Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |
|
|||
698
|
|||
|
|||
obyvatelé ti za cizozemce se nepokládají.
Zř. F. I. Také prodání za neužitečné se po- kládá. CJB. 369. P. něco za slušnosť, za těžkou věc. Kom. J. 228., 905. Něco za česť si p., D, Kom.; se za šťastného. D. Něco za svou povinnosť p., Kram., Šm., za vý- hodu. Ml. Rovně za nic jako psů sobě jich pokládají. Vrat. Ty koně pokládám za 24 hřivny. To žito pokládámy za hřivnu a osm grošů platu; Tu škodu pokládámy za tři sta hř. Půh. I. 164., II. 242., I. 183. P-dá se za jisté. Dch. Mátě s dítětem za té doby se za jedno pokládají. Sš. L. 38. Pokládá se za zemana, za rytíře (vydává se). Ros. — čeho zač. Toho všeho pokládá šest a dva- ceti hřiven; Toho p-dám za pět tisíc hř.; Toho všeho p-dám dvě stě hř.; Toho p-dám škod skrze to dvě sté hř.; Toho p-dám úžit- kóv, ješto odtud vzal, za 60 hř. Půh. I 128., 163, 179., 236., II. 21. — se kde. Calamus mezi třtinami vonnými se pokládá. Byl. — co komu kde. Na tom statku mnoho tisíc si pokládá (pohledává). Ros. — s inft. Právo a spravodlivosť se k nim (domům) míti po- kládali. Apol. Někteří ho pokládají býti bratrem Karlovým. Plác, — co komu nad koho. Každému nad druhého obzvláštnosť nějaká se pokládá. Har. — že. Smutku že se mají varovati, pokládá Cicero. Jel. Nelze p., že . . . Dch. — s adv. Vysoce si pľ V. Pokládavosť, i, f. .= podvodnosť, betrü-
gerisches Wesen. Jg. Pokládavý, podvodný, klamavý, betrüge-
risch. Jg. Pokladek, dku, m., vejce, pouch, pouchle
atd., das Nestei. Vz Podklad. Us. u Chocně, u Nezamyslic na Mor. Ktk., Bkř. Pokladina, y, f., poklad obilí. Vz Hrsť.
U Opav. Klš. Pokladisko, a, n., ein Schlitzchen. Kos.
Ol. 1. 36. Pokladiště, ě, n., sklad, die Niederlage,
Legstätte. Museum české jest p. národní. Mus. Pokládka, y, f. = pokladina, der Schwa-
den. Mor. Pokladlý, pokládaný, belegt. — čím.
Městečko v ulicích svých dřívím p-lé. Lesl. leg. 157. Pokladna, y, f., vz Pokladnice.
Pokladnář, e, m., vz Pokladník.
Pokladní, -ný, Schatz-. P. komora, V.,
peníze, D., úpis, list, kancléř, Sd., Lpř., Ktk., list (poukázka), Šp., dóm (domus aerarii). BO. Vz Pokladový. Pokladnice, e, pokladna, y, poklad-
nička, y, f., místo n. nádoba, kde se pe- níze a jiné toho druhu poklady uschovávají; také samy zásoby peněz; konečně ve větších hospodářstvích, jmenovitě v státním, zname- nají se jménem p. i orgány, jež jmění takové přijímají, přechovávají a vydávají. Vz S. N. Die Schatz-, Tressekammer, Lade, Kasse, Sparbüchse. Vz Poklad. Státní pokladnice pro príjmy a výdaje. Pro příjmy: úhrnkovč (brutto) a prebytkové (netto, do nichž čisté přebytky se odvádějí). P. úhrnkové: berní a důchodkové; přebytkové: sběrací, zemská hlavní a vedlejší p., ústřední státní p. ve Vídni. Pro výdaje: p. pro císařský dvůr, |
pro ministerium záležitostí zahraničních, vše-
obecná p. komorní, všeobecná p. pro dluhy státní, hlavní p. policejní, hlavní p. pro umo- ření státního dluhu, p. poštovní, p. poštov- ních ředitelství, p. loterní, p. hornická atd. Vz více v S. N. P. pro výdaje, pro vydání, ne: výdajní n. výdajová. Škarda. P. scho- vací (Depositenkasse), hromadná, Kumulativ- kasse, p. snůšek a sbírek, Konkurrenzkasse, stavovská zemská p., J. tr., obecní, V., ře- meslnická, pro chudé, D, sirotčí, Sych., otevřená, zavřená, mistrovská (Meisterlade), mistrů, tovaryšská, Šp., hospodářská, po- mocná, Unterstützungs-, hliněná, železná, Šm., vyměňovací, banková, Er., vojenská, polní operační, Rf., bratrská (k podporování ne- mocných, sešlých n. k úrazu přišlých děl- níkův, jich vdov a sirotkův), Vys., obětní, Us., nákladní (Aufwands-), kontribučenských fondů, vedlejší n. poboční, říšská, záložní, městská, spolková, jednoty, záložny, záložní, směneční (Verwechslungs-), vdov, celní. Šp. Do pokladnice přijíti, přicházeti, vcházeti; p-ci vybrati, vyprázdniti; p. prázdná, vy- prázdněná. J. tr. Závěra, stav, opatrovnictví, správa, pořádání, povinovanosť, odevzdání, přijetí, přehlížení, skontrování p-ce; hoto- vosť, hotové peníze, zbytek, schodek, pře- bytek, zásoba, zůstatek v p-ci; výkaz o stavu p-ce, výkaz (kniha) stavu pokladničního, pla- cení z p-ce, spojení pokladnic, peníze z p-ce; na obecní p-ci příliš mnoho se žádá; naří- diti, přikázati p-ci, aby vyplácela; p-ci ode- mknouti, zamknouti, zavříti, prohlížeti, pořá- dati, skontrováti; klíč od p-ce někomu vzíti; vzíti, přijati k sobě peníze z p-ce, vyzdvih- nouti si peníze z p-ce; zbývá v p-ci. Šp. Za chudým chodí, říkávají, pámbů s poklad- ničkou (= o chudého se Bůh stará). U Rychn. Msk. Má stará ( = žena) je hospodyně = po- kladnice. U Kunv. Msk. — P., hrb, der Höcker. P-ci s sebou nosí (hrbatý). Č. — P., die Schatzmeisterin. D. Pokladnický, Schatzmeister-. P. úřad. Jg.
Pokladnictví, n., das Schatzmeisteramt.
D. Pokladniční, -ný, Kassa-. P. denník,
peníze, stav, poukázka, skontrování, ukázka, úředník, závěrka, J. tr., hodiny, instrukce, kniha, kontrolor, likvidace, místnost, dozorce, list, položka, práce, praktikant, skříně, skon- tro, služba, soustava, ředitel, saldo, truhla, rozpočet, úřad, účet, věc, výsledek, vyrov- nání, závěra, zápisník, peníze. Vz Kassovní. Šp. Pokladník, a, m., der Kassier, Schatz-
meister, Rentmeister, Ladenvater, Seckel- meister. V. — P., kdo pokladny dělá, po- kladnář. Vz Тк. II. 374., 381. Pokladníková, é, f., žena pokladníkova,
vz Pokladnice. Pokladníkův, -ova, -ovo, Schatzmeisters-.
Pokladnosť, i, f., daň, poplatek, die Schat-
zung. Šm. Pokladný. Ve svatyni starého zákona
byl p. stůl, Schaubrodetisch, m. Sš. J. 236. Pokladovna, y, f = pokladna. Šm.
Pokladový, Schatz-. P. dóm (aerarium).
Vz Pokladní. BO. |
||
|
|||
Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |