701

dati, šp. m.: činiti. Rk. — P., poddanosť.
Tento lid bez zákona a bez práv jest a p-ny
žádné nezná. Mudr. — P., byla pomoc, daň
mimořádná k svatbě královské, při koruno-
vání atd. Pal. Děj. I. 2. 283. Dle Gl. 245.
nejspíše ta dávka, která později poctou slula.

Poklonář, e, m., poklonkář, der Kompli-
mentenmacher, -Schneider, Komplimentist,
Dch., Kratzfüssler. Šm.

Poklončí, ího, m., zastr., kdo poklony činí.
der Huldigung darbringt. P., der sich Ver-
beugende, jener, welcher um die Entlassung
eines Unterthanen aus dem bisherigen Hörig-
keitsverbande bat; es war gewöhnlich der
Schulze jenes Grundherrn, unter welchen der
zu Entlassende kommen sollte. Tov. k. 192.,
Kn. dr. p. 100. (Gl. 245.). Má p-čího posta-
viti a tím má vyvésti podlé zemského oby-
čeje. Půh. П. 383.

Poklonič, e, m., der Anbeter.

Poklonička, y, f., socha n. kaplička svatých.
V Krkonš. Vz Pokloniště. — P., die An-
beterin.

Pokloniště, ě, n., die Statue o. Kapelle
der Heiligen. Vz Pokloniěka. V Krkonš. Jg.

Poklonitel, e, m.= poklonář.

Pokloniti, il, ěn, ění; pokláněti (zastr.),
ěl, ění; pokloňovati, neigen. — co: hlavy po-
klonichu. Kat. 1488. Každému pokloní hlavu.
Dal. 147. — čeho. Každý proti němu vstal
a hlavy poklonil. GR. — se komu: Pokloní
se bohóm. Rkk. 7. P. se knězu. Rkk. 40. —
se k čemu: k zemi. Kom. — se kde: před
oltářem. Us. — s adv. P. se hluboce, hlu-
boko. D. — se jak. Počestným poklečeniem
se p. Pass. 698.

Poklonka, y, f., der Knix, das Buckerle.
Dch.

Poklonkář, e, m. = poklonář.

Poklonkování, n., das Koplimentiren. Šm.

Poklonný, mit der Verbeugung begleitet.
Šm.

Poklop, u, poklopec, pce, poklůpek,
pku, klopec, pce, sklopec, pce, m. Šp. P., vše,
čím se něco poklopuje, víko, dvéře atd., die
Klappe, Thür, der Schlag, Deckel. Jg. — P.,
dvéře zapadací, zdvihací (na půdu, u sklepa,
u senníku atd., otvírají se lehmo, die Fall-
thüre). D. P. u holubníku (pomeč), D.; u dýmky
(víčko), Us., u studny. Plk. P., ležaté dvéře
nad ústím šachty, v šachtě, Vys.; u vern-
dlovky, das Verschlussstück, Čsk., okenice
u žlabu při kolách na svrchní vodě, aby
voda na kola nešla, nýbrž přes ně v čas
potřeby. Vys. Kdo na mne otevře vrata, já
naň i poklop (hrubiána ještě hruběji odbý-
vám). Šm. P. za někým přiraziti. Dch. Vz
Závora. — P., ohrada královny včel. Lšk. —
P. u mlýna, stavidlo, Schutzbrett, n. — P.,
vykéř ve střeše, der Schlag, Kaffer. V. —
P., v knihtiskařství, der Tiegel. Techn. III.
434. — P. hřídelní, der Schilddeckel (v dělo-
střel.). Bur. — P. větrní, v horn., der Wetter-
satz. Bc. — P., nástroj chytací, sklon, tru-
hlička, skřínka, Falle, f. Pt. P. na ptáky,
sykory (padák), D., na kuny (tlučka), na
jezevce (sochorec). Šp. Ptáky do p-cc chytati.
Us. Pod p. ptáky chytati. Brt. — P., u kalhot,
sklopec, der Hosenlatz. Us. — P. u semen
některých rostlin, die Samenklappe.

Poklopenec, nce, m., eudesmia, rostl. myr-
tovitá. Rostl.

Poklopiti, il, en, ení; poklopovati, liber-
um-, zustürzen, zudecken, stülpen. — co:
hrnec, nádobu, D., misku, Br.; dvéře, okno
vrata (klopením přihraditi, přikryti), Us., vodu
(poklopem zahraditi, vz Poklop). Vys. — co
čím: hrnec pokličkou. Vys.

Poklopka, y, f. = poklůpek, das Deckel-
chen. P. mozková, valvula cerebri.

Poklopkář, e, m., der Schlagleistenhobel.
P. s plátkem. Skv.

Poklopné, ého, n., plat od poklopu. Schlag-,
Vogel-, Taubenschlaggeld. P. platiti. Zlob.

Poklopnitý, chlopnitý, valvularis, klappig.
P. plody. Rostl.

Poklopný, Schlag-, Klappen-.

Poklopovati, vz Poklopiti.

Poklosí, n. (poklasí?), die A ehren-, Nach-
lese. Choditi na p. Ve Slez. Tč.

Pokloudný, trochu kloudný. V Poličsku
Kšá.

Poklouti, pokluji, ul, ut, utí; poklíti, po-
kliji, il, it, ití; poklinouti, ul, ut, utí; poklvati,
poklovati, pokluvati, poklívati, poklubati, po-
klíbati, poklofati, ein wenig bicken (picken).
mit dem Schnabel hauen; tüchtig bicken.
Jg. — koho. Slepice kuře cizí poklofuje.
Jg. — Chodí jako poklvaný kohout (pošfí-
paný. Říká se o melancholických). Ros. —
Jg-

Poklouzati; poklouznouti, znul a zl, utí,
pokluzovati, ein wenig schleifen, hinglitschen.
— kde. I huska někdy na ledu poklouzne.
Č. M. 71. — čím. Poklouzl nohou. D. —
v čem. V tom trochu poklouzl (pochybil,
sich versprechen). Ros. — se = poklouznouti,
pošinouti se, ausglitschen. Snadně se poklouz-
nouti můžeš. Jel. Poklúzly sú sě stúpěje naše.
BO. Již jsem se poklouzal (na ledě do syta
najezdil). Hý.

Poklouzlý, kdo poklouzl, poklesl se. P-lých
stará padení opravovati. Ms. 14. stol.

Poklubati, vz Poklouti.

Poklubec, bce, m., vz Kloubec. Mý.

Poklud, vz Poklid.

Pokluda, y, f., poklizení, das Aufräumen.
Za p-du platiti. Na Ostrav. Tč. — P., poklid
dobytka. U Opav. Klš. Vz Poklid.

Pokluditi se = pomířiti se. Výb. I. 1079.
16. Vz Pokliditi.

Pokludný, dobrý k pokludě, der das Vieh
gut pflegt. U Opav. Klš.

Poklukovati se, dlouho se klukovati,
toulati, eine Zeit lang liederlich thun, schlan-
kein. Ros.

Poklůpek, pku, m, der Fahrdeckel, v horn.
Bc. Vz Poklop.

Poklus, u, m., klus, trop, der Trablaut.
Km. Poklusem! Čsk. Vz Povel, KP. I. 573.

Poklusiti, il, ení; poklusati, poklusáni,
pokluši, al, ání; poklusávati, traben. — abs.
Jezdec, kůň poklusává. — kam. Počkej,
teď poklušeš do lesa za otcem. Us. Hý.

Poklúzati, pokludzati = poklizeti, na
vých. Mor. Vz Pokliditi.

Pokluzký, glatt, schlüpfrig. Dch.

Pokluzovati si, schleifend sich Kurzweil
schaffen. Dch.