Předchozí (699)  Strana:700  Další (701) |
|
|||
700
|
|||
|
|||
hospodiňku, nešvara ukáže sviňku. Korunka.
P. domu (poklízení), — P. ve filos. týž stav se strany duše, co jest pokoj se strany těla. Hš. Vz více v S. N. P. mysli. Šm. Někoho z p-du vyrušiti, vytrhnouti. Dch. Ze svády p. činiti. — P., odklad, der Aufschub, An- stand, die Frist. P. v starém právu českém — odklad soudu, na nějž strany sporné samy
dobrovolně se shodnou. Vz S. N. P., odložení pře se strany původa a pohnaného na jistou dobu, nebyla-li žaloba u soudu již prožalo- vána. Vz více o tom v Pr. 1869. str. 629., Vš. 567. Než když se strany snesou, pokli- dové několikeří ku přem půhonným a obe- slaným vzíti se mohou. Faukn. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklid neberou ani někdy k svým přem stojí . . . A protož aby takoví p-dové do určitých časů bráni byli. Zř. F. I. Poručník může hojemství bráti, p-dy dělati. Nál. 216. Poklicí činily (klízely) buď strany samy, buď dobří lidé (hadší, ubrtnané). Bdl. Dán jim p., ale práva nedali; Učinil se mnú p.;P. jsú vzali na to, z čehož jeho pohnal kněz Štěpán. Půh. I.117., II. 355., 488. P. vzíti ku přem. Každý p. jest z dobré vůle, z nouze a práva žádný. Vš. Jestliže původu i pohnanému nezdá se pře jich, aby k soudu přišla, čekati mohou, sami mezi sebou p. učiniti do druhého soudu. Vš. Vz více v Gl. 243. — P., die für den poklid gezahlte Taxe. Tov. kap. 83. — P., příměří, pokoj, usmíření, die Aussöhnung, der Ver- gleich, Friede. V. Strany učinily p. (smířily se, než k žalobě přišlo, ač půhon podán byl). Vz Půhon. Pr. A když se dva o póhon a při smluví, tedy přijdúce před úřad a pány, oznámí jim, že jsú se smluvili a písař dí: dajte po- klid. Tov. kap. 83. Půhonové k vymazání přišli nebo p. na ně dán, nebo skrze uvolení ano i svědomí dání k svému skončení přišli. Žer. Po kterémžto p-du sedí jako kohouti uklibaní. Kram. Úmysl krále jest zemi svou poklidem pokojným držeti. Troj. Na tu smlouvu sú p. učinili. Půh. I. 387. Když po- honí projdú tej při, tehdá otveď se ku p-du, jakž nejdále môžeš. Kn. rož. 85. — P. do- bytka = uklizení, nakrmení, die Verpflegung. Máte děvčata již po p-du ? Sych. Právě v p. se to stalo. Jg., Šm. Poklida, y, f. = poklid, poklizení. Kukla.
— P., y, m., působce poklidu, míru. Der
Friedensstifter. Buď rádce hlúpého lida, buď duši s tělem p-da, ty je zjednej brzo přijda. Stará pís. Pokliditi (pokluditi, na Mor.), il, zen, ení;
poklízeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; poklizo- vati = čistiti, säubern, reinigen, räumen, auf-, wegräumen; (dobytek) krmiti, das Vieh füttern, verpflegen; smířiti, upokojiti, beru- higen, Ruhe machen; odstraniti, wegschaffen, hinrichten. Jg. — Zejtra budeme poklizeti (čistiti). Us. — co (komu). Ptáku klec, Sych.; p. pokoj, Ros., dobytek (nakrmiti), Ja., věci zemské p. (smířiti, utišiti). St. skl. Jdi kravám poklizeti (hnůj kydati). Us. Mi- lostivě vše poklidí. Alx. — za koho. Jinší za ňu krávy poklúzajú. Mor. p. 372. — koho (gt.) s kým. Já s malým počtem toho Adama a těch panoší Michalových poklidím (odstra- pím). Solf. P. se a kým (smířiti). BO., Pč. 45. |
— co, se kde. P. v pokoji (vyčistiti vše).
Us. Lidé se poklidili v domích svých (šli na odpočinek). Troj. P-la se válka. Troj. Poklidné, ého, n., die Taxe, welche für den
poklid gezahlt wurde, 1—2 groše. Tov. P. na ten póhon dali. Půh. ol. 1412. Vz Poklid. Poklidno, ruhig. Jest tu nepoklidno pro
blechy. Har. Poklidnosť, i, f.,pořádnost', čistota, Rein-
lichkeit, f. Poklidný, čistý, čistotný, sauber, rein.
P. žena. Ros. — Poklidným duchem něco nésti, snášeti (tichým, mírným, ruhig). Mus. — P. knihy, die Bücher, in welche die poklidy eingetragen wurden. Tov. kap. 82. Poklika, y, f. = poklička. BO.
Poklikev (zastr.) = poklička. Bibl.
Poklímati, poklimovati = podřimovati,
nicken, schlummern. Us. — abs. Loučilo se se dnem slunko mroucí, poklimoval sladký ptactva zpěv. Sš. Bs. 186. — čím. Ale jsou, jenž nespí, avšak poklimují světem a roz- košemi jeho. Sš. II. 129. Vz Klímati, Kle- měti, Klemžeti. Poklinač, e, m., der Flucher. Nekázané
p-če živy užhli. BO. Poklínání, n.,proklínání, die Verfluchung,
der Fluch. Ústa plná p. Žalm. P. mateřino. BO. Poklínati, vz Poklnouti.
Poklinkati, ein wenig klingeln. — P.,
popiti (nové), ein wenig über das Maass trinken. Jg. Poklípati, těžce se pohybovati, jíti,
schwer gehen. Ros. Poklísek, vz Poklések.
Pokliz, u, m., poklizení, die Beruhigung ;
Abfütterung. Har. Poklizeč, e, m., der Aufräumer; Abfüt-
terer (des Viehes). Us. Jg. — Poklizečka, y, f., die Aufräumerin; Abfütterin. Us. Jg. Poklizení, od pokliditi. Vz násl.
Poklízení, od poklizeti, das Aufräumen,
Abfüttern (des Viehes). — P., smíření (recon- ciliatio), die Versöhnung. BO. Poklizený; -en, a, o, aufgeräumt; abge-
füttert. P. pohon, die durch freundschaftliche Uibereinkunft beider Theile zurückgezogene Klage. Půh. brn. 1459. Gl. Poklizeti, vz Pokliditi.
Poklnouti, nul, ut, utí; pokleti, pokleji,
el, en, et, ení, etí; poklínati, fluchen, ver- fluchen. — abs. Coť to tomu činí dobrého, z svých úst břidká slova vypustiti, láti, pro- klínati? Št. 65. — koho. St. skl. Ktož po- klíná svého otce i mateře, uhasne jeho světlo prostřed temnosti. BO. P. Boha (zlořečiti). BO. Potom rozjeviv Job ústa svá pokle svój dom. BO. Poklň mi jej odtud. Br. — se, zaklínati se, betheuern. Výb. I. 693. Vz Zaklínati, Proklínati. Poklofati, vz Poklouti.
Poklona, y, f-, česť někomu prokázaná,
úklona, die Neigung, Beugung, das Kom- pliment. Kde se mnoho poklon dělá, tam úpřímnosť odletěla. Km. Biskup do Jerusa- lema na p-nu přišel. Pass. 895. P-nu někomu činiti; s p-nou. V. P. před svátostí. Bart. P-ny dělati, strouhati. Us., Hý. P-ny někomu šoustati, váleti. Šm. P. nucená. D. S p-nou se modliti (pokorně). V. P-nu někomu sklá- |
||
|
|||
Předchozí (699)  Strana:700  Další (701) |