Předchozí (703)  Strana:704  Další (705) |
|
|||
704
|
|||
|
|||
Pokončiti, il, en, ení, nach einander be-
endigen. Jg. Pokonný, -ní (zastr.), poslední, der letzte.
P. ráz. Pís. slov. Pokop, u, m., die Mine.
Pokopati, pokopávati, trochu kopati, ein
wenig graben, aufgraben.— co: řepu, bram- bory, cukrovku. Na Hlinsku. Všk. — kde. Pokopej také na tom záhoně. Us. — P., zakopati, ver-, eingraben. — co kde kam. Tělo s droby v chlévě jsem pokopal. GR. Pokopa je pod terebintem. BO. P. něco v zemi, Ctib., pod zem. Ms. pr. pr. Pokopní, Minen-. P. průchod. D.
Pokora, y, f., poníženosť, tichost, die Dc-
muth. P. stojí naproti pýše. Hš. P. jest do- brovolné ponížení mysli. Výb. I. 757. P. jest mysli své ponížiti vidúce své nedostatky. Št. N. 215. P. v theol.= uznávání své vlastní mdloby a úplné od Boha odvislosti. MP. 136. Aby, nevieš co, shromáždil kto šlechetnosti, bez p-ry ztratil by vše. Št. P-ru na sobě ukazovati; p. ducha, srdce; p-ru činiti. V. Jíti někomu v pokoru (pokořiti sej mu). Dal., St. skl. Tys mi pokora (ale ne!). Šm. P. mi- losti, pýcha dochází žalosti. Č. P. mlčkem se omlouvá, č. P. činí pokoj, pokoj činí bohatství, bohatství činí pýchu, pýcha činí válku, válka činí chudobu, chudoba zase pokoru. C, Rým. Kde síla a moc nestačuje, p. pomáhá. Č. S největší p-rou někoho po- zdraviti. Kram. P. poctivosti, pýcha pádu. Lb. P. náhrdlek panenský. Sk. Protož daj srdce pokoře. Smil v. 1232. Proto syn otciu (otci) v p-ru jide. Dal. 90. P. je šperk pa- nenský. Km. Vz o pokoře více v St. N. 217. Strany přísloví vz: Chváliti, Klas, Koupě, Kůň, Pokorný, Pole, Pýcha, Víno, Výška. — P., ve strslov. právě způsob, jímž mohl vrah upokojiti pokrevné zabitého a osvoboditi se od jich pomsty. Vz S. N., G1. 240. P-ry bývají, když vraždy smluví. Št. Pokorčiti se, poškorpiti se, pohádati se,
in Zank gerathen. V Táborsku. Kolář. Pokoření, n., die Demüthigung.
Pokořený; -en, a, o, gedemüthigt. Jg. Pokořistiti, il, stěn, ění, pokořistovati, ein
wenig beuten. Ros. Vz Kořistiti. Pokořiti, il, en, ení; pokořovati, ponížiti,
snížiti, zkrotiti, rohy sraziti, demiithigen. — koho. V. — se. Rozvážlivý raději se po- koří. Kom. — se komu: Bohu, Háj., po- ručníkovi. Sych. P. se vyššímu. Háj. — Dal., Ros. — se proti komu. Proti JMC. se po- kořili. Akt. Ferd. -- se před kým. Musil se před ním p. Háj. Pokoř duši před záko- nem Páně. Sš. Bs. 181. — se s kým. Lépe p. se s tichými, nežli plen děliti s pyšnými. BO. — se pod co: pod mocnou ruku boží. Br. Pokorka, y, f. = pokora. — P., y, m. a
f., pokorný človek. Div. z och. Pokormoutiti, betrüben. — koho čím.
Všech pokormoutil tou novinou. Jg. — se nad čím. Ros. Pokorně, s pokorou, ponížené, demühig.
P. prositi, V., Kom., sobě vésti. V. Pokorníce, e, f., pokorná sestra, eine De-
müthige. Kalina. Pokornický, sehr demiithig. Br.
|
Pokorný, pokoren, rna, o, krotký, poní-
žený, tichý, demüthig, demuthvoll. V. P. jest ten, kdo při vší své dokonalosti málo o sobě myslí. Blř. P-ného a tichého ducha býti. V. P. duch, srdce, žádosť, V., prosba. Us. Ně- koho p-ného učiniti (pokořiti). V. Pyšným se pán Bůh protiví, pokorným dává svou milosť. Prov. P. slovo hněv ukrocuje. P. srdce jest nejdražší poklad. Km. Buď pokoren. BO. Strany pořekadel vz Tichý, Ovce. — čím: srdcem. Výb. I. 701., V. — ke komu: k li- dem. St. skl. — kde. Kdo nechce na světě p-ným býti, má slušně ode všech potupen býti. Vz Pokora. Lb. -- komu. Zk. — proti komu: proti Bohu. Št. Pokořovací, Huldigungs-. Šm.
Pokořovati, želati, smutek míti, trauern.
Na Slov. Hdk. Pokos, u, m., pokosení, sečení trávy n.
obilí, das Mähen, Hinlegen. L., Boč. ex ms. 1628. — P. na Mor. jeden řad sečené trávy, co po kose zůstává, die Mahd. Obilí leží na p-sích. Jak se já mám zelenať (tráva), dy už sem na p-si. Mor. pís. 204. (Zb.). P., obilí za kosou na zem položené, dlouhé obilí klade se na zem pokladinami. Vz Pokladina. Pk. Na p. žati (po záhoně) Mor. Brt. Dělati malé, velké p-sy; malým, velkým p-sem séci, sekati. Us. na Mor. Hý. — Na pokos = kosmo, schräg. Větev ostrým nožem na p. sříznouti. Vaň. Sukno na p. stříhnouti. Us. U bednářů: dno na p. sřezati = skositi, obřezati. Šp. Šátek na p. uvázaný (na babku). Chrud. Kd. Vz Pobok. Pokose, jm. polí u Kojetína. Km.
Pokositi, il, en, ení, abmähen. — co:
trávu. Kouble. Pokosky, pl., m., kupky sena, U Kostelce
n. O. Ktk. Pokosmatěti, ěl, ění, rauh und zottig
werden. Jg. Cf. kosm, kosmъ a kosma, kor. kos + mъ, capillus, vlásek. Mkl. B. 232., 233. (Hý.).
Pokosmatiti, il, cen, ení, zottig machen.
Us. Pokosnice, e, f., die Schräg-, Gehrunga-
schneide. Skv. Pokosník,u, m., das Schrägmass. P.hybný,
langes Sch. Skv., Hlk. Pokosný, k pokosu se vztahující, Mahd-.
P. místo. — P., na způsob kosy dlouhý a v jednom konci úzký, nakřivený, schräg. P. rukávy. Ros. Pokost, u, m. (z pol.), fermež, der Fir-
niss. P-sty smyslem nejširším zoveme teku- tiny, jež v tenké vrstvě na plochu kteroukoli- věk natřeny jsouce vysychají a lesklou tvrdou povlaku zůstavují, která předmět takto po- vlečený obaluje a chrání. Toho druhu jsou na př. roztok křemanu draselnatého (vodní sklo), roztok pyroxylinu či střelné bavlny, vařený olej lněný, roztoky pryskyřic. Ale užším smyslem zoveme p-sty toliko a) vy- sychavé oleje aneb roztoky pryskyřic v nich, p-sty mastné (fette Firnisse); b) roztoky pry- skyřic v tekutinách těkavých, p-sty prysky- řičné č. laky (Harzfirnisse, Lacke). Tyto pak jsou buď líhovaté (weingeistige Lacke) aneb terpentinové (Terpentinlacke). Laky z oleje (Oelfirnisse) jsou oleje vysychavé, pro ry- |
||
|
|||
Předchozí (703)  Strana:704  Další (705) |