705

chlejší vysychání a tvrdnutí slizu zbavené.
Šfk. 536., 502. P. knihtiskařský, pouze li-
hový, siličnatý, Šfk. 502., 537., ryzý (Gold-
firniss), leptací (při měďopisectví), lakový,
lněný, Techn., kočární, kopalový, k pozla-
cováni, mastixový, mineralní, na nábytek,
olejový, ořechový, podzlatní, pryskyřicový,
šelakový, španělský, terpentinový, zlatý, Kh.,
čalounový, damarový, hlaťový, jantarový,
lesklý. Šm. Vz Fermež, Lak. P-stem něco
natříti, potírati, napustiti. Šm.

Pokosť, i, f., die Beinkruste. 8m.

Pokostář, e, m., der Firnisssieder. Techn.

Pokostářka, y, f., die Firnisssiederin.

Pokostářský, Firnisssieder-.

Pokostářství,n., die Firnisssiederei.Techn.

Pokostečný, Beinhäutchen-. Vz Pokostka.
P. nadutí. Ja. P. vodnatelnosť. Hý.

Pokostice, e, f. = pokostka. Ssav.

Pokostiti, il, ěn, ění, pokostovati, firnis-
sen. Techn.

Pokostivý, pokostovitý, firnissartig. Rostl.

Pokostka, y, f., mázdřice kostní, die Bein-
haut. Krok.

Pokostněti, ěl,ění, mit einer Beinkruste
sich überziehen. Šm.

Pokostní, Bein-. P. stříl, der Beinhaut-
krebs. Ja.

Pokostnice, e, f., pakostnice, die Gicht,
dna. P., že po kostech se tluče. Hus.

Pokostník, a, m., kdo má pakostnici, ein
Gichtischer. Hus.

Pokostování, n., potahování pokostem či
fermeží. S. N. Vz násl.

Pokostovati, fermežiti, mit Firniss be-
streichen, überfirnissen. Techn.

Pokostovitý, firnissartig. Rostl.

Pokostový. Firniss-. P. měchýř, die Fir-
nissblase, barva. Šm.

Pokošeřiti, il, en, ení, stádem ovcí po-
hnojiti pase je na některém poli, pferchen.
Na Slov. Vz Hnojiti.

Pokoštovati, vz Pokusiti, Okusiti.

Pokotáceti se, el, ení, sich weilenweise
niederlegen. Us.

Pokotaliti, pokutaliti, il, en, ení; poko-
táleti, pokutáleti, el, en, ení; pokotalovati,
pokutalovati, wälzen, fortrollen. — co, čím.
On to (tím) pokutaluje. Ros.

1. Pokotiti, il, cen, ení; pokáceti, el, en,
ení, převrhnouti, poraziti, umstürzen, um-
werfen. — co, koho. Vítr kmeny pokácel. —
se, padnouti, dahinfallen. Kom. — co čím.
Stromy sekerou pokáceli.

2. Pokotiti se, il, ění, mladé poroditi jako
kočka, Junge werfen. Ovce se pokotily. Plk.

Pokouknouti, knul а kl, utí; pokoukati,
pokukovati, ein wenig gucken, schauen, nach-,
begucken. — kde. On za tou zdí pořád po-
kukuje. Us.

Pokoupati, ein wenig o. nach einander
baden. — koho. Jg. — se kde: v rybníce.
Us.

Pokoupiti, kup, il, en, ení; pokupovati,
von etwas viel o. allerlei kaufen. Až to po-
koupírn. Us. Dch. — co kde zač. On všecku
zvěř na trhu za drahý peníz pokoupil. —
co odkud. Obilé ze vsie Sýrie, kudyž jest
táhl, kázal pokúpiti. BO.

Pokouřiti, pokuřovati, nach einander, ge-
nug rauchen. — si čeho. Pokuřme si trochu
duhanu. Na Ostrav. Tč.

Pokousati, pokousám a pokouši; pokous-
nouti, snul a sl, ut, utí; pokusovati, pokuso-
vávati, beissen. Ten ani nepohryze, ani ne-
pokouše (přemlouváme-li koho, zvl. k ne-
dovoleným věcem). Vz Přemlouvání. Č. —-
koho kde, co komu. Pes na noze ho po-
kousal, pes nohu mu pokousal. Us.

Pokoušce, pokušitel, e, m., der Versu-
cher. Rk.

Pokoušení, n., škádlení, die Versuchung,
Neckerei. D.

Pokoušeti, vz Pokusiti.

Pokouška, y, f., der Versuch. P. zločinu,
o zločin; ničeho nenechati bez p-ky. J. tr.

Pokoušlivý zámek, Vexirschloss, n. Dch.

Pokouti, pokuji, kul, ut, utí; ein wenig
schmieden. — koho. Pokovati koně, beschla-
gen. Berg.

Pokoutisko, a, n., winkelhafter Ort. Rk.

Pokoutiti, il, ěn, ění, in Winkel werfen.
St. skl.

Pokovítkovati se, sich in Winkel bergen.
Ros.

Pokoutně, postranně, tajne, heimlich. To
p. se dálo. Br. P. koho poštívati, přechová-
vati. Sych. Voda kradená sladší jest a chléb
p. jedený chutnější jest. Br. Přísl. 9.

Pokoutní, -ný, im Winkel seiend, Winkel-.
Ros. P. temnosti. Plk. — P. = postranní,
tajný, neveřejný, geheim, heimlich, verstohlen,
Winkel-. P. učitel, škola, manželstvo, přiká-
zání, schůzky, Us., řeči, smlouva, Ros., buřič,
Kom. J. 691., tiskař, písař, D., výklenek,
obchod, Sych., dohodec (Sensal), lis, škola,
tiskárna, J. tr., bursa, S. N., ulice, ženitba,
schody (zadní). Šm.

Pokoutnice, e, f., eine Winkelhure. Tou-
lavé a běhavé p-ce, v bílých rouškách noční
sovy. Reš.

Pokoutnictví, n., das Verkriechen in
Winkeln. Koll.

Pokoutník, a, m., ein im Dunkeln schlei-
chender Mensch. — P., lichvář, der Betrüger.
Us. — P. domácí, tegenaria domestica, pa-
vouk. Frč. 121.

Pokoutnosť, i, f. = tajnosť, schovávání.
Mus.

Pokoutný, vz Pokoutní.

Pokovati, vz Pokouti.

Pokožka, y, f., nejsvrchnější vrstva kůže,
epidermis, die Oberhaut; vrstva vnitřní na-
zývá se sliznatá n. siť Malpighova. vrstva
zevní je vrstva rohovitá. Vz Schd. II. 344.,
S. N. V rostl. zvláštní tkanina, která veškeré
části tkanin cévnatých jakož i vyvinutějších
rostlin buněčných na povrchu pokrývá. Vz
Kk. 8., 17. Das Oberhäutchen.

Pokožný, häutig, Haut-. Dch.

Pokračování, n., die Fortsetzung. P. po
kom, v něčem ; nové. Šm.

Pokračovatel, e, m., der Fortsetzer. Us.

Pokračovatelka, pokračovatelkyně, ě,
f. Fortsetzerin, f.

Pokračovati, vz Pokročiti.

Pokradí, -dmo, tajně, nepozorovaně, ver-
stohlen, insgeheim. P. odejíti, něco vzíti. Nt.
P-mo něco prodávati. Berg.