698

obyvatelé ti za cizozemce se nepokládají.
Zř. F. I. Také prodání za neužitečné se po-
kládá. CJB. 369. P. něco za slušnosť, za
těžkou věc. Kom. J. 228., 905. Něco za česť
si p., D, Kom.; se za šťastného. D. Něco
za svou povinnosť p., Kram., Šm., za vý-
hodu. Ml. Rovně za nic jako psů sobě jich
pokládají. Vrat. Ty koně pokládám za 24
hřivny. To žito pokládámy za hřivnu a osm
grošů platu; Tu škodu pokládámy za tři sta
hř. Půh. I. 164., II. 242., I. 183. P-dá se za
jisté. Dch. Mátě s dítětem za té doby se
za jedno pokládají. Sš. L. 38. Pokládá se
za zemana, za rytíře (vydává se). Ros. —
čeho zač. Toho všeho pokládá šest a dva-
ceti hřiven; Toho p-dám za pět tisíc hř.;
Toho všeho p-dám dvě stě hř.; Toho p-dám
škod skrze to dvě sté hř.; Toho p-dám úžit-
kóv, ješto odtud vzal, za 60 hř. Půh. I 128.,
163, 179., 236., II. 21. — se kde. Calamus
mezi třtinami vonnými se pokládá. Byl. —
co komu kde. Na tom statku mnoho tisíc
si pokládá (pohledává). Ros. — s inft. Právo
a spravodlivosť se k nim (domům) míti po-
kládali. Apol. Někteří ho pokládají býti
bratrem Karlovým. Plác, — co komu nad
koho. Každému nad druhého obzvláštnosť
nějaká se pokládá. Har. — že. Smutku že
se mají varovati, pokládá Cicero. Jel. Nelze
p., že . . . Dch. — s adv. Vysoce si pľ V.

Pokládavosť, i, f. .= podvodnosť, betrü-
gerisches Wesen. Jg.

Pokládavý, podvodný, klamavý, betrüge-
risch. Jg.

Pokladek, dku, m., vejce, pouch, pouchle
atd., das Nestei. Vz Podklad. Us. u Chocně,
u Nezamyslic na Mor. Ktk., Bkř.

Pokladina, y, f., poklad obilí. Vz Hrsť.
U Opav. Klš.

Pokladisko, a, n., ein Schlitzchen. Kos.
Ol. 1. 36.

Pokladiště, ě, n., sklad, die Niederlage,
Legstätte. Museum české jest p. národní.
Mus.

Pokládka, y, f. = pokladina, der Schwa-
den. Mor.

Pokladlý, pokládaný, belegt. — čím.
Městečko v ulicích svých dřívím p-lé. Lesl.
leg. 157.

Pokladna, y, f., vz Pokladnice.

Pokladnář, e, m., vz Pokladník.

Pokladní, -ný, Schatz-. P. komora, V.,
peníze, D., úpis, list, kancléř, Sd., Lpř., Ktk.,
list (poukázka), Šp., dóm (domus aerarii).
BO. Vz Pokladový.

Pokladnice, e, pokladna, y, poklad-
nička, y, f., místo n. nádoba, kde se pe-
níze a jiné toho druhu poklady uschovávají;
také samy zásoby peněz; konečně ve větších
hospodářstvích, jmenovitě v státním, zname-
nají se jménem p. i orgány, jež jmění takové
přijímají, přechovávají a vydávají. Vz S. N.
Die Schatz-, Tressekammer, Lade, Kasse,
Sparbüchse. Vz Poklad. Státní pokladnice
pro príjmy a výdaje. Pro příjmy: úhrnkovč
(brutto) a prebytkové (netto, do nichž čisté
přebytky se odvádějí). P. úhrnkové: berní
a důchodkové; přebytkové: sběrací, zemská
hlavní a vedlejší p., ústřední státní p. ve
Vídni. Pro výdaje: p. pro císařský dvůr,

pro ministerium záležitostí zahraničních, vše-
obecná p. komorní, všeobecná p. pro dluhy
státní, hlavní p. policejní, hlavní p. pro umo-
ření státního dluhu, p. poštovní, p. poštov-
ních ředitelství, p. loterní, p. hornická atd.
Vz více v S. N. P. pro výdaje, pro vydání,
ne: výdajní n. výdajová. Škarda. P. scho-
vací (Depositenkasse), hromadná, Kumulativ-
kasse, p. snůšek a sbírek, Konkurrenzkasse,
stavovská zemská p., J. tr., obecní, V., ře-
meslnická, pro chudé, D, sirotčí, Sych.,
otevřená, zavřená, mistrovská (Meisterlade),
mistrů, tovaryšská, Šp., hospodářská, po-
mocná, Unterstützungs-, hliněná, železná, Šm.,
vyměňovací, banková, Er., vojenská, polní
operační, Rf., bratrská (k podporování ne-
mocných, sešlých n. k úrazu přišlých děl-
níkův, jich vdov a sirotkův), Vys., obětní,
Us., nákladní (Aufwands-), kontribučenských
fondů, vedlejší n. poboční, říšská, záložní,
městská, spolková, jednoty, záložny, záložní,
směneční (Verwechslungs-), vdov, celní. Šp.
Do pokladnice přijíti, přicházeti, vcházeti;
p-ci vybrati, vyprázdniti; p. prázdná, vy-
prázdněná. J. tr. Závěra, stav, opatrovnictví,
správa, pořádání, povinovanosť, odevzdání,
přijetí, přehlížení, skontrování p-ce; hoto-
vosť, hotové peníze, zbytek, schodek, pře-
bytek, zásoba, zůstatek v p-ci; výkaz o stavu
p-ce, výkaz (kniha) stavu pokladničního, pla-
cení z p-ce, spojení pokladnic, peníze z p-ce;
na obecní p-ci příliš mnoho se žádá; naří-
diti, přikázati p-ci, aby vyplácela; p-ci ode-
mknouti, zamknouti, zavříti, prohlížeti, pořá-
dati, skontrováti; klíč od p-ce někomu vzíti;
vzíti, přijati k sobě peníze z p-ce, vyzdvih-
nouti si peníze z p-ce; zbývá v p-ci. Šp.
Za chudým chodí, říkávají, pámbů s poklad-
ničkou (= o chudého se Bůh stará). U Rychn.
Msk. Má stará ( = žena) je hospodyně = po-
kladnice. U Kunv. Msk. — P., hrb, der
Höcker. P-ci s sebou nosí (hrbatý). Č. — P.,
die Schatzmeisterin. D.
Pokladnický, Schatzmeister-. P. úřad.

Jg.

Pokladnictví, n., das Schatzmeisteramt.
D.

Pokladniční, -ný, Kassa-. P. denník,
peníze, stav, poukázka, skontrování, ukázka,
úředník, závěrka, J. tr., hodiny, instrukce,
kniha, kontrolor, likvidace, místnost, dozorce,
list, položka, práce, praktikant, skříně, skon-
tro, služba, soustava, ředitel, saldo, truhla,
rozpočet, úřad, účet, věc, výsledek, vyrov-
nání, závěra, zápisník, peníze. Vz Kassovní.
Šp.

Pokladník, a, m., der Kassier, Schatz-
meister, Rentmeister, Ladenvater, Seckel-
meister. V. — P., kdo pokladny dělá, po-
kladnář. Vz Тк. II. 374., 381.

Pokladníková, é, f., žena pokladníkova,
vz Pokladnice.

Pokladníkův, -ova, -ovo, Schatzmeisters-.

Pokladnosť, i, f., daň, poplatek, die Schat-
zung. Šm.

Pokladný. Ve svatyni starého zákona
byl p. stůl, Schaubrodetisch, m. Sš. J. 236.

Pokladovna, y, f = pokladna. Šm.

Pokladový, Schatz-. P. dóm (aerarium).
Vz Pokladní. BO.