695

Plk. V jednu spřež je pojali. Kom. Koně,
někoho, žádosti v uzdu. V., Jel., Br., Sych.
Statek v království p. (konfiskovati). Zříz.
Ferd. Jakož se přihází, že některý písař ně-
kolik svědků společně v jedno svědomí pojme
a zapíše. Zř. F. I. (Služebníci) se v to ne-
pojímají. Zř. F. L Biřic jednu vládyku pojal
v cizoložství. GR. Nahého přiodieti, v dóm
pocestného pojieti. Št. 286. Komuž věřím,
toho pojmu s sobú v radu. Dal. 110. V to
pojímajíce (počítajíce). J. tr. Tehdy pojal
ho ďábel do sv. města. Opět pojal ho ďábel
na horu vysokou velmi. Sš. Mt. 53. — co,
koho nač. Jazyk na uzdu p. Koll. Někoho na
radu p. Šm., Dal. Pojímat' koně na uzdu (nebo
prostě pojímat koně = uzditi, zäumen). Us.
u Přer. Kd. Ktož pojme komorníka pražského
na póhon, má právo od něho dáti 3 haléře.
Kn. rož. 1. Kůň na se pojímá uzdu. Db.
Pojal dceru mú na svój díl a na pravú polo-
vici. Půh. II. 399. (Anděl) v libodychém ho-
voru pojal duši na horu. Sš. Bs. 6. Vz P.
koho k čemu. — (co, koho, se) čím. Po-
jatý snem, strachem, láskou, krásou, V., mi-
lostí, prchlivostí, marností. Jel. Pojímá di-
vením, setzt in Erstaunen. Jel. P. čtoucího
rozkoší. Jel. Nemohla radostí se pojíti (obco-
vati). L. Něco smysly p. Bs. P. někoho ně-
komu otčimem. Št. O věc. obec. 84. Máteř
pojem sobě ženú. Výb. I.174. — koho proč:
ženu pro statek p. Štelc. Kteří ji pro chlipnosť
pojímali. Chč. 411. Radů (instr. příčiny) otce
svého pojal dceru jednoho kniežete. Pass. 512.
S obecnú radú jinú ženu pojal. GR. — koho
zač: za manželku, Kom., za ženu, za muže,
za manžela. GR., V. Toho za choť pojala.
Kat. 284. P. koho za muž. Dal. 14. A ihned
ju sobě za knieniu poje. Dal. 70. Dříve kladl
se dativ ženě (m. ženu). Pojal sobě ženě.
Vz Dativ (I. 214. a. ř. sh. 12.). — co kde.
Ryl příkopy sobě bez mé vuole přes mé
dědictví a na mém vodu pojal. Půh. II. 409.
Jak způsob člověka sám v sobě pojal (vy-
myslil). Kom. J. 21. — kdy. V létech do-
spělých pojímají se (v manželství berou). Ctib.
Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor. Půh.
II. 347. — koho kam od koho. Kristus
pojem své apoštoly na horu od lidu obec-
ného, radil jim. Št. 302. — co komu. Pojal
(vzal) mi hynst i neplatil mi ho po dnešní
den. Půh. II. 362. — se = bráti se v man-
želství, heirathen: tělesně obcovati, pářiti se,
sich paaren, begatten. Husy, slepice, ptáci
se pojímají. Us. P. se, o ptácích: pářiti se;
o psech a skotu: honiti, běhati, honcovati,
pobíhati, hárati se; o sviních: boukati, chrouti
se; o kočkách: mroucati, mrňoukati se;
o kozách: prskati, bekati se; o zajících:
honcovati, ramlovati se; o rybách: tříti se;
o liškách: kaňkovati se. Šp.

Pojmutí, n. = pojetí. Us.

Pojslovce, e, n., nyní lépe: spojka.

Pók, a, m.=pavouk, die Spinne. Na Hané.
Brt. — P. — pouk, pouch. Jsem již jako p.
(najedený). Na mor. Drahansku. Hý.

Pokáceti, vz Pokotiti.

Pokad, vz Pokud. Let. 16.

Pokadeřavělý, kadeřavý, kraus. Č.

Pokadeřavěti, ěl, ění, kraus werden.

Pokaditi, il, děn, ění, eine Zeit lang räu-

chern, Ros.; znečistiti, posrati, bemachen.
Us. Hý.

Pokahlovati, špatně práci udělati, ver-
pfuschen. Jg.

Pokáchati, jako kačer vzkřiknouti, auf-
schnattern. Jg.

Pokaj, e, m., pokání, die Busse. Rozpa-
čitosť v podnikání p-je má pominouti. Sš.
L. 51.

Pokajný, Buss-. P. křest. Sš. J. 58.

Pokakánek, nka, m., posránek, ein be-
schissenes Kind.

Pokakání, n., die Bemachung. Jg.

Pokakaný; -án, a, o, beschissen, bemacht.
P. dítě. Us.

Pokakati, bekacken, bemachen. — co.
Dítě peřinku pokakalo. — se kde: v ko-
lébce.

Pokal, u, m., pokálení, pokálenosť, skvrna,
das Besudeln, Besudeltsein, die Mackel. P.
mravní. Sš. I. 350.

Pokál, u, m., z lat. poculum, nádoba ve-
liká picí, číše, ein Pokal. D.

Pokálati = poskákali, poběhnouti (jako
telata, krávy), fortspringen, -laufen, nach ein-
ander laufen, rennen. Přímo tam pokálají.
Ros.

Pokalení, n., das Trüben, Getrübtsein.

Pokálení, n., das Besudeln, Beschmutzen,
die Besudelung. V.

Pokalený; pokalen, ena, o, getrübt. P.
voda, Jg., oči (zakalené). Lék. knih.

Pokálený; pokálen, a, o = pomazaný,
beschmutzt, besudelt. — kde: v tváři, na
tváři, po tváři. Ros.

Pokáleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = poma-
zati, ukáleti, zkáleti, besudeln, beschmutzen,
beflecken, beschmieren. — komu co čím.
Pokálel si šaty polívkou. Sych. — se čím,
od čeho. P. se blátem. Ros. Kdo zachází
se smolou, pokálí se od ní. Ros. P. se hří-
chem. Sš.

Pokaliti, il, en, ení; pokalovati, trüben,
trüb machen, verunreinigen. — co čím:
vodu tyčí, koupáním se. — se, na Slov.
podělati se, sich bemachen, beschmutzen. Jg.

Pokalopovati, gallopiren. Ros.

Pokalupovati, vz Kalupovati.

Pokančiti, il, en, ení = kaňkami poma-
zati, pokaňhati, bekleksen, besauen. — co
čím: papír inkoustem. Us.

Pokání, n., lítosť, žel, die Reue, Busse.
P. jest zlého pykánie. Št. Kn. šest. 231. P.
z hříchů činiti, V., Dač., dělati, V., Br., Št.
N. 36., Chč. 637., 638; na p. se vydati, Br.,
Sš. L. 180., na p. se dáti. Sych. P. vésti.
Jel. P. činiti z bludů svých. Bart.239. Svr-
chované p. Sš. J. 301. V p. vstoupiti. V. Ku
p. někoho napomínati. Kom. Nastoupiti na
cestu p. Cestou p. jíti. P. pravé, Dal., ve-
řejné. Us. P. činiti zač. Rk. Od p. odstou-
piti. Chč. 638. Ku p. někoho vésti. Chč. 638.
Když hřiešný učiní p. ze všech hřiechóv
svých. Hus. I. 33. Pozdě po smrti p. činiti
(pozdě bycha honiti). Č. Drahou p. k mi-
losti dojíti. Sš. J. 68. Svätosť p. Us. Hý. —
P., kajicí skutkové či cvičení-se kajicníka
v dokonalosti na záslužných skutcích. S. N.
P. někomu uložiti; uložené p. vykonati; za
p. pět otčenášů se pomodliti atd. Us. Hý. —