702

Pokněžiti, il, en, ení, zum Priester machen;
se, Priester werden. Jg.

Pokněžněný, geforstet.

Pokničaný = pokrčený. U Příbora. Mtl.

Pokničati = pokrčiti. U Příbora. Mtl.

Pokníkati, eine Zeit lang wimmern. —
se s kým (podrážditi se), einander necken.
Ros.

Poknířenec, nce, m., člověk zasmušilý,
pokrytec. Ms. 15. stol.

Pokníření, n., mürrisches Wesen. 1410.

Poknířenství, n., pokníření, zamračenosť
v tváři, finsteres, sauertöpfisches Wesen, Výb.
1. 343.

Poknířilý, 'pošmourný,posupný;potmělý,
potměšilý, pokrytský, finster, trüb, mürrisch;
gleisnerisch, tückisch, heuchlerisch. Nyní ale
šla otázka ta jen z p-lého a zazlitého srdce.
Sš. 187.

Poknířiti, pokňuřiti, po-, zamračiti, po-
supiti, pošmouřiti, verfinstern, finster ma-
chen; přetvářiti, verstellen, Hý. — co: tvář,
čelo. Hý. — se = licoměrniti, šmouřiti se,
na oko se stavěti, pokrytcem býti, gleissnen,
heucheln. Us. Hý.

Pokniuřenstvie, n. = pokrytství, zastr.
Jir.

Poknížiti, il, en, ení, zum Fürsten machen,
fünsten. Zlob.

Pokňoukati,pokňoukávati, ein wenig win-
seln, wimmern.

Poknourati, vz Kňourati.

Pokimrnosť, i, f., pošmournost, finsteres
Wesen.

Pokňurný, pošmourný, finster. Jg.

Pokobiti se, il, ení = posupiti se, an-
schnarchen. P. se na koho. Plk. — se komu.
To sě Uhróm nepokobi (nepokobilo) = ne-
zdařilo. Dal. Zajieciu sě na nich dobře po-
kobi. Dal. 178. — Výb. I. 1()7.

Pokočkovati se s kým (povaditi se, po-
prati se, sich katzbalgen). Ros.

Pokochání, n., die Ergötzung. Dch.

Pokochati = pomilovati, lieb gewinnen,
lieben. — koho. L. — se v čem = radosť
míti, sich in etwas ergötzen. V něčí krví se
p. Troj. — se s kým.

Pokoj, e, m., koř. ki v po-či-ti, requiescere,
odpočinouti, stupňováním pokoj. Schl, Gb.
Hl. 144., Mkl. B. 3., 4. — P., onen stav ně-
jaké věci, když místa svého nemění, die Ruhe.
Nechej kordu s pokojem (ležeti). Cyr. Toho
zboží u p-ji nechati. Půh. II 285. Já to držela
tři léta. v p-ji. Půh. I. 376. Prosím jich, vono
to tam (na půdě) není s p-jem (není nepovšim-
nuto, mnozí toho užívají). Us. v Dobrušce. Vk.
— P., odpočinutí, Ruhe, f. V. Nemá ve dne
v noci pokoje. Us. Žádného p je nemíti. V.
P-je od starosti neměti. V. P. si dáti. V.
Nedá p-je, až . . . Us. Nech ho na p-ji. D.
Dej si pokoj. Ros. Dali jsme tomu (té věci)
p. Br. Mysl moje nemá p-je. Us P-je užívati.
V. Na p. se dáti. D. P. odníti. Us Dejte
pokoj těmto lidem. Na p. se dáti, na p. jíti;
ani psům pod lavicí nedá p-je (Vz Nesvorný,
Neposeda. Č., Lb.). Šm. O rozdílu mezi: pokoj,
poklid, mír, příměří vz Jg. slovník. O to
p-je míti jsem nemohl. Bl. Gr. 351. Býti bez
p-je. Dch. Na p. odejíti. Vz Umříti, Smrť.
Č. — P., stav příjemný, tichý, libý, der

Friede, die Ruhe. Poženu vás, nedáte-li po-
koje. Sych. Nechte mne s pokojem, Bart.,
na p-ji; dejte mi p. D. Nedá pokoje. Jel.
Nechte mne na p-ji, mám na pilno. Sych.
P. o to mám, ich bin deshalb ausser Sorgen.
Kom., Br. Dej mu, pane, p. věčný. L. Dej
mi s tím p. Šm. P-je milovný, prostý, zba-
vený. Šm. Dej mi svatý p. Ml. Dám já tomu
svätý pokoj. Mt. S. Dej si dobrý p. Dej si
s tím člověkem dobrý p. Na Mor. Sd. Pokoje
nabyti, zur Ruhe kommen. Us. Dch. Ne-
dalo mu to (pokoje). Dch. Ty se mnú vždy
s p-em stoj. Dal. 112. Vešken svět o to stoji,
chtě rád bydliti v p-ji. Smil v. 789. Mamulko,
Franta mi nedá p-je a já sem tomu ráda.
Slez. Tč. Jdi si raději lehnout, ať je z tebe
p. Us. u Solnice. Proste jeho, ať mne v p-ji
nechá. BN. Jaj ženičko moja, dajže mi p-ja.
Ht. Sl. 217. Žen s p-jem nechali. Bart. So-
liman jej s p-em zanechal. Sl. Uh. 1. 96. —
P., nepřítomnost vády, sváru, rozbroje, násilí
dobré srozumění, die Ruhe, der Friede. Vý-
borná je věc p. v domě. I). Rušitel, soudce
p-je. P. mezi stranami učiniti. Nech lidí na
p-ji. Us. Aby jeden k druhému p. zachoval.
V. Dobrý- p. míti. V. Dotud jeden v p-ji
bydlí, dokud se sousedům jeho líbí. Prov.
V p-ji živu býti. V. Panen s p-jem nechati.
Sych. Dejte mi s tím p. Sych. Ten nedá p-je.
V. Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu
pomlčeti, cesta ku pokoji. Č. Lepší kus su-
chého chleba s pokojem, nežli bochník v roz-
broji. Č. Mé měli s p-jem nechati. Půh. I. 351.,
II. 503. Na p. se dáti. Kos. Ol. I. 98. Když
oni mu dají p., on dá dva (o mírné povaze).
U Olom. Sd. Každý rád o p. stoj, toť jest
vždycky smysl mój. Smil v. 807. Kdež môžeš,
jednej ku pokoji. Smil v. 779. P. o majestat
byl. Čr. Nech je p. o to, co se stalo. Čr.
Raději chtie světský p. mieti s nimi. GR.
Podniknouti a přijmouti pokoj a jednotu.
Bart. — P., nepřítomnost vojny, der Friede.
Mír a p ; p. udělati, zříditi, způsobiti, utvr-
diti; v mír a p. něco uvésti; p. do času
(příměří). V. P. skrze posla se žádá. Kom.
P. před nepřáteli. Br. P. učiniti, Har., pevně
uložiti. Troj. Blíží se k pokoji; podával na
ně p. Sych. Všel s nimi v p. Flav., Sych.
P. vypověděti (vojnu ohlásiti). V. Zrušení
p-je; sjezd, jednání o p.; uvésti vojsko v míru
n. ve způsob p-je; plat na čas, v čas p-je, za-
vření p-je (ujednáni, udělání, Kmp., vz doleji);
smlouvání o p.; čas p-je. J. tr. P. zjednati,
D., Th. O p. rokovati. Us. P. uzavříti, Troj.,
Skl., ale obyčejněji: učiniti, způsobiti, zjed-
nati, umluvjti, uložiti, v pokoj s někým vejíti.
Brs. 179. Činícím pokoj (facientibus). ZN.
P. vyprositi. Sš. P. učiniti mezi sebou. Háj.
Moha užiti p-je, neobláčej se do zbroje. Č.
Lepší trocha v p-ji, než na vojně hojnosť.
Č. Kdo chce p-ji (kdo chce žíti v p ji), nečiň
zmínky o boji; Kdo chce p-ji, hotov se k boji.
Č., Lb. Kdo chce pokoje, hotov se do boje.
Dch. Pro p. zbraň nosí. Vz Svárlivý. Lb
P. v zemi upraviti. Dal. 157. P. od nepřátel.
Hus. I. 41. P. činí bohatství, chudoba p. Vz
Pokora. — S p-jem, v p-ji = pokojně, friedlich,
ruhig. Poselství s p. od sebe propustil. V.
Vz Rb. str. 270. — P., místo k bydlení v domě,
jizba, světnice, sál, das Gemach, Zimmer, die