699

Poklamati, oklamati, ošiditi, betrügen,
täuschen. — kým. Poklamala tebú panna.
BO. Poklamává Bohem. Boč. exc.

Poklání, n., das Stechen. Us. Vz Pokláti.

Poklasnický, Oberdrescher.- P. služba.
Us.

Poklasnovati, poklasňovati = roubí-
kem omlátiti klasy u vymlácené otepě v zadu,
abklopfen. Jg.

1. Poklasný, Aehren-.

2. Poklasný, ého, m., dle Nový. Scheuer-
meister, m. P. dohlíží, aby klasy dobře se
vymlátily.

Po kláštersku, klösterlich. Us.

Pokláti, pokoli, pokůleš, e, eme, ete, po-
kolí, pokol, poklal, poklán, ání; pokálati,
poklávati, stechen. — koho (čím kam):
kopím v život. Let. Všetko spalo, jako by
ich bol poklal. Ht. Sl. 181.

Poklátiti, il, cen, ení, nach einander o.
ein wenig schütteln. — co čím: ořechy
tyčkou. — se, watscheln. Brzo-li se poklá-
tite (půjdete)? Ros.

Poklecati, poklecovati, poklecávati pokul-
hávati, hinken. Ten kůň poklecuje. Ja.

Pokleče = poklekl, a, o, zastr. Kat.

Poklečení, n., vz Pokloniti.

Poklečeti, el, ení, eine Zeit lang knien.
— si kde. Ten si ve škole poklečel!

Pokléčka, vz Poklička.

Poklejiti, poklejovati, vz Klejiti.

Poklek, u, m. = klek. Čsk.

Pokleknouti, knul a kl, utí; poklekati,
poklekávati, niederknien. — Poklekni dále.
Ros. — na co. Poklekli na kolena a modlili
se. Ros., Sych. Poklek na koleně prosieše.
ZN. — kde. Poklekl před císařem. V. —
jak. Nahýma nohama poklek Bohu se po-
modlil. Pass. 280.

Pokleknutí, n., der Kniefall. Dch.

Poklekotati, klekotám, klekci, ein wenig
klappern, rauschen.

Pokléměti, ěl, ění, sich aufhalten. Ros.

— kde, při čem na čem. Na Ostrav. Tč.
Poklemžeti, vz Klemžeti.
Poklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben.

Ros.

Poklepač, e, m., der Beklopfer; Klatscher.

Jg.

Poklepačka, y, f., die Beklopferin; Klat-
scherin. Puch.

Poklepati, poklepávati; poklepnouti, pnul
а p], ut, utí, wenig, klopfen, schlagen. —
koho: nepřítele, souseda (pomlouvati). Us.
Hý. — komu nač. Poklepal mu na ramena.

— si s kým (promluviti, poklevetiti). Rk.

— se kde. Po lónu sě poklepachu. Dal. 39.

Poklepovač, e, m. = poklepač. Rk.

Poklesati, vz Poklesnouti.

Poklesavosť, i, f., Hinfälligkeit, Schwach-
heit, f.

Poklesavý, kdo poklesává, schwach, hin-
fällig.

Poklések, poklísek, sku, m. = po-
kléska, der Fehler. P. mladosti. D. P. z ne-
dopatření; p-ku se dopustiti. Nt. Staly se
veliké p-ky. Dch. Vz Pokléska.

Poklesení (zastr.) = poklesnutí, das Strau-
cheln.

Pokléska, poklíska, y, f., poklesnutí,
das Straucheln. P. koně, das Stolpern. Us.
P-ky činiti. Dal. — P., chyba, blud, omyl,
der Fehltritt, Fehler, das Gebrechen, Ver-
gehen. Jg. Na p-ku něčí něco činiti. Ros.
Své p-ky míti. Kram. I pobožní lidé bez
p-ky nejsou, Štelc. Smutná to p. lidské mysli.
Sš. I. 29.

Pokleslosť, i, f., das Straucheln, der Fall.
Us.

Pokleslý, etwas gesunken, gefallen. Cír-
kev p-lou napraviti. Br.

Poklesnouti, snul a sl, utí (dříve: po-
klesení) , poklesati; poklesávati = trochu
klesnouti, potknouti se, etwas straucheln,
sinken, fallen, gleiten; pochybiti, poblouditi,
zhřešiti, straucheln, sündigen, fehlen. — abs.
Člověk snadno poklesne. Ros. — kde. Na
místě kluzkém p. a upadnouti. V. — komu.
Nohy mu poklesly. V. — se = klesnouti,
stolpern, straucheln;pochybiti, fehlen. Tobiáš
vyšel a poklesl se. Br. Někdy i kůň na čty-
rech nohách se poklesne. V. — (se) v čem:
v řeči, Reš., v slovu se p. V. V učení svém
poklesnouti aneb se v něčem omýliti. Str.

Poklesnutí, n., das Straucheln. Jg.

Poklestiti, il, štěn, ění = na pořád kle-
stiti, aushauen. — со. Oldřich 1016. rozkázal
mnoho lesův okolo Prahy p. a zapáliti. V. —
čím: sekerama.

Poklevetati, poklevetám a pokleveci, ein
wenig klatschen. — si s kým: v hospodě,
na procházce. Us.

Poklice, e, f., novější = poklička. Sych.,
Berg. — P. u děla, die Kapelle. Burian.

Poklíceti se, klecavě kam jíti, forthumpen.
Ros.

Pokličanka, y, f., opercularia, živočich
studenokrevný z holožilců, Deckelthierchen,
n. Krok.

Poklička, půklička, poklíčka (zastr.
pokléčka), pokličička, y, f. Vz Skřidla,
Poklika. Der Deckel, die Stürze, Stülpe. P.
na sud, na hrnec. V. P-ku na hrnec dáti.
Us. P-kou přikryti. D. P-ky z hlíny lípati.
Kom. Kdo ví,co v hrnci vře, když je pod
p-kou. Ros., Č. Dobře se ta p. hodí k tomu
hrnci a sýr k chlebu. V. K tomu hrnci dosti
té p-ky. V. Hodna p. toho hrnéčka. Us. P-ku
na hrnec dáti, položiti, sundati. Us. P. na
bradavku pružcová n. z kosti slonové ne-
vápenné. Cn. — Pod p-kou = skrytě, tajně,
geheim, verdeckt. V. To jest ještě pod p.
Vz Mlčelivý. Č. Třetí rota dvorská baňkáni
a lhářů, kteří pod p-kou zdvořilosti po jiných
špehy nesou. Vod. Něco někomu pod p-kou
svěřiti, říci. V. Pod p-kou jinak = pod zá-
stěrou, pod zámyslem. Pod přikrytím p-kou.
V. Pod p-kou tam cos hrají. Č. Nedrží pod
p-kou. S. a Ž. Pod p-ku se smáti. Šm. Zvě-
děla pod pokličkou, že strýc pojede na trh.
Us. — P-ky = malé, kulaté, sladké hrušky,
eine Art Birnen. Us.

Pokličkovati, vz Kličkovati.

Pokličník, u, m., thylacium, rostlina. P.
stkvělý, africký, jinolistý, houslový. Rostl.

Poklíčniti, forte legendum: poklícniti, cf.
poklíceti se — dilabi. Lex. vet.

Poklid, u, m., čistota,pořádek, die Sauber-
keit, na mor. Zlínsku poklud. Brt. P. jeví