Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |
|
|||
703
|
|||
|
|||
Stube, der Saal. P. spací (ložnice), k jídlu
(jídárna), ke čtení (čítárna), ku psaní (pí- sárna), pro knihy (knihovna, knihárna), pro přednášky (posluchárna), pro sněm (sněmov- na), soudní, radní, školní, besední, hostinský, taneční (tančírna), vysléchací, zimní, letní, přední, zadní, vedlejší n. postranní, p. veliký (haluzna), pro čeládku (čeledník), pro čeládku ve dvoře (ratejna, ratajna), světnička vedlé velké světnice; výstupek, přístěnek. Š. a Ž. (Walter). P. ženský, Plk., tajný (záchod). V. V jednom p-ji s někým býti. V. P. vytopiti. Žer. Do svých p-jů vešla. Troj. P. k učení. Kom. Z síně do p-jů vcházení jest. Kom. Přebývá v prostranném p-ji. Sych. P. o dvojích podlahách. Sych. Některú zbroji svú zamekl v jednom p-ji na Levnově. Půh. II. 97. Nesmí z p-je; leštitel p-jů. Dch. P. návštěvní, Rk., sedací, psací, dětský, pod střechou; p. za- říditi, nábytkem opatřiti; p-je v jednom po- řadí. Šm. — P. in böhm. UibeRsetzungen deutscher Rechtsquellen = dem deutschen ,Friede' (Umzäunung, ohrada). Nebo takoví na kraji sedící p. obecní mají učiniti na své peníze. Pr. měst. 135. — P. v kostelích, das Asylrecht der Kirchen. Gl. 245. Pokojedárný, friedenspendend. Sš. Hc.
139. Pokojík, u, m , pokojíček, čku, m., ein
kleines Zimmer, Zimmerchen, eine Zelle. P. mnišský. — Jg. Pokojitel, e, m., der Beruhiger, Friedens-
stifter. V. Pokojitelka, y, pokojitelkyně, ě, f.,
Friedensstifterin, f. Jg. 1. Pokojiti, il, en, ení =pokoj, mír, po-
klid jednati, pokojným činiti, ruhig machen, beruhigen, beschwichtigen, zufrieden stellen; řešiti, trösten. Jg. — co, koho: dítě (tišiti, chlácholiti; 2. trochu mlékem napojiti), strany sobě odporné, V., věřitele (jim platiti). Us. Ta bylina ukládá а pokojí bolení hlavy. V. To, co na odporu jest, pokojiti a rovnati. V. Trh spravovati a p. Št. 88. — koho kdy: v hnutí mysli, v žalosti. V. — koho, se čím. Tím se pokoj, že Bůh vše řídí. Br. Trojím se činem nepokojí země. BO. Dítě hračkami p. — se s kým. Ktožť pokojí sě s Bohem neb s bližními. Št. 288. 2. Po-kojiti, il, en, ení, ein wenig säugen.
— co: dítě. V.
Pokojitý, pokojný, Friedens-. P. hostina.
Sš. I. 234 Pokojně, s pokojem, ruhig. P. živu býti,
V., spáti, D., sobě vésti. V. — P , tiše, sanft. P. odpovídati. Kom. — P., bez hádky, fried- lich, friedfertig. Lidé p. živi býti by mohli. Že sú léta p. vydrželi. Tč. Pokojnice, e, f., die Mieths-, Zimmerfrau.
Pokojník, a, m., der ein Zimmer gemie-
thet hat, der Inmann. Gl. 24G. — P., ein Friedfertiger. Jg. Pokojnosť, i, f., pokoj, die Ruhe, Stille,
Friedfertigkeit, Genügsamkeit. D. P. mysli. Ros. V p-sti zůstávati. Br. Pokojný; pokojen, jna, o = pokoj zacho-
vávající, krotký, tichý, ruhig, still. P. moře, V., spaní, dítě. — P., bez péče, ruhig. P. život vésti; p-né mysli býti. V. P. svědomí. — P., skrovný, spokojený, genügsam. D. —
|
v čem: v mysli. Us. — P., pokoje milovný,
friedsam, friedfertig, friedlich. V. P-ná slova k nim mluvila. Háj. — P., válkou nestížený, friedlich, Friedens-. P. stav nejžádostivější jest. Kom. Válečné i p-né věci. Jel. P. léta, vz Léta. Půh. II. 274. — P., jur., bez od- poru, ohne Einrede. P. vydržení let měst- ských (ruhiger Besitz der Verjährung). D. Pokojov, a, m.,Pokojau, ves u Žďáru v Br-
něnsku. PL. Pokojovice, dle Budějovice, ves u Tře-
bíče na Mor. PL. Pokojový, Zimmer-. P. dvéře. St. skl.
Pokokrhati, ein wenig krähen. Ros.
Pokoktati, pokoktávati, ein wenig stot-
tern. ROS. Pokolébati, vz Pokolíbati.
Pokoledovati na koho (koledu mu za-
zpívati, ihm die Koleda singen). Pokolenek, nku, m., die Kniegegend. Hý.
Od p-ku až k hrdlu. 1520. Pokolení, í, n., co z jednoho kolena, článku
lidské rodiny vyjde, rod, plémě, stupen, das Geschlecht, der Stamm, die Abstammung. Z p. až do p. zvěstovati budem chválu tvou. Ctib. Pokrevní v p. vzhůru vstupujícím a dolů sestupujícím; pokrevní p. vstupujícího a sestupujícího. J. tr. P. vzhůru vstupující (předkové): otec, děd, praděd atd.; dolů sestupující (ne: dolů vstupující. Er.): syn, vnuk, pravnuk atd. (potomkové). Pt. P. po- bočné; v přímém p. od někoho pocházeti. J. tr. P. mužské, ženské. Nz. P. po straně přeslice n. vřetena, p. po přeslici n. po vře- tenu (ženské); po meči (mužské). J. tr. P. bezvěré, převrácené. Sš L. 95. O p. lidském vz více v KP. I. 4. 6. 9. — P., summa všech z jednoho kolena pocházejících, der Stamm. Dvanáctero p. israelské. D. Z jiného p., kmene. V. Urozeného p. Pulk. — P., summa všech rodem neb jinak příbuzných, podobných, rod, das Geschlecht, die Gattung, Art. Všecko lidské p. V. Rozličná p. ptactva. Ros. P. ještěrčí. Jel. Sestero p. hub jest. V. Jediničký ve svém pokolení. V. Závisť má troje p., téžť jest i o hněvu. Št. 122. P. podlé svých čeledí by zpytáno. BO. Parmy dvojího p. mají. Ler. Pokolenní, -ný, Stamm-, Geschlecht-. Jg.
Pokolenový, Geschlecht-. P. znaky. Presl.
Pokolensky lézti (po kolenou). Na Slov.
Pokoli, vz Pokláti.
Pokolíbati, pokolébati, ein wenig wiegen.
— koho. Pokolíbej to dítě. Us.
Pokolísati, ein wenig schaukeln Slov. Pokoliti, il, en, eni, bepfählen. Ros. Pokolomaziti, il, en, ení, theerig machen. D.
Pokolvar, u, m., černý pupen, schwarze
Brandblatter. Slov. nov. 1856. 338. Pokon, u, m. = konec, das Ende. Výb. I.
179. Na pokon se přece splní má vůle. Koll. — KB.
Pokonati, pokonávati, zu Stande bringen,
beendigen. — co (čeho) mezi kým. Naději se, že toho mezi nimi pokorním. Rkp. Mus. To pokonali (ukončili). Schön. P. nepřítele (přemoci, polsky). L. — koho čím (pře- moci, polsky): slovy. L. — se s kým = povaditi. Šm., Rk. |
||
|
|||
Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |