703

Stube, der Saal. P. spací (ložnice), k jídlu
(jídárna), ke čtení (čítárna), ku psaní (pí-
sárna), pro knihy (knihovna, knihárna), pro
přednášky (posluchárna), pro sněm (sněmov-
na), soudní, radní, školní, besední, hostinský,
taneční (tančírna), vysléchací, zimní, letní,
přední, zadní, vedlejší n. postranní, p. veliký
(haluzna), pro čeládku (čeledník), pro čeládku
ve dvoře (ratejna, ratajna), světnička vedlé
velké světnice; výstupek, přístěnek. Š. a Ž.
(Walter). P. ženský, Plk., tajný (záchod). V.
V jednom p-ji s někým býti. V. P. vytopiti.
Žer. Do svých p-jů vešla. Troj. P. k učení.
Kom. Z síně do p-jů vcházení jest. Kom.
Přebývá v prostranném p-ji. Sych. P. o dvojích
podlahách. Sych. Některú zbroji svú zamekl
v jednom p-ji na Levnově. Půh. II. 97. Nesmí
z p-je; leštitel p-jů. Dch. P. návštěvní, Rk.,
sedací, psací, dětský, pod střechou; p. za-
říditi, nábytkem opatřiti; p-je v jednom po-
řadí. Šm. — P. in böhm. UibeRsetzungen
deutscher Rechtsquellen = dem deutschen
,Friede' (Umzäunung, ohrada). Nebo takoví
na kraji sedící p. obecní mají učiniti na své
peníze. Pr. měst. 135. — P. v kostelích, das
Asylrecht der Kirchen. Gl. 245.

Pokojedárný, friedenspendend. Sš. Hc.
139.

Pokojík, u, m , pokojíček, čku, m., ein
kleines Zimmer, Zimmerchen, eine Zelle. P.
mnišský. — Jg.

Pokojitel, e, m., der Beruhiger, Friedens-
stifter. V.

Pokojitelka, y, pokojitelkyně, ě, f.,
Friedensstifterin, f. Jg.

1. Pokojiti, il, en, ení =pokoj, mír, po-
klid jednati, pokojným činiti, ruhig machen,
beruhigen, beschwichtigen, zufrieden stellen;
řešiti, trösten. Jg. — co, koho: dítě (tišiti,
chlácholiti; 2. trochu mlékem napojiti), strany
sobě odporné, V., věřitele (jim platiti). Us.
Ta bylina ukládá а pokojí bolení hlavy. V.
To, co na odporu jest, pokojiti a rovnati. V.
Trh spravovati a p. Št. 88. — koho kdy:
v hnutí mysli, v žalosti. V. — koho, se
čím. Tím se pokoj, že Bůh vše řídí. Br.
Trojím se činem nepokojí země. BO. Dítě
hračkami p. — se s kým. Ktožť pokojí sě
s Bohem neb s bližními. Št. 288.

2. Po-kojiti, il, en, ení, ein wenig säugen.

— co: dítě. V.

Pokojitý, pokojný, Friedens-. P. hostina.
Sš. I. 234

Pokojně, s pokojem, ruhig. P. živu býti,
V., spáti, D., sobě vésti. V. — P , tiše, sanft.
P. odpovídati. Kom. — P., bez hádky, fried-
lich, friedfertig. Lidé p. živi býti by mohli.
Že sú léta p. vydrželi. Tč.

Pokojnice, e, f., die Mieths-, Zimmerfrau.

Pokojník, a, m., der ein Zimmer gemie-
thet hat, der Inmann. Gl. 24G. — P., ein
Friedfertiger. Jg.

Pokojnosť, i, f., pokoj, die Ruhe, Stille,
Friedfertigkeit, Genügsamkeit. D. P. mysli.
Ros. V p-sti zůstávati. Br.

Pokojný; pokojen, jna, o = pokoj zacho-
vávající, krotký, tichý, ruhig, still. P. moře,
V., spaní, dítě. — P., bez péče, ruhig. P.
život vésti; p-né mysli býti. V. P. svědomí.

— P., skrovný, spokojený, genügsam. D. —

v čem: v mysli. Us. — P., pokoje milovný,
friedsam, friedfertig, friedlich. V. P-ná slova
k nim mluvila. Háj. — P., válkou nestížený,
friedlich, Friedens-. P. stav nejžádostivější
jest. Kom. Válečné i p-né věci. Jel. P. léta,
vz Léta. Půh. II. 274. — P., jur., bez od-
poru, ohne Einrede. P. vydržení let měst-
ských (ruhiger Besitz der Verjährung). D.

Pokojov, a, m.,Pokojau, ves u Žďáru v Br-
něnsku. PL.

Pokojovice, dle Budějovice, ves u Tře-
bíče na Mor. PL.

Pokojový, Zimmer-. P. dvéře. St. skl.

Pokokrhati, ein wenig krähen. Ros.

Pokoktati, pokoktávati, ein wenig stot-
tern. ROS.

Pokolébati, vz Pokolíbati.

Pokoledovati na koho (koledu mu za-
zpívati, ihm die Koleda singen).

Pokolenek, nku, m., die Kniegegend. Hý.
Od p-ku až k hrdlu. 1520.

Pokolení, í, n., co z jednoho kolena, článku
lidské rodiny vyjde, rod, plémě, stupen, das
Geschlecht, der Stamm, die Abstammung.
Z p. až do p. zvěstovati budem chválu tvou.
Ctib. Pokrevní v p. vzhůru vstupujícím a
dolů sestupujícím; pokrevní p. vstupujícího
a sestupujícího. J. tr. P. vzhůru vstupující
(předkové): otec, děd, praděd atd.; dolů
sestupující (ne: dolů vstupující. Er.): syn,
vnuk, pravnuk atd. (potomkové). Pt. P. po-
bočné; v přímém p. od někoho pocházeti.
J. tr. P. mužské, ženské. Nz. P. po straně
přeslice n. vřetena, p. po přeslici n. po vře-
tenu (ženské); po meči (mužské). J. tr. P.
bezvěré, převrácené. Sš L. 95. O p. lidském
vz více v KP. I. 4. 6. 9. — P., summa všech
z jednoho kolena pocházejících, der Stamm.
Dvanáctero p. israelské. D. Z jiného p., kmene.
V. Urozeného p. Pulk. — P., summa všech
rodem neb jinak příbuzných, podobných, rod,
das Geschlecht, die Gattung, Art. Všecko
lidské p. V. Rozličná p. ptactva. Ros. P.
ještěrčí. Jel. Sestero p. hub jest. V. Jediničký
ve svém pokolení. V. Závisť má troje p.,
téžť jest i o hněvu. Št. 122. P. podlé svých
čeledí by zpytáno. BO. Parmy dvojího p.
mají. Ler.

Pokolenní, -ný, Stamm-, Geschlecht-. Jg.

Pokolenový, Geschlecht-. P. znaky. Presl.

Pokolensky lézti (po kolenou). Na Slov.

Pokoli, vz Pokláti.

Pokolíbati, pokolébati, ein wenig wiegen.

— koho. Pokolíbej to dítě. Us.
Pokolísati, ein wenig schaukeln Slov.
Pokoliti, il, en, eni, bepfählen. Ros.
Pokolomaziti, il, en, ení, theerig machen.

Pokolvar, u, m., černý pupen, schwarze
Brandblatter. Slov. nov. 1856. 338.

Pokon, u, m. = konec, das Ende. Výb. I.
179. Na pokon se přece splní má vůle. Koll.

— KB.

Pokonati, pokonávati, zu Stande bringen,
beendigen. — co (čeho) mezi kým. Naději
se, že toho mezi nimi pokorním. Rkp. Mus.
To pokonali (ukončili). Schön. P. nepřítele
(přemoci, polsky). L. — koho čím (pře-
moci, polsky): slovy. L. — se s kým =
povaditi. Šm., Rk.