709

dvéře mosazem. Par. Pokryl sieň dříevím
cedrovým. Bj. Pokrychu sě sčíty (štíty).
Rkk. 50. — se kde. Bobr se v zemi a ve
vodě pokrývá. Rad. zvír. P. se v skrýši.
Jel. V tichej Praze chytro pokrychu se.
Rkk. 31. Na bezpečném miestě se pokrý-
vati. BO. — se před kým. Plk. — se čeho.
Tkad., Zk. Theodora jich se pokryla. Výb.
I. 283. Před zástupem první bývaj, svých
lidí sě nepokrývaj. Výb. I. 1098.

Pokrytí, n. = pokryvadlo, die Decke.
Pass.

Pokrytka, y, f., cryptandra. Rostl.

Pokrytník, a, m. = pokrytec. Aqu.

Pokrytný, heuchlerisch. Dch.

Pokrytosť, i, f. = pokrytství. Sš. L. 119.,
Kom.

Pokrytský, heuchlerisch. P. slova, Ros.,
přetvařování, Sych., jednání.

Pokrytství, n., licoměrnosť, pochlebenství,
přetvařování, stavění-se, dělání-se. na osobu
brání. Sš. II. 25. Die Heuchelei, Gleissnerei.
Zevnitřní a nepravá tvářnost' pobožnosti a
svatosti sluje p. V. P-vím někoho předchá-
zeti, klamati, něčeho dosíci. D. V p. zabě-
hnouti. Sš J. 285. Kuklu p-ví mu strhli; P.
se v něm dlouho netajilo. Sych. Larvu na
tváři nositi (pokrytství). Kom.

Pokrytý; pokryt, a, o = zakrytý,přikrytý,
be-, verdeckt. — čím. dům taškami p. P.
krví, šp. m.: zbrocený. Vrch stromy p. Hlava
kloboukem p. P. prachem, blátem, šupinami.
Nt. — P., přetvářený, verstellt, heuchlerisch.
P. člověk (pokrytec). V., Chč. 300. P. tvář-
nosť, přátelství, srdce. Plk. P-tou povrch-
ností někoho klamati. Kram.

Pokryv, u, m., die Decke. Rk.

Pokryvací břidlice, Dachschiefer, m. Dch.

Pokryvacký (m. pokryvačský), Ziegel-
decker-. P. řemeslo, tovaryš, mistr. Us. —
Dělá p-ké řemeslo (pokrývá, skrývá se). Us.

Pokryvactví, n. (m. pokryvačství), die
Ziegeldeckerei.

Pokryvač, e, m. P. střech, der Dach-,
Ziegeldecker. — P., skryvač, der Decker,
Hehler, Verstecker. — P., pokoutníček, kdo
se lidí kryje a na světlo nesmí, ein licht-
scheuer Mensch. V.

Pokryvačka, y, f., die Dachdeckerin;
Verdeckerin, Hehlerin; eine Lichtscheue;
cihla pokryvací, der Dachziegel. Jg.

Pokryvadlo, a, n., přikryvadlo, víko, po-
klička, die Decke, der Deckel. Ráj.

Pokrývání, das Bedecken. P. kůže (ma-
zání ji pokostem). Techn.

Pokrývaný; -án, ána, áno, verdeckt, ver-
borgen.

Pokrývanosť, i, f., sklonnosť k pokrývání
čeho, die Verheimlichung, das Verbergen.
Mus.

Pokryvka, y, f., pokryvadlo, poklička, der
Deckel, die Stürze, die Decke. Len tak pod
pokryvkou on to urobil. Mt. S. P. na stůl,
na postel, Decke, f. Šp. — P., obal z li-
stenů pod okolíkem; obalíček, pokryvečka
slove obal pod okolíčkem Okoličnatých. Čl.
Kv. XXIII. P. lýková, Bast-. Dch. — P.,prkénko, které se klade v úlu dzierzonském
na trámky neb rámky. Všk — P., čabraka,
die Schabracke. D.

Poktvu, zastr.= pokvetu.

Pokublati se, vz Kublati.

Pokuckati, bespeien. Pokuckal se (poblil
se). Ros.

Pokud, pokad, pokavad, pokudž, po-
kadž, pokavadž. Chybně: pokuď. Tyto
částice jsou 1. příslovce tázací a) o místě,
wie weit. Pokud běží ta čára? Až pokavad
jde ta louka s oné strany? b) O čase, wie
lange. Pokud trvala jeho řeč? 2. Jsou povahy
vztažné a táhnou se na potud, potad. V této
příčině užívá se jich: a) ve větách místa, so
weit als. Nechať tu trávu vyžnou (potud),
pokad sem jim vymezil. I šel až potud, po-
kavadž ta mez běží. — b) Ve větách časových,
so lange als. Pokud svět stane, (potud) pa-
mátka tvá ostane. Vz Brt. S. §. 501. — 3. Jsou
moci podmiňovací: jestliže, jelikož, in so fern,
wie fern, so fern, wofern, falls. Nepřeji vám
toho věrně, pokudž tomu tak jest (= jestliže
tomu tak jest). Pohrůžku jim činil, pokudž
nás na dobrou cestu nepřivedou, že. jim hlavy
setne. — 4. Omezují větu hlavní, její obsah,
so weit. Tímto vytýkáme meze rozsáhlosti
výroku hlavního a jeho platnosti. Pokavadž
na mně jest, hotov jsem i vám to zvěstovati.
Chtěli, aby nad ničímž nevládl, než pokudž
by mu sami vyměřili. Zk. Ml. II. str. 103.
Pokudž já rozuměti jsem mohl, ona jest dobrá
byla. Mudr. Pokudž možná, potud milosti
dokazuj k bližním svým. Kom. — Zk. — P.
= jakož, wie. Vinil ho, že ten kuoň škodný
nepostavil na práve, p. obyčej a právo jest
všude. Arch. Plz. 1494. — Trvání času na
otázku ,pokud´ znamenáme jak? Vz Jak
dlouho? Vz také: Věta místa, Jelikož.

Pokudrlinkovati, ein wenig zoteln, scher-
zen. — komu (zažertovati si s ním). Ros.

Pokuchařiti, il, ení, Koch sein. Ros.

Pokuchati, alles ausweiden. Us.

Pokukati, schreien wie ein Guckguck. Ros.

Pokukovati, gucken. — na koho. Na
milého pokukuje. Er. P. 131.

Pokulhati, pokulhávati, humpen, hinken.
— abs. Kůň pokulhává. — nač: na pravou
zadní nohu. — se. Já se tam přece pokulhám
(kulhaje půjdu), forthinken. Ros. — s kým.
Pokulhává to s ním (vede se mu špatně). Us.

Pokuliti, il, en, ení; pokouleti, ejí, el, en,
ení, pokutovati, ein wenig wälzen, rollen. —
co. Já po kulím tu kouli, ten sud. Us. Vz
Kouleti.

Pokup, u, m. = pokoupení, das Aufkaufet.
L.

Pokupčiti, il, ení, eine Zeit lang handeln.
Ros.

Pokůrný, po kůře rostoucí, Rinde-. P.,
rostlina. Rostl.

Pokuřování, n., die Räucherung. P. von-
ných věcí. BO.

Pokuřovati, vz Pokouřiti.

Pokus, u, m., pokušení, zkouška, jakýkoli
čin nedokonaný, der Versuch. S. N. P. vraždy;
p. začáteční n. první; p. o bezživotí, o vzkří-
šení (křísivý). Šm. P. s čím učiniti; p. ne-
šťastný. První p. jest hlava všeho. Km. Hned
první jeho p. byl zmařen. Nt. První p. v něčem
učiniti. Kr. O p-su zločinu vz S. N.

1. Pokusa, y, m. Ty pokuso (skalní duchu,
strašidlo). Pk.



	709

	dvéře mosazem. Par. Pokryl sieň dříevím cedrovým. Bj. Pokrychu sě sčíty (štíty). Rkk. 50. — se kde. Bobr se v zemi a ve vodě pokrývá. Rad. zvír. P. se v skrýši. Jel. V tichej Praze chytro pokrychu se. Rkk. 31. Na bezpečném miestě se pokrý- vati. BO. — se před kým. Plk. — se čeho. Tkad., Zk. Theodora jich se pokryla. Výb. I. 283. Před zástupem první bývaj, svých lidí sě nepokrývaj. Výb. I. 1098. Pokrytí, n. = pokryvadlo, die Decke. Pass. Pokrytka, y, f., cryptandra. Rostl. Pokrytník, a, m. = pokrytec. Aqu. Pokrytný, heuchlerisch. Dch. Pokrytosť, i, f. = pokrytství. Sš. L. 119., Kom. Pokrytský, heuchlerisch. P. slova, Ros., přetvařování, Sych., jednání. Pokrytství, n., licoměrnosť, pochlebenství, přetvařování, stavění-se, dělání-se. na osobu brání. Sš. II. 25. Die Heuchelei, Gleissnerei. Zevnitřní a nepravá tvářnost' pobožnosti a svatosti sluje p. V. P-vím někoho předchá- zeti, klamati, něčeho dosíci. D. V p. zabě- hnouti. Sš J. 285. Kuklu p-ví mu strhli; P. se v něm dlouho netajilo. Sych. Larvu na tváři nositi (pokrytství). Kom. Pokrytý; pokryt, a, o = zakrytý,přikrytý, be-, verdeckt. — čím. dům taškami p. P. krví, šp. m.: zbrocený. Vrch stromy p. Hlava kloboukem p. P. prachem, blátem, šupinami. Nt. — P., přetvářený, verstellt, heuchlerisch. P. člověk (pokrytec). V., Chč. 300. P. tvář- nosť, přátelství, srdce. Plk. P-tou povrch- ností někoho klamati. Kram. Pokryv, u, m., die Decke. Rk. Pokryvací břidlice, Dachschiefer, m. Dch. Pokryvacký (m. pokryvačský), Ziegel- decker-. P. řemeslo, tovaryš, mistr. Us. — Dělá p-ké řemeslo (pokrývá, skrývá se). Us. Pokryvactví, n. (m. pokryvačství), die Ziegeldeckerei. Pokryvač, e, m. P. střech, der Dach-, Ziegeldecker. — P., skryvač, der Decker, Hehler, Verstecker. — P., pokoutníček, kdo se lidí kryje a na světlo nesmí, ein licht- scheuer Mensch. V. Pokryvačka, y, f., die Dachdeckerin; Verdeckerin, Hehlerin; eine Lichtscheue; cihla pokryvací, der Dachziegel. Jg. Pokryvadlo, a, n., přikryvadlo, víko, po- klička, die Decke, der Deckel. Ráj. Pokrývání, das Bedecken. P. kůže (ma- zání ji pokostem). Techn. Pokrývaný; -án, ána, áno, verdeckt, ver- borgen. Pokrývanosť, i, f., sklonnosť k pokrývání čeho, die Verheimlichung, das Verbergen. Mus. Pokryvka, y, f., pokryvadlo, poklička, der Deckel, die Stürze, die Decke. Len tak pod pokryvkou on to urobil. Mt. S. P. na stůl, na postel, Decke, f. Šp. — P., obal z li- stenů pod okolíkem; obalíček, pokryvečka slove obal pod okolíčkem Okoličnatých. Čl. Kv. XXIII. P. lýková, Bast-. Dch. — P.,prkénko, které se klade v úlu dzierzonském na trámky neb rámky. Všk — P., čabraka, die Schabracke. D.	Poktvu, zastr.= pokvetu. Pokublati se, vz Kublati. Pokuckati, bespeien. Pokuckal se (poblil se). Ros. Pokud, pokad, pokavad, pokudž, po- kadž, pokavadž. Chybně: pokuď. Tyto částice jsou 1. příslovce tázací a) o místě, wie weit. Pokud běží ta čára? Až pokavad jde ta louka s oné strany? b) O čase, wie lange. Pokud trvala jeho řeč? 2. Jsou povahy vztažné a táhnou se na potud, potad. V této příčině užívá se jich: a) ve větách místa, so weit als. Nechať tu trávu vyžnou (potud), pokad sem jim vymezil. I šel až potud, po- kavadž ta mez běží. — b) Ve větách časových, so lange als. Pokud svět stane, (potud) pa- mátka tvá ostane. Vz Brt. S. §. 501. — 3. Jsou moci podmiňovací: jestliže, jelikož, in so fern, wie fern, so fern, wofern, falls. Nepřeji vám toho věrně, pokudž tomu tak jest (= jestliže tomu tak jest). Pohrůžku jim činil, pokudž nás na dobrou cestu nepřivedou, že. jim hlavy setne. — 4. Omezují větu hlavní, její obsah, so weit. Tímto vytýkáme meze rozsáhlosti výroku hlavního a jeho platnosti. Pokavadž na mně jest, hotov jsem i vám to zvěstovati. Chtěli, aby nad ničímž nevládl, než pokudž by mu sami vyměřili. Zk. Ml. II. str. 103. Pokudž já rozuměti jsem mohl, ona jest dobrá byla. Mudr. Pokudž možná, potud milosti dokazuj k bližním svým. Kom. — Zk. — P. = jakož, wie. Vinil ho, že ten kuoň škodný nepostavil na práve, p. obyčej a právo jest všude. Arch. Plz. 1494. — Trvání času na otázku ,pokud´ znamenáme jak? Vz Jak dlouho? Vz také: Věta místa, Jelikož. Pokudrlinkovati, ein wenig zoteln, scher- zen. — komu (zažertovati si s ním). Ros. Pokuchařiti, il, ení, Koch sein. Ros. Pokuchati, alles ausweiden. Us. Pokukati, schreien wie ein Guckguck. Ros. Pokukovati, gucken. — na koho. Na milého pokukuje. Er. P. 131. Pokulhati, pokulhávati, humpen, hinken. — abs. Kůň pokulhává. — nač: na pravou zadní nohu. — se. Já se tam přece pokulhám (kulhaje půjdu), forthinken. Ros. — s kým. Pokulhává to s ním (vede se mu špatně). Us. Pokuliti, il, en, ení; pokouleti, ejí, el, en, ení, pokutovati, ein wenig wälzen, rollen. — co. Já po kulím tu kouli, ten sud. Us. Vz Kouleti. Pokup, u, m. = pokoupení, das Aufkaufet. L. Pokupčiti, il, ení, eine Zeit lang handeln. Ros. Pokůrný, po kůře rostoucí, Rinde-. P., rostlina. Rostl. Pokuřování, n., die Räucherung. P. von- ných věcí. BO. Pokuřovati, vz Pokouřiti. Pokus, u, m., pokušení, zkouška, jakýkoli čin nedokonaný, der Versuch. S. N. P. vraždy; p. začáteční n. první; p. o bezživotí, o vzkří- šení (křísivý). Šm. P. s čím učiniti; p. ne- šťastný. První p. jest hlava všeho. Km. Hned první jeho p. byl zmařen. Nt. První p. v něčem učiniti. Kr. O p-su zločinu vz S. N. 1. Pokusa, y, m. Ty pokuso (skalní duchu, strašidlo). Pk.