Předchozí (705)  Strana:706  Další (707) |
|
|||
706
|
|||
|
|||
Pokradmý obchod, Schleichhandel, m.,
lépe: podloudný, Rk., pokoutní. Sych. Pokradomky = pokradí. Bož. Němc.
Pokraj, e, pokrajek, jku, m., pokrají,
n. = kraj. der Rand. P. lupenu. Rostl. P-jí jezera. Č. Na p-jí něco postaviti. Jg. P. sukna, v p-jí města; na p-ji hrobu, smrti, záhuby býti. Šm. Přivésti koho na p. záhuby. Nt. — P., adv., am Rande. Na vrsě kdě stáchu pokraj lesa. Rkk. 31. Přivalichu klády po- kraj násep. Rkk. 52. Pokrájení, n., die Aufschneidung, Zer-
schneidung. Jg. Pokrájený; -en, a, o, abgeschnitten, zer-
schnitten. Jg. Pokrájeti, vz Pokrojiti.
Pokrají, vz Pokraj.
Pokrajinský, -jinný. P. podřečí, Pro-
vinzialdialekt. D., Šf. Rozpr. 382. Pokrajiště, ě, n., pokraj země, die Mark.
Pokrajištní, Land-, Gränz-. Ros.
Pokrajnosť, i, f., die Extremität, Gränze,
der Rand. Jg. Pokrajný, -ní, co na hraji n. v kraji leží,
Gränz-. Kom. J. 333; pozemský, Land-. D. P. dům, zámek. D. 1. Pokrákati = zatahati, zausen, —koho
zač: za vlasy. Jg. 2. Pokrákati,pokrakovati, pokrakávati==
křičeti jako havran, krächzen. Havran ро- krakuje. — kde. Pokrakujú na dubě vsici (krahujci). Rkk. 26. — komu co. Ten, ať svět mu slávu pokráká, v haraburdí jenom patří kleté. Sš. Bs. 196. Pokrákorati, ein wenig gackern. Jg.
Pokrápati, vz Pokropiti.
Pokrasa, y, f. Jenž drží p-su své stolice
(vultum solii sui). BO. Pokrásný, aesthetický, aesthetisch. P. cit.
Mus. Pokrásti, pokradu, dl, den, ení; pokrá-
dati, stehlen, wegstehlen. — abs. Nepokradeš. Us. — co komu. Vše mu pokradli. Us. Po- kradl sýry Velíkovi. Pč. 5. Přítel příteli po- krade. Tur. kron. — co. Co platno chléva přivírati, když jiní krávy pokradli. Pokradl dvoje vidly hnojné. Pč. 23. — co odkud. Knéží s bohů svých zlato a stříbro pokradli. Br. — co kde. Sám pokradl u jam kamen- ných všecka kostelní železa. Pč. 23. Pokratice, dle Budějovice, ves u Lito-
měřic. Vz S. N., PL. Pokratochvíliti, il, ení, ein wenig kurz-
weilen. — s kým. Troj. Pokrcmati, pokrčiti, zusammenfalten,knit-
tern. — co: papír. Slov. Plk. Pokrčemné, ého, n., plat z krčmy. Výb.
I. 725., Št. N. 157. Pokrčemník, a, m., pokrčemný člověk,
ein Schenkläufer. Reš. Pokrčemný, po krčmách se toulající,
schenkläufig. Aqu. Pokrčiti, il, en, ení; pokrčovaťi, pokrčí-
vati, falten, runzeln, zusammenziehen. Jg. — co: šaty, Brt., čelo. — čím: ramenoma, ra- meny, D., nosem. Rk. — se v čem: v šát- kách. Ros. Pokřečný, krampfhaft. Rk.
Pokres, u, m., Nachzeichnung. Rk.
|
Pokřesati, pokřesávati, ein wenig Feuer
schlagen; billen, hauen, spornen, fuchteln, pfuschen. — co. Mlynář za den všecky ka- meny pokřesal. Us. Pokresliti, il, en, ení, etwas vollzeichnen.
— co čím: papír tužkou. Pokřesťaniti, il, ěn, ění, zum Christen
machen. — se, Christ werden. Us. Pokřestění, n. = pokřtění. Sš. Mt. 43.
Pokřestiti, il, ěn, ění, zastr., ale posud
na Slov. = pokřtiti, taufen. Jg., Výb. I. 282., 284., Sš. Pokretka, y, f. = nádoba, Gefäss, n. V
p-kách vodu nositi. Slov. Koll. Pokrevenka = pokrevnice. Rk.
Pokrevenství, n., pokrevnosť, Blutsver-
wandtschaft, f. J. tr. Příbuzný jsem mu po- krevenstvím. Mus. Býti s kým v p. Nt. Pokrevenstvo, a, n., pokrevní přátelé,
die Blutsverwandten. Sš. J. 38. Pokrevenec,vence, m.,pokrevný, ein Bluts-
verwandter. Jg. Pokrevenci z pořadí předkův a potomkův. Rd. Pokrevní, -ný, po krvi příbuzný, bluts-
verwandt. P-ní slovou, kteří krví prostřed- kem zplození tělesného sobě spojeni jsou. Vz Příbuzný. Rb. — jak: po meči (Agnat), po přeslici (Cognat). Nz. Pokrevnice, e, f., eine Blutsverwandte.
Us. Pokrevník, a, m., ein Blutsverwandter.
Bdl., J. tr. Pokrevnosť, i, f., pokrevné přátelství;
pokrevenstvo. Vz Příbuznosť. P. pleťská, du- chovná. Sš. J. 290., 150. Pokrhávati, anfangen augentriefig zu
werden. Ros. Pokřičeti, 3. os. pl. -čí, el, ení; pokřik -
nouti, knul a kl, utí; pokřikovati, Geschrei ausstossen, ein wenig schreien. — abs. Po- křik velmi vece. Bj. — na koho (bez pří- trže). Sych., D., Troj. — k čemu. Veškeré vojsko k tomu vesele pokřikuje. Ráj. — že. Pokřikoval, že hoří. Sych. Pokřičník, a, m., der Allarmist. Šm.
Pokřičný = hlučný. Hlučno jest a p-no.
ZN. Pokřidovati, kreiden. — co: celou tabuli.
Pokřik, u, m., křičení, pokřikování, Ge-
schrei, n., Lärm, m. P. udělati, učiniti, D., Pč. 38., 23., na někoho. Troj. Bývá p., když hoří. Co to je za p. ? Sych. Stal se p. po domě. Sych. P. po málu se tiší. D. V tom p. se stal od chasy. Bart. — P., das Zeter- geschrei, durch welches zur Verfolgung eines Verbrechers aufgefordert wurde. Aby hned pokřiky činili súsed od súseda. 1510. Pam. kn. ol. 1517. f. 40. Komuž by se to (lúpež na silnicích) dálo a p. učiněn byl, toho kraje všickni aby takového zloděje honili až na místo. Arch. 1. 252. Vz Nastojte. Gl. 247. — P., bežná pověsť, řeč, Gerücht, n., Rede, f. V p. někoho uvésti; v řeč а р. uvésti; obecný p.; v p. přijíti, vjíti (v zlou pověsť); kdyby p. zšel. V. Co pověsť а proskakující p. nese. Kom. J. 836. Skrze zlý jazyk v p. přijíti. Reš. Jde mezi lidmi p. Reš. P. o spáchané vraždě. D. — P. polní (nějaké slovo, zvuk, vz Heslo), Feldrut, m. Čsk. Pokřiknouti, vz Pokřičeti.
|
||
|
|||
Předchozí (705)  Strana:706  Další (707) |