. Dal. Poměješ se
dobře na hodech (budeš se míti).Us. —
čeho. Pomějem dobré vůle (veselí). Štelc. —
koho s kým. S sebú jej pojmieva. St. skl.
V. 57. — čeho v čem. Nechť ještě podržím
se světa, pojměji své vóle v tomto neb v tomto.
Št. 127.

Pojminulý, vergangen. P-lého roku. Sl.

Pojmouti (aby dělil pojíti, říká lid pojíti
— pojdu, pojmouti — pojmu, vz Gb. Uv. 35.
a Jmouti; srov. též Píti, 2. na str. 562. II.
dílu slov.), pojmu (půjmu), pojmi, pojma
(mouc), mul, ut, utí; pojíti (zastr. pojeti),
pojati, pojmu, pojal, pojav, pojat, pojetí;
pojímati = vzíti, bráti, nehmen, hinnehmen;
zahrnouti v jedno, mitbegreifen, umfassen;
chytiti, chopiti, fassen, fesseln, ergreifen;
ženiti se, vdávati se, heirathen; vymysliti,
denken; pochopiti, auffassen. Jg. Vz Pojmouti
se. — co, koho. Pojal Ježíš Petra a Pavla.
Bib. Strach, hněv, V., blud ho pojal. D. P.
koně (uzdu mu dáti; 2. na pastvě svázati.
Mtl.). Šm. Králova milosť má dsky otevříti,
pojma najvyššího komorníka. O. z D. Pře-
mysl Margaretu poje, po nie věně Rakúsy
obje. Dal. 149. P. myšlénku. Dch. Po jeho
smrti pojem jeho dceru Šebor, držal to zboží
bez překazy. Půh. II. 347. Kterýž z knapuov
pojal by ženu. Sedl. Rychn. 7. P. muže, BN.,
ženu. BO. Pojeli sú těžký boj. BO. — koho
odkud, z čeho. Pojmi nás z této nouze.
Ojíř. Pojala ho smrť ze světa (se světa. Jel.).
Troj., Vrat. — co, koho ke komu, k čemu.
Pojmef (cizí král) k sobě lidi jazyka svého.
Dal. Král Annu k manželství pojal. Mus., Jel.
Pojal k němu náklonnosť. Šm. Každý nápadní
vodu na svém gruntu muož ji pojíti k své
potřebě. Vl. Zř. 475. Ať nás pojme k sobě
zemské po porobě (kdy). Sš. Bs. 12. Buoh
pojem k sobě na horu Mojžieše, zjevil jemu
to. Št. 302. Pojali k sobě Duchoně a šli
k Netolicóm. Pč. 42. Pojal nenávisť k němu.
Dch. — koho jak. Helenu bez odporu pojma
přivede na lodí. Troj. —koho, se s kým,
s čím. P. koho s sebou. V. Ženu s příchovkem.
D. Kohout se slepicí, holub s holubici, samec
s samicí se pojímá (se páří). D. Mě s sebů
pojal do Počenic. Půh. II. 422. Pojíti s sebú
syna. Lvice s levhartem pojímali se spolu.
GR. Pojem s obú tisíc mužóv udeřil na město.
BO. Muži s ženami se pojímají (v manželství
berou; tělesně obcují). Mand., Jád. — Flav.,
Koc. — co, koho kam (do čeho, mezi
co, v co, nač): peníze do počtu. V., J. tr.
Něco do smlouvy. V. Koně do vozu (zapřá-
hati). D. Syna božího mezi stvoření těmi
slovy pojímajíce. Trip. Něco mezi stálé ná-
lezy p. Sych. Poj mouce v počet i ten rok.