Předchozí (706)  Strana:707  Další (708) |
|
|||
707
|
|||
|
|||
Pokřikov, a, m., ves u Hlinska. Ranná,
Hivel, Pokřikov, nedaleko Vojtěchov (říká se žertem, poněvadž tyto vsi blízko sebe leží.) Všk. Pokřikovati, vz Pokřičeti.
Pokřín, u, m., mandragora, mužík, Al-
raun, m. Rostl. Pokřistiti, il, ěn, ění (zastr.) == pokřtiti,
zum Christen machen, taufen. Ms. Pokřiva, zastr. = kopřiva, ale u Ораѵу
a na Ostrav. posud. Klš., Tč. Pokřivěti, ěl, ění, krumm werden. Us.
Pokřiviti, il, en, ení; pokřivovati, krüm-
men. — co čím: kleštěmi. Fariseové nosem pokřivovali, rümpften die Nase. Sš. L. 159. Pokřivolatěti, ěl, ění = pokřivěti. Ros.
Pokřivolatiti, il, cen, ení = pokřiviti.
Ros. Pokřižovati, bekreuzen. Pokřižoval se
a šel spat. Ros. Pokrkati, pokrkávati = křičeti jako ha-
vran, grappen; pochrkati, fort grolzen, räu- spern. Ros. Pokrkavčiti, il, en, ení = něco jako krka-
vec i. e. na nic udělati, pfuschen. — co. Ten to роkrkavčil. Jg. — se, sich in einen Geier verwandeln. Bodejž se pokrkavčil = stal se krkavcem. Us. Kdy se pokrkavčí (půjde, zum Geier gehen) ? Ros. — Jg. Pokrm, u, pokrmek, mku, pokrme-
ček, čku, m., krmě, strava, u zvířat; žrádlo, die Nahrung, Speise, Ass, Esswaare, Atzung. P., vše, co slouží živoucímu tělu ústrojnému za náhradu látek životem ztrávených; ve smyslu užším jest p. každá látka ústrojná, která přivedena byvši do roury zažívací živočichů jest s to, aby zažitím přeměněna byla v rozličné části těla. P-my bezdusičné, dusičnaté n. proteinové a z obou smíšené. Vz S. N. P. dobytčí (píce, obrok), Byl., zažitý, žvýkaný, V., nezažijný, nezažilý, nezáživný, nestrávný, dobře upravený, chutný, přeso- lený atd. Šp. P. červů. D. P. bráti, přijí- mati ; p-mu užívati; p. i nápoj někomu dáti; p-mu dodávati. V. P. někomu dáti. Rkk. P-my polykáme, požíváme, někteří i pohl- cují. P. lidský, pro zvířata, duchovní, du- ševní. Nt. Zvěři a ptákům za pokrm byla. BO. P-my lahodné, tučné, kořenné, chutné. NP. Blahoslavení p-mem nebeským se bu- dou pásti. Kom. J. 996. Tím aby svým živo- tům pokrmů polepšili. Háj. Žaludek mdlí, že silicích pokrmů není. Sych. P-my bez kou- sání požírali. Lk. Povrhli těla na p. ptactvu. Pass. Pud pokrmu (potravní). Šm. P. divný, nadzemský, zázračný; Manna byla p-mem náobrazným; p. pomíjivé sytný, svátostný; Pán povahu p-mu pravého a božího vysvě- tluje. Sš. J. 105., 114. (Hý). O p-mech vz více v Schd. II. 356. — P., strava, die Ver- köstigung. Oba syny dal k p-mu do dale- kých vlastí. GR. Pokrmiti, il, en, ení; pokrmovati, speisen,
füttern, mästen. Až pokrmíš, pojedeme. Us. — koho: dítě, dobytek. Ros., ZN. — kde:
koně v hospodě. Ros. — nač: na tuk. Jg. — čím: koně obrokem, senem, Us., duši
slovem božím. Št. Pokrmný, Speise-, Ess-, Futter-. P. věci,
D., zrostliny, Puch., kaše, Krok., prášek. Dch. |
Pokrněti, ěl, ěn, ění, zakrněti, verküm-
mern, einschrumpfen. — P., verfaulen. Všecky kobzole nám letos pokrněly. Na Ostrav. Tč. Pokročil, a, pokročilec, lce, m., po-
krokář, pokročník, Fortschrittler, Fortschritts- mann, Progressist, m. Dch. Pokročilý, vorgeschritten. Býti v p-ém
věku, lépe: obstárlý. Km. Hodí se žákům pokročilejším a nadanějším. Bž. Pokročiti, il, ení; pokračovati = maličko
kročiti, etliche Schritte thun, fortschreiten, fortgehen; následovati, nachahmen, nach- folgen, nachwandeln; postupovati, dále dě- lati, fortsetzen, fortfahren; zacházeti, naklá- dati, verfahren. Jg. — komu. Ani mu dobře nepokročí. Ros. — nač: na led. Sych. — k čemu: (Noc) pokročíše k jutru šedošeru. Rkk. 30. — kam: z domu. Us. Pokroč z věže ven vz rané blaho tamo na skálu. Rkk. 19. Ku předu pochodem pokračovati. Us. Dch. — čím: prací. Us. Mlče jdu a nohama ne-
chtivě jaksi pokračuji. Kom. L. 16. — kde (oč čím): na louce jsme pokročili o kus kopáním. Us. Neže se poznaje, že slunce pokročí na tvrdosti nebes (na obloze ne- beské). Rkk. 20. — v čem: ve válce, v práci, vědách, Us., v díle. D. U vypravování po- kračovati. Nt. Ta pokročila ve dnech mno- hých. Sš. L. 38. Plk. — za někým, po někom (následovati). D. — v čem jak: ve při bez přetržení. Řd. — dle čeho (proti komu): dle práva, D., dle spravedlnosti. Sych. Proti někomu dle zákona trestního. J. tr. Proti věznům vedlé vyměření práva p. (1650). Er. — s kým (zacházeti, nakládati). Ukrutně, spravedlivě s někým p. D. Pokročivý, pokročlivý, fortschrittlich.
Dch. Pokročnický, progressistisch. P. strana,
die Fortschrittspartei. Šm. Pokročník, a, m. = pokročil. Šm., Dch.
Pokročný, po kroku, schrittweise. P-čně
k něčemu dostihovati. Mus. Pokrojiti, il, en, ení; pokrájeti, el, en,
ení; pokrojovati = pořezati, zkrájeti, zer-, aufschneiden. — co komu čím. Vše mu nožem pokrájel. Us. Pokrok, u, m., pokročení, das Hin-, Vor-
wärtsschreiten, der Fortschritt. Za každým nohy p-kem. L. — Přenes. Genia hlas k p-ku budící. Krok. Pokroky průmyslu. P. u víře důsažný či intensivní, intensiv, a rozsažný či extensivní, extensiv. MP. 74. P-ky v učení dělati, lépe: v učení prospívati, prospěchy činiti. Š. a Ž., Km., Brt. 127. Od včerejška nevzala nemoc žádnej pokrok. Us. u Rychn. Povolný p. Šm. — P., strana politická v Praze od r. 1861., mající za účel úplnou samosprávu obce a přivedení v ní k náležité platnosti živlu národního českého. Vz S. N. — P., politický denník vydávaný v Praze. Vz No- vina. Pokrokář, e, m. = pokročil. Hý.
Pokrop, u, m. = pokropení.
Pokropení, n., die Besprengung, das Be-
sprengen, Bespritzen. P. mrtvoly, die Ein- segnung. Dch. Pokropený; -en, a, o, besprengt, bespritzt.
— čím: krví, Er. P. 207., Ler., olejem. BO.
|
||
|
|||
Předchozí (706)  Strana:707  Další (708) |