Předchozí (698)  Strana:699  Další (700) |
|
|||
699
|
|||
|
|||
Poklamati, oklamati, ošiditi, betrügen,
täuschen. — kým. Poklamala tebú panna. BO. Poklamává Bohem. Boč. exc. Poklání, n., das Stechen. Us. Vz Pokláti.
Poklasnický, Oberdrescher.- P. služba.
Us. Poklasnovati, poklasňovati = roubí-
kem omlátiti klasy u vymlácené otepě v zadu, abklopfen. Jg. 1. Poklasný, Aehren-.
2. Poklasný, ého, m., dle Nový. Scheuer-
meister, m. P. dohlíží, aby klasy dobře se vymlátily. Po kláštersku, klösterlich. Us.
Pokláti, pokoli, pokůleš, e, eme, ete, po-
kolí, pokol, poklal, poklán, ání; pokálati, poklávati, stechen. — koho (čím kam): kopím v život. Let. Všetko spalo, jako by ich bol poklal. Ht. Sl. 181. Poklátiti, il, cen, ení, nach einander o.
ein wenig schütteln. — co čím: ořechy tyčkou. — se, watscheln. Brzo-li se poklá- tite (půjdete)? Ros. Poklecati, poklecovati, poklecávati pokul-
hávati, hinken. Ten kůň poklecuje. Ja. Pokleče = poklekl, a, o, zastr. Kat.
Poklečení, n., vz Pokloniti.
Poklečeti, el, ení, eine Zeit lang knien.
— si kde. Ten si ve škole poklečel! Pokléčka, vz Poklička.
Poklejiti, poklejovati, vz Klejiti.
Poklek, u, m. = klek. Čsk.
Pokleknouti, knul a kl, utí; poklekati,
poklekávati, niederknien. — Poklekni dále. Ros. — na co. Poklekli na kolena a modlili se. Ros., Sych. Poklek na koleně prosieše. ZN. — kde. Poklekl před císařem. V. — jak. Nahýma nohama poklek Bohu se po- modlil. Pass. 280. Pokleknutí, n., der Kniefall. Dch.
Poklekotati, klekotám, klekci, ein wenig
klappern, rauschen. Pokléměti, ěl, ění, sich aufhalten. Ros.
— kde, při čem na čem. Na Ostrav. Tč.
Poklemžeti, vz Klemžeti. Poklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben. Ros.
Poklepač, e, m., der Beklopfer; Klatscher.
Jg.
Poklepačka, y, f., die Beklopferin; Klat-
scherin. Puch. Poklepati, poklepávati; poklepnouti, pnul
а p], ut, utí, wenig, klopfen, schlagen. — koho: nepřítele, souseda (pomlouvati). Us. Hý. — komu nač. Poklepal mu na ramena. — si s kým (promluviti, poklevetiti). Rk.
— se kde. Po lónu sě poklepachu. Dal. 39.
Poklepovač, e, m. = poklepač. Rk.
Poklesati, vz Poklesnouti.
Poklesavosť, i, f., Hinfälligkeit, Schwach-
heit, f. Poklesavý, kdo poklesává, schwach, hin-
fällig. Poklések, poklísek, sku, m. = po-
kléska, der Fehler. P. mladosti. D. P. z ne- dopatření; p-ku se dopustiti. Nt. Staly se veliké p-ky. Dch. Vz Pokléska. Poklesení (zastr.) = poklesnutí, das Strau-
cheln. |
Pokléska, poklíska, y, f., poklesnutí,
das Straucheln. P. koně, das Stolpern. Us. P-ky činiti. Dal. — P., chyba, blud, omyl, der Fehltritt, Fehler, das Gebrechen, Ver- gehen. Jg. Na p-ku něčí něco činiti. Ros. Své p-ky míti. Kram. I pobožní lidé bez p-ky nejsou, Štelc. Smutná to p. lidské mysli. Sš. I. 29. Pokleslosť, i, f., das Straucheln, der Fall.
Us. Pokleslý, etwas gesunken, gefallen. Cír-
kev p-lou napraviti. Br. Poklesnouti, snul a sl, utí (dříve: po-
klesení) , poklesati; poklesávati = trochu klesnouti, potknouti se, etwas straucheln, sinken, fallen, gleiten; pochybiti, poblouditi, zhřešiti, straucheln, sündigen, fehlen. — abs. Člověk snadno poklesne. Ros. — kde. Na místě kluzkém p. a upadnouti. V. — komu. Nohy mu poklesly. V. — se = klesnouti, stolpern, straucheln;pochybiti, fehlen. Tobiáš vyšel a poklesl se. Br. Někdy i kůň na čty- rech nohách se poklesne. V. — (se) v čem: v řeči, Reš., v slovu se p. V. V učení svém poklesnouti aneb se v něčem omýliti. Str. Poklesnutí, n., das Straucheln. Jg.
Poklestiti, il, štěn, ění = na pořád kle-
stiti, aushauen. — со. Oldřich 1016. rozkázal mnoho lesův okolo Prahy p. a zapáliti. V. — čím: sekerama. Poklevetati, poklevetám a pokleveci, ein
wenig klatschen. — si s kým: v hospodě, na procházce. Us. Poklice, e, f., novější = poklička. Sych.,
Berg. — P. u děla, die Kapelle. Burian. Poklíceti se, klecavě kam jíti, forthumpen.
Ros. Pokličanka, y, f., opercularia, živočich
studenokrevný z holožilců, Deckelthierchen, n. Krok. Poklička, půklička, poklíčka (zastr.
pokléčka), pokličička, y, f. Vz Skřidla, Poklika. Der Deckel, die Stürze, Stülpe. P. na sud, na hrnec. V. P-ku na hrnec dáti. Us. P-kou přikryti. D. P-ky z hlíny lípati. Kom. Kdo ví,co v hrnci vře, když je pod p-kou. Ros., Č. Dobře se ta p. hodí k tomu hrnci a sýr k chlebu. V. K tomu hrnci dosti té p-ky. V. Hodna p. toho hrnéčka. Us. P-ku na hrnec dáti, položiti, sundati. Us. P. na bradavku pružcová n. z kosti slonové ne- vápenné. Cn. — Pod p-kou = skrytě, tajně, geheim, verdeckt. V. To jest ještě pod p. Vz Mlčelivý. Č. Třetí rota dvorská baňkáni a lhářů, kteří pod p-kou zdvořilosti po jiných špehy nesou. Vod. Něco někomu pod p-kou svěřiti, říci. V. Pod p-kou jinak = pod zá- stěrou, pod zámyslem. Pod přikrytím p-kou. V. Pod p-kou tam cos hrají. Č. Nedrží pod p-kou. S. a Ž. Pod p-ku se smáti. Šm. Zvě- děla pod pokličkou, že strýc pojede na trh. Us. — P-ky = malé, kulaté, sladké hrušky, eine Art Birnen. Us. Pokličkovati, vz Kličkovati.
Pokličník, u, m., thylacium, rostlina. P.
stkvělý, africký, jinolistý, houslový. Rostl. Poklíčniti, forte legendum: poklícniti, cf.
poklíceti se — dilabi. Lex. vet. Poklid, u, m., čistota,pořádek, die Sauber-
keit, na mor. Zlínsku poklud. Brt. P. jeví |
||
|
|||
Předchozí (698)  Strana:699  Další (700) |