706

Pokradmý obchod, Schleichhandel, m.,
lépe: podloudný, Rk., pokoutní. Sych.

Pokradomky = pokradí. Bož. Němc.

Pokraj, e, pokrajek, jku, m., pokrají,
n. = kraj. der Rand. P. lupenu. Rostl. P-jí
jezera. Č. Na p-jí něco postaviti. Jg. P. sukna,
v p-jí města; na p-ji hrobu, smrti, záhuby
býti. Šm. Přivésti koho na p. záhuby. Nt. —
P., adv., am Rande. Na vrsě kdě stáchu
pokraj lesa. Rkk. 31. Přivalichu klády po-
kraj násep. Rkk. 52.

Pokrájení, n., die Aufschneidung, Zer-
schneidung. Jg.

Pokrájený; -en, a, o, abgeschnitten, zer-
schnitten. Jg.

Pokrájeti, vz Pokrojiti.

Pokrají, vz Pokraj.

Pokrajinský, -jinný. P. podřečí, Pro-
vinzialdialekt. D., Šf. Rozpr. 382.

Pokrajiště, ě, n., pokraj země, die Mark.

Pokrajištní, Land-, Gränz-. Ros.

Pokrajnosť, i, f., die Extremität, Gränze,
der Rand. Jg.

Pokrajný, -ní, co na hraji n. v kraji leží,
Gränz-. Kom. J. 333; pozemský, Land-. D.
P. dům, zámek. D.

1. Pokrákati = zatahati, zausen, —koho
zač: za vlasy. Jg.

2. Pokrákati,pokrakovati, pokrakávati==
křičeti jako havran, krächzen. Havran ро-
krakuje. — kde. Pokrakujú na dubě vsici
(krahujci). Rkk. 26. — komu co. Ten, ať
svět mu slávu pokráká, v haraburdí jenom
patří kleté. Sš. Bs. 196.

Pokrákorati, ein wenig gackern. Jg.

Pokrápati, vz Pokropiti.

Pokrasa, y, f. Jenž drží p-su své stolice
(vultum solii sui). BO.

Pokrásný, aesthetický, aesthetisch. P. cit.
Mus.

Pokrásti, pokradu, dl, den, ení; pokrá-
dati, stehlen, wegstehlen. — abs. Nepokradeš.
Us. — co komu. Vše mu pokradli. Us. Po-
kradl sýry Velíkovi. Pč. 5. Přítel příteli po-
krade. Tur. kron. — co. Co platno chléva
přivírati, když jiní krávy pokradli. Pokradl
dvoje vidly hnojné. Pč. 23. — co odkud.
Knéží s bohů svých zlato a stříbro pokradli.
Br. — co kde. Sám pokradl u jam kamen-
ných všecka kostelní železa. Pč. 23.

Pokratice, dle Budějovice, ves u Lito-
měřic. Vz S. N., PL.

Pokratochvíliti, il, ení, ein wenig kurz-
weilen. — s kým. Troj.

Pokrcmati, pokrčiti, zusammenfalten,knit-
tern. — co: papír. Slov. Plk.

Pokrčemné, ého, n., plat z krčmy. Výb.
I. 725., Št. N. 157.

Pokrčemník, a, m., pokrčemný člověk,
ein Schenkläufer. Reš.

Pokrčemný, po krčmách se toulající,
schenkläufig. Aqu.

Pokrčiti, il, en, ení; pokrčovaťi, pokrčí-
vati, falten, runzeln, zusammenziehen. Jg. —
co: šaty, Brt., čelo. — čím: ramenoma, ra-
meny, D., nosem. Rk. — se v čem: v šát-
kách. Ros.

Pokřečný, krampfhaft. Rk.

Pokres, u, m., Nachzeichnung. Rk.

Pokřesati, pokřesávati, ein wenig Feuer
schlagen; billen, hauen, spornen, fuchteln,
pfuschen. — co. Mlynář za den všecky ka-
meny pokřesal. Us.

Pokresliti, il, en, ení, etwas vollzeichnen.
— co čím: papír tužkou.

Pokřesťaniti, il, ěn, ění, zum Christen
machen. — se, Christ werden. Us.

Pokřestění, n. = pokřtění. Sš. Mt. 43.

Pokřestiti, il, ěn, ění, zastr., ale posud
na Slov. = pokřtiti, taufen. Jg., Výb. I. 282.,
284., Sš.

Pokretka, y, f. = nádoba, Gefäss, n. V
p-kách vodu nositi. Slov. Koll.

Pokrevenka = pokrevnice. Rk.

Pokrevenství, n., pokrevnosť, Blutsver-
wandtschaft, f. J. tr. Příbuzný jsem mu po-
krevenstvím. Mus. Býti s kým v p. Nt.

Pokrevenstvo, a, n., pokrevní přátelé,
die Blutsverwandten. Sš. J. 38.

Pokrevenec,vence, m.,pokrevný, ein Bluts-
verwandter. Jg. Pokrevenci z pořadí předkův
a potomkův. Rd.

Pokrevní, -ný, po krvi příbuzný, bluts-
verwandt. P-ní slovou, kteří krví prostřed-
kem zplození tělesného sobě spojeni jsou.
Vz Příbuzný. Rb. — jak: po meči (Agnat),
po přeslici (Cognat). Nz.

Pokrevnice, e, f., eine Blutsverwandte.
Us.

Pokrevník, a, m., ein Blutsverwandter.
Bdl., J. tr.

Pokrevnosť, i, f., pokrevné přátelství;
pokrevenstvo. Vz Příbuznosť. P. pleťská, du-
chovná. Sš. J. 290., 150.

Pokrhávati, anfangen augentriefig zu
werden. Ros.

Pokřičeti, 3. os. pl. -čí, el, ení; pokřik -
nouti, knul a kl, utí; pokřikovati, Geschrei
ausstossen, ein wenig schreien. — abs. Po-
křik velmi vece. Bj. — na koho (bez pří-
trže). Sych., D., Troj. — k čemu. Veškeré
vojsko k tomu vesele pokřikuje. Ráj. — že.
Pokřikoval, že hoří. Sych.

Pokřičník, a, m., der Allarmist. Šm.

Pokřičný = hlučný. Hlučno jest a p-no.
ZN.

Pokřidovati, kreiden. — co: celou tabuli.

Pokřik, u, m., křičení, pokřikování, Ge-
schrei, n., Lärm, m. P. udělati, učiniti, D.,
Pč. 38., 23., na někoho. Troj. Bývá p., když
hoří. Co to je za p. ? Sych. Stal se p. po
domě. Sych. P. po málu se tiší. D. V tom
p. se stal od chasy. Bart. — P., das Zeter-
geschrei, durch welches zur Verfolgung eines
Verbrechers aufgefordert wurde. Aby hned
pokřiky činili súsed od súseda. 1510. Pam.
kn. ol. 1517. f. 40. Komuž by se to (lúpež
na silnicích) dálo a p. učiněn byl, toho kraje
všickni aby takového zloděje honili až na
místo. Arch. 1. 252. Vz Nastojte. Gl. 247. —
P., bežná pověsť, řeč, Gerücht, n., Rede, f.
V p. někoho uvésti; v řeč а р. uvésti; obecný
p.; v p. přijíti, vjíti (v zlou pověsť); kdyby
p. zšel. V. Co pověsť а proskakující p. nese.
Kom. J. 836. Skrze zlý jazyk v p. přijíti.
Reš. Jde mezi lidmi p. Reš. P. o spáchané
vraždě. D. — P. polní (nějaké slovo, zvuk,
vz Heslo), Feldrut, m. Čsk.

Pokřiknouti, vz Pokřičeti.