707

Pokřikov, a, m., ves u Hlinska. Ranná,
Hivel, Pokřikov, nedaleko Vojtěchov (říká
se žertem, poněvadž tyto vsi blízko sebe
leží.) Všk.

Pokřikovati, vz Pokřičeti.

Pokřín, u, m., mandragora, mužík, Al-
raun, m. Rostl.

Pokřistiti, il, ěn, ění (zastr.) == pokřtiti,
zum Christen machen, taufen. Ms.

Pokřiva, zastr. = kopřiva, ale u Ораѵу
a na Ostrav. posud. Klš., Tč.

Pokřivěti, ěl, ění, krumm werden. Us.

Pokřiviti, il, en, ení; pokřivovati, krüm-
men. — co čím: kleštěmi. Fariseové nosem
pokřivovali, rümpften die Nase. Sš. L. 159.

Pokřivolatěti, ěl, ění = pokřivěti. Ros.

Pokřivolatiti, il, cen, ení = pokřiviti.
Ros.

Pokřižovati, bekreuzen. Pokřižoval se
a šel spat. Ros.

Pokrkati, pokrkávati = křičeti jako ha-
vran, grappen; pochrkati, fort grolzen, räu-
spern. Ros.

Pokrkavčiti, il, en, ení = něco jako krka-
vec i. e. na nic udělati, pfuschen. — co.
Ten to роkrkavčil. Jg. — se, sich in einen
Geier verwandeln. Bodejž se pokrkavčil =
stal se krkavcem. Us. Kdy se pokrkavčí
(půjde, zum Geier gehen) ? Ros. — Jg.

Pokrm, u, pokrmek, mku, pokrme-
ček, čku, m., krmě, strava, u zvířat; žrádlo,
die Nahrung, Speise, Ass, Esswaare, Atzung.
P., vše, co slouží živoucímu tělu ústrojnému
za náhradu látek životem ztrávených; ve
smyslu užším jest p. každá látka ústrojná,
která přivedena byvši do roury zažívací
živočichů jest s to, aby zažitím přeměněna
byla v rozličné části těla. P-my bezdusičné,
dusičnaté n. proteinové a z obou smíšené. Vz
S. N. P. dobytčí (píce, obrok), Byl., zažitý,
žvýkaný, V., nezažijný, nezažilý, nezáživný,
nestrávný, dobře upravený, chutný, přeso-
lený atd. Šp. P. červů. D. P. bráti, přijí-
mati ; p-mu užívati; p. i nápoj někomu dáti;
p-mu dodávati. V. P. někomu dáti. Rkk.
P-my polykáme, požíváme, někteří i pohl-
cují. P. lidský, pro zvířata, duchovní, du-
ševní. Nt. Zvěři a ptákům za pokrm byla.
BO. P-my lahodné, tučné, kořenné, chutné.
NP. Blahoslavení p-mem nebeským se bu-
dou pásti. Kom. J. 996. Tím aby svým živo-
tům pokrmů polepšili. Háj. Žaludek mdlí, že
silicích pokrmů není. Sych. P-my bez kou-
sání požírali. Lk. Povrhli těla na p. ptactvu.
Pass. Pud pokrmu (potravní). Šm. P. divný,
nadzemský, zázračný; Manna byla p-mem
náobrazným; p. pomíjivé sytný, svátostný;
Pán povahu p-mu pravého a božího vysvě-
tluje. Sš. J. 105., 114. (Hý). O p-mech vz
více v Schd. II. 356. — P., strava, die Ver-
köstigung. Oba syny dal k p-mu do dale-
kých vlastí. GR.

Pokrmiti, il, en, ení; pokrmovati, speisen,
füttern, mästen. Až pokrmíš, pojedeme. Us.

— koho: dítě, dobytek. Ros., ZN. — kde:
koně v hospodě. Ros. — nač: na tuk. Jg.

— čím: koně obrokem, senem, Us., duši
slovem božím. Št.

Pokrmný, Speise-, Ess-, Futter-. P. věci,
D., zrostliny, Puch., kaše, Krok., prášek. Dch.

Pokrněti, ěl, ěn, ění, zakrněti, verküm-
mern, einschrumpfen. — P., verfaulen. Všecky
kobzole nám letos pokrněly. Na Ostrav. Tč.

Pokročil, a, pokročilec, lce, m., po-
krokář, pokročník, Fortschrittler, Fortschritts-
mann, Progressist, m. Dch.

Pokročilý, vorgeschritten. Býti v p-ém
věku, lépe: obstárlý. Km. Hodí se žákům
pokročilejším a nadanějším. Bž.

Pokročiti, il, ení; pokračovati = maličko
kročiti, etliche Schritte thun, fortschreiten,
fortgehen; následovati, nachahmen, nach-
folgen, nachwandeln; postupovati, dále dě-
lati, fortsetzen, fortfahren; zacházeti, naklá-
dati, verfahren. Jg. — komu. Ani mu dobře
nepokročí. Ros. — nač: na led. Sych. —
k čemu: (Noc) pokročíše k jutru šedošeru.
Rkk. 30. — kam: z domu. Us. Pokroč z věže
ven vz rané blaho tamo na skálu. Rkk. 19.
Ku předu pochodem pokračovati. Us. Dch.

— čím: prací. Us. Mlče jdu a nohama ne-
chtivě jaksi pokračuji. Kom. L. 16. — kde
(oč čím): na louce jsme pokročili o kus
kopáním. Us. Neže se poznaje, že slunce
pokročí na tvrdosti nebes (na obloze ne-
beské). Rkk. 20. — v čem: ve válce, v práci,
vědách, Us., v díle. D. U vypravování po-
kračovati. Nt. Ta pokročila ve dnech mno-
hých. Sš. L. 38. Plk. — za někým, po
někom (následovati). D. — v čem jak: ve
při bez přetržení. Řd. — dle čeho (proti
komu): dle práva, D., dle spravedlnosti.
Sych. Proti někomu dle zákona trestního.
J. tr. Proti věznům vedlé vyměření práva
p. (1650). Er. — s kým (zacházeti, nakládati).
Ukrutně, spravedlivě s někým p. D.

Pokročivý, pokročlivý, fortschrittlich.
Dch.

Pokročnický, progressistisch. P. strana,
die Fortschrittspartei. Šm.

Pokročník, a, m. = pokročil. Šm., Dch.

Pokročný, po kroku, schrittweise. P-čně
k něčemu dostihovati. Mus.

Pokrojiti, il, en, ení; pokrájeti, el, en,
ení; pokrojovati = pořezati, zkrájeti, zer-,
aufschneiden. — co komu čím. Vše mu
nožem pokrájel. Us.

Pokrok, u, m., pokročení, das Hin-, Vor-
wärtsschreiten, der Fortschritt. Za každým
nohy p-kem. L. — Přenes. Genia hlas k p-ku
budící. Krok. Pokroky průmyslu. P. u víře
důsažný či intensivní, intensiv, a rozsažný
či extensivní, extensiv. MP. 74. P-ky v učení
dělati, lépe: v učení prospívati, prospěchy
činiti. Š. a Ž., Km., Brt. 127. Od včerejška
nevzala nemoc žádnej pokrok. Us. u Rychn.
Povolný p. Šm. — P., strana politická v Praze
od r. 1861., mající za účel úplnou samosprávu
obce a přivedení v ní k náležité platnosti
živlu národního českého. Vz S. N. — P.,
politický denník vydávaný v Praze. Vz No-
vina.

Pokrokář, e, m. = pokročil. Hý.

Pokrop, u, m. = pokropení.

Pokropení, n., die Besprengung, das Be-
sprengen, Bespritzen. P. mrtvoly, die Ein-
segnung. Dch.

Pokropený; -en, a, o, besprengt, bespritzt.

— čím: krví, Er. P. 207., Ler., olejem. BO.