704

Pokončiti, il, en, ení, nach einander be-
endigen. Jg.

Pokonný, -ní (zastr.), poslední, der letzte.
P. ráz. Pís. slov.

Pokop, u, m., die Mine.

Pokopati, pokopávati, trochu kopati, ein
wenig graben, aufgraben.— co: řepu, bram-
bory, cukrovku. Na Hlinsku. Všk. — kde.
Pokopej také na tom záhoně. Us. — P.,
zakopati, ver-, eingraben. — co kde kam.
Tělo s droby v chlévě jsem pokopal. GR.
Pokopa je pod terebintem. BO. P. něco
v zemi, Ctib., pod zem. Ms. pr. pr.

Pokopní, Minen-. P. průchod. D.

Pokora, y, f., poníženosť, tichost, die Dc-
muth. P. stojí naproti pýše. Hš. P. jest do-
brovolné ponížení mysli. Výb. I. 757. P. jest
mysli své ponížiti vidúce své nedostatky. Št.
N. 215. P. v theol.= uznávání své vlastní
mdloby a úplné od Boha odvislosti. MP. 136.
Aby, nevieš co, shromáždil kto šlechetnosti,
bez p-ry ztratil by vše. Št. P-ru na sobě
ukazovati; p. ducha, srdce; p-ru činiti. V.
Jíti někomu v pokoru (pokořiti sej mu). Dal.,
St. skl. Tys mi pokora (ale ne!). Šm. P. mi-
losti, pýcha dochází žalosti. Č. P. mlčkem
se omlouvá, č. P. činí pokoj, pokoj činí
bohatství, bohatství činí pýchu, pýcha činí
válku, válka činí chudobu, chudoba zase
pokoru. C, Rým. Kde síla a moc nestačuje,
p. pomáhá. Č. S největší p-rou někoho po-
zdraviti. Kram. P. poctivosti, pýcha pádu.
Lb. P. náhrdlek panenský. Sk. Protož daj
srdce pokoře. Smil v. 1232. Proto syn otciu
(otci) v p-ru jide. Dal. 90. P. je šperk pa-
nenský. Km. Vz o pokoře více v St. N. 217.
Strany přísloví vz: Chváliti, Klas, Koupě,
Kůň, Pokorný, Pole, Pýcha, Víno, Výška.
— P., ve strslov. právě způsob, jímž mohl
vrah upokojiti pokrevné zabitého a osvoboditi
se od jich pomsty. Vz S. N., G1. 240. P-ry
bývají, když vraždy smluví. Št.

Pokorčiti se, poškorpiti se, pohádati se,
in Zank gerathen. V Táborsku. Kolář.

Pokoření, n., die Demüthigung.
Pokořený; -en, a, o, gedemüthigt. Jg.

Pokořistiti, il, stěn, ění, pokořistovati, ein
wenig beuten. Ros. Vz Kořistiti.

Pokořiti, il, en, ení; pokořovati, ponížiti,
snížiti, zkrotiti, rohy sraziti, demiithigen. —
koho. V. — se. Rozvážlivý raději se po-
koří. Kom. — se komu: Bohu, Háj., po-
ručníkovi. Sych. P. se vyššímu. Háj. — Dal.,
Ros. — se proti komu. Proti JMC. se po-
kořili. Akt. Ferd. -- se před kým. Musil
se před ním p. Háj. Pokoř duši před záko-
nem Páně. Sš. Bs. 181. — se s kým. Lépe
p. se s tichými, nežli plen děliti s pyšnými.
BO. — se pod co: pod mocnou ruku boží.
Br.

Pokorka, y, f. = pokora. — P., y, m. a
f., pokorný človek. Div. z och.

Pokormoutiti, betrüben. — koho čím.
Všech pokormoutil tou novinou. Jg. — se
nad čím. Ros.

Pokorně, s pokorou, ponížené, demühig.
P. prositi, V., Kom., sobě vésti. V.

Pokorníce, e, f., pokorná sestra, eine De-
müthige. Kalina.

Pokornický, sehr demiithig. Br.

Pokorný, pokoren, rna, o, krotký, poní-
žený, tichý, demüthig, demuthvoll. V. P. jest
ten, kdo při vší své dokonalosti málo o sobě
myslí. Blř. P-ného a tichého ducha býti. V.
P. duch, srdce, žádosť, V., prosba. Us. Ně-
koho p-ného učiniti (pokořiti). V. Pyšným
se pán Bůh protiví, pokorným dává svou
milosť. Prov. P. slovo hněv ukrocuje. P. srdce
jest nejdražší poklad. Km. Buď pokoren. BO.
Strany pořekadel vz Tichý, Ovce. — čím:
srdcem. Výb. I. 701., V. — ke komu: k li-
dem. St. skl. — kde. Kdo nechce na světě
p-ným býti, má slušně ode všech potupen
býti. Vz Pokora. Lb. -- komu. Zk. — proti
komu: proti Bohu. Št.

Pokořovací, Huldigungs-. Šm.

Pokořovati, želati, smutek míti, trauern.
Na Slov. Hdk.

Pokos, u, m., pokosení, sečení trávy n.
obilí, das Mähen, Hinlegen. L., Boč. ex ms.
1628. — P. na Mor. jeden řad sečené trávy,
co po kose zůstává, die Mahd. Obilí leží na
p-sích. Jak se já mám zelenať (tráva), dy už
sem na p-si. Mor. pís. 204. (Zb.). P., obilí
za kosou na zem položené, dlouhé obilí klade
se na zem pokladinami. Vz Pokladina. Pk.
Na p. žati (po záhoně) Mor. Brt. Dělati
malé, velké p-sy; malým, velkým p-sem
séci, sekati. Us. na Mor. Hý. — Na pokos
= kosmo, schräg. Větev ostrým nožem na
p. sříznouti. Vaň. Sukno na p. stříhnouti.
Us. U bednářů: dno na p. sřezati = skositi,
obřezati. Šp. Šátek na p. uvázaný (na babku).
Chrud. Kd. Vz Pobok.

Pokose, jm. polí u Kojetína. Km.

Pokositi, il, en, ení, abmähen. — co:
trávu. Kouble.

Pokosky, pl., m., kupky sena, U Kostelce
n. O. Ktk.

Pokosmatěti, ěl, ění, rauh und zottig
werden. Jg. Cf. kosm, kosmъ a kosma, kor.
kos + mъ, capillus, vlásek. Mkl. B. 232., 233.

(Hý.).

Pokosmatiti, il, cen, ení, zottig machen.
Us.

Pokosnice, e, f., die Schräg-, Gehrunga-
schneide. Skv.

Pokosník,u, m., das Schrägmass. P.hybný,
langes Sch. Skv., Hlk.

Pokosný, k pokosu se vztahující, Mahd-.
P. místo. — P., na způsob kosy dlouhý a
v jednom konci úzký, nakřivený, schräg. P.
rukávy. Ros.

Pokost, u, m. (z pol.), fermež, der Fir-
niss. P-sty smyslem nejširším zoveme teku-
tiny, jež v tenké vrstvě na plochu kteroukoli-
věk natřeny jsouce vysychají a lesklou tvrdou
povlaku zůstavují, která předmět takto po-
vlečený obaluje a chrání. Toho druhu jsou
na př. roztok křemanu draselnatého (vodní
sklo), roztok pyroxylinu či střelné bavlny,
vařený olej lněný, roztoky pryskyřic. Ale
užším smyslem zoveme p-sty toliko a) vy-
sychavé oleje aneb roztoky pryskyřic v nich,
p-sty mastné (fette Firnisse); b) roztoky pry-
skyřic v tekutinách těkavých, p-sty prysky-
řičné č. laky (Harzfirnisse, Lacke). Tyto pak
jsou buď líhovaté (weingeistige Lacke) aneb
terpentinové (Terpentinlacke). Laky z oleje
(Oelfirnisse) jsou oleje vysychavé, pro ry-