Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |
|
|||
697
|
|||
|
|||
Pokažený; pokažen, a, o, porušený, ver-
dorben, verletzt. P. krev, dům, hodiny, D.. přirození, Kom., svědomí, svět. Us. — čím: dobrým bydlem p. V. Slavnosť deštěm p-ná, verregnetes Fest. Dch. — v čem: v mra- vích. Us. Jg. Pokdákati, ein wenig gackern. Sš. B. 196.
Pokdy. Míti p., Müsse haben. Us. Sd. P.
si udělati. Us. Hy. Pokejdovati, ein wenig dudeln. Ros. Na
Mor. pogajdovati. Hý. Pokejklovati, ein wenig gaukeln. Ros.
Pokejovati, kyjem pobiti, knitteln. Jg.
Pokel, pokud, so lange als, so weit als;
dokel = dokud. Na Ostrav. Tč. Pokeslav, Pakoslav, a, m., Pokeslau,
ves v Chebsku. PL. Poklábositi, il, ení, ein wenig klatschen.
Ros. Poklad, u, pokládek, dku, m. P., na-
shromážděné množství drahocenných věcí n. hotových peněz, zvl. pak ukryté a jme- novitě v zemi schované; také i jediná věc veliké ceny, der Schatz. S. N. P. zemský, vratký, nejistý, marný, stálý, nestálý, jistý, bytelný, hybný, pomíjelivý, světský, nebeský; p-dy sbírati; p-dů nepíleti, hleděti; za p. něco pokládati; po p-dech se sháněti; sna- žení se o p-dy nebeské. Sš. Mt. 98., 100. V rukou Páně složeni veškeří p-vé blaže- nosti a spásy. Sš. J. 171. P. králový. BO. Jenž p. v nebi bude míti. M. Zlato na p. schované. Br. Zanechati po sobě velikých pokladův. Háj. Úředník nad p-dy. V. P-dy skládati. V. Věděl, co má na p-dích. V. P. obecní. Har. P-dy kopati; p-dň dobývati. D. P-dy shromažďovati. Šm. Skříně na p.; p. státní, zemský. Šm. Kde milosť, tu oči; kde bolesť, tu ruka; kde poklad, tu srdce. Smil. Dával pán Bůh poklad, proč jsi ne- uměl bráti? Pk. — P., vše, co nám drahé a milé jest. S. N. Mňj poklade (můj zla- toušku, mé poupátko). D. — P., věc svěřená, zastr. Jir. — P., místo, Tide co položeno, schováno, skrýše, der Bewahrungsort. Peníze i dražší nádoby ukryl pod zemí do p-du. Ms. Vynáší větry z p-dň svých. Štelc. Pokládací plátna, Legelinnen. Šm.
Pokladacký, šibalský, betrügerisch. Ža-
lán. Pokladactví, n., šibalství, Betrügerei, f.
Pokladac, e, m., kdo pokládá, šidí, klame,
šibal, podvodník, der Betrüger, Schwindler. Kom. J. 923., V. Takoví p-či, jenž plátce býti nechtějí, peníze zapírají. V. Takový p. některé o peníze položí, tuto a tamto vy- věří, tomuto nic nedá atd. Reš. Zdvihajíc zloděje, násilníky, žháře, vražedlníky a p-če. Pam. kn. ol. 1517. f. 189. (GL). Lísati se chytrým šibalům (pokladačům) náleží. Kom. J. 923. Pokladačný = pokladacký. P. rádce, či-
nění. Reš. Pokladačský = pokladačný.
Pokládajíčnosť, i, f., pohledávajičnosť,
die Forderung. Ros. Pokládání, n., vz Pokládati.
Pokládaný; -án,a, o,ausgelegt. - čím:
stříbrem. |
Pokládati, al, án, ání; poklásti, pokladu
(zastr.), kladl, den, dení (cf. Položiti) = klásti něco na něco, hinlegen, hinstellen, hinsetzen; zmíniti se, praviti o čem, erwäh- nen, anführen; souditi, za to míti, domní- vati se, vydávati se, ceniti, mezi co počítati, vážiti si, dafür achten, glauben, achten, be- haupten, schätzen, zu-, anrechnen; ustano- viti, rozepsati, zaraziti, festsetzen, ausschrei- ben (den Landtag); klamati, šiditi, podvá- děti, betrügen; připisovati, přivlastňovati, zuschreiben, zueignen, beilegen; pohledávati, fordern, suchen; úklady činiti, nachstellen; vydávati se, sich ausgeben; obětovati se, sich erbieten. — co. Kde kůže lvová platna býti nechce, tam liščí břevno pokládej (= klaď. Si nequis Marte, utere arte). Prov., Jg. P. sněm (ustanoviti, rozepsati), lidi (šiditi), V., život (obětovati), Bibl., peníze (platiti). Žer. Aby žádný z obyvatelů království českého žádných sněmův a sjezdů krajských a obec- ních bez povolení JKM. nepokládal. Zř. F. L A. V. — co čím kde. Boudu tu po zemi prkny pokladli. Pref. Obilí srpem, kosou p. Kouble. Světnici prkny p. Us. Jakož oni dny určité mají jmenovati, kteréž od staro- dávna dskami jsou pokládány. Vl. zř. 91. P. někoho svůdcem (svůdci). Výb. I. 201. Vz Klásti, Instrumental. — kde. Své důsto- jenství před tebou pokládám. Pulk. Tu jsem býval na všech rocích, jakož on námi po- kládal. Půh. II. 44. — co, se, koho kam (do čeho, nač, mezi co, več). Oule do vozu, do slámy pokladl. Rozm. o vč. Ostrovy ty dáleji od nás pokládají. Ler. Vinu na krále p. Troj. Se na zem p. V. Léky na rány p. Kas. Oni sebe v svých jměniech najsvědomější jsú; prve nežli ti na to vydání počnú na jiné pokládati, aby všecka obec najprve na ně položila, co každý z nich má dáti. A to proto, aby žádný sám na ně nepokládal (příjmy a daň z nich udávati, fatiren, angeben, taxiren). Arch. IV. 442. On na mne pokládá (číhá). Ros. Ruku na hlavu něčí p. Nt. Mezi přední díla něco p. Jel. Než roky k přísahám v jiné časy po- kládají než páni. Vš. Več se pokládal (obě- toval atd.)? Plk. — co v čem. Pokládám v tom svou radosť, svůj užitek, Jel., svou naději. Us. Přikázání lidská v rovné váž- nosti jako božská p. Br. Že duch svatý ně- které osoby v rodu Kristovu p. ráčí. BR. II. 5. b. Smysl svůj v něčem p. Štr. On tu chuť v kyselé soli pokládá (myslí, že v ní jest). Toms. — (se) o čem. Níže o tom se pokládá (mluví). Har. Někteří o Epenetu, jiní o Lukáši, jiní o jiných pokládali. Sš. I. 364. — co jak. Nikdo neřekne, žeby titul ten těm, kteří jsou v Římě, jenom na bílo v listě onom se pokládal. Sš. L. 4. — co komu (k čemu). P. sobě půst. Lom. Jako pravici svou sobě ho pokládá. Rvač. Dlouhý věk si pokládá (myslí, že bude dlouho živ). Rad. zvíř. Základ dobrý k času budoucímu sobě p. Br. Pokládajíce sobě viece bohóv. Hus. I. 12. — se na kom = podpírati. L. —- (komu) co, koho zač. Někoho za uče- ného p., D., něco za hřích, za provinění, za zlé, D., za hanbu, V., za bláznovství. Br. Za těžké si něco p. Kom. Zle činiti za nic nepokládají. V. Tak však se vymiňuje, že |
||
|
|||
Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |