Předchozí (709)  Strana:710  Další (711) |
|
|||
710
|
|||
|
|||
2. Pokusa, y, m., dle Despota, veselá kopa,
pokušitel, škadlitel, der Necker, Unruhestifter. Na Mor. Tč., Mtl. Pokusba, y, f., pokušení, die Versuchung.
Den p-by; Adam p-bě podlehl. Sš. L. 171., 58. Modliti se o vzdálení pokuseb. Sš. Mt. 348. — Sš. J. 246. Pokusitel, e, m., der Versucher. Rk.
Pokusiti, il, sen a šen, ení; pokoušeti,
-ejí, -ej, el, šen a šín, ení; pokukovati = trochu pojisti, požiti, kosten, schmecken, ge- messen, anbeissen; pocítiti, zkusiti, okusiti, empfinden, versuchen, ausstehen, erfahren, leiden; zpytovati, zkoušeti, versuchen, pro- biren, auf die Probe stellen, erproben, prüfen; škádliti, necken, aufziehen, vexiren; k zlému ponoukati, lákati, versuchen, zur Sünde, zum Bösen reizen, cf. Pokušení; vz dole: p. se. Jg. — abs. Pokusme, co mohou dívky uči- niti. Dal. Co pořád pokoušíš (zlobíš, šká- dlíš)? Us. — koho, čeho. Toho jsem již pokusil (zakusil). Us. Všeho p. V. Chci p. některých lidí, jestli . . . Mudr, Kdo chce požiti dobré vůle, musí p. nezvůle. Prov. Čert pokouší člověka (k zlému ponouká, zur Sünde anreizen). Sš. Mt. 54., D. P. koně, Alx., svého štěstí, V., svých múdrostí. Kat. 1620. P. přítele. BO. P. koho, foltern. Pam. kn. ol. 15. 17. f. 189., Dal. 130. — koho, čeho čím. Pokusím jeho touto věcí. Mudr. Trápením jsme ho pokoušeli. Solf. Pokoušejí tím tvé dobroty. Jel. P. něčeho rozličnými cestami. Pass. 329. — co, čeho, koho kde. Na mrtvých ostrosť meče pokoušel. D. Všeli- jak toho lékařství na něm pokoušeli. Trip. Ďábel na poušti pokoušel Krista. Ml., Šm. P. někoho v duchovniem právě. ZN. V ohni pokúšejí střiebra a zlata u výhni. BO. P. se v mistrovstvie. GR. Střiebro bývá pokúšeno u výhni a v niestěji zlato. BO. — se = osměliti se, opovážiti se, obmýšleti, einen Versuch wagen, versuchen, vorhaben, be- stehen. Pokusím se, dá-li se prosbami ob- lomiti. Sych. — se čeho kde: štěstí v bitvě. V. — se oč. Já se o to pokusím, skoč vzhůru nebo dolů. Seč nemůžeš býti, o to se nepokoušej. Lb., Jg. Julius Afrikanský v listu k Aristidovi o rozřechu závady té se pokusil. Sš. L. 55. Pokouší se oň hoře. Dch. O kohož se hněv pokusí. Smil v. 1085. Hejtmanové táborští s Tábory pokusili se o Prahu. Let. 54. Pokus sě i o vše řemesla. Smil v. 1560. Chtí se o to p. Půh. II. 225. Smrť se o mne pokoušela. V. Uhři často o vojska česká se pokoušeli. Háj., Har.,
Žer.,Troj. 410., Pass. 225. — se oč čím. I o Řím obležení se pokoušeli. Jel. Má se
o to p. nejprve dobrotou. Št. — se s čím kde. Nepokusí se nižádný s penězi u papeže. Hus. I. 410. — se s s inft., aby. Pokusil jsem se na světlo vyjíti. Berg. Každý se po- koušel druhému statek odciziti. V. Pokoušeje se dolů lézti, nemohl. Har. Pokoušel se, aby se na pokladnici dostal. Sych. Aby nějak pokusil se v Judsku stanoviště své ustanoviti. Sš. J. 42. Pokusil se proti Bohu váleti. BO. Viec sě nepokusí, by sě tebe dotekl. Bj. — Háj., Kom., Ottersd. — se nač. Také se na boží stvoření pokoušíš. Leg. — se pod čím čeho. Smyšlené věci do letopisů pamětí vná- |
šeti pod hrdlem se nepokoušej. Kom. —
koho proč. Pokušoval vás satan pro vaši nezdrželivost ZN. Pokuslivý, podnikavý, unternehmend.
Proch. Pokusník, a, m:, der Versucher. L.
Pokusný, versuchend, Versuch-. P. vy-
šetřování. Stč. Alg. 150. Pokušati = pokoušeti. Na Ostrav. Tč.
U Uher. Hradiště. Hý. Pokušení, n., vz Pokusiti, das Kosten. —
P., zkouška, die Probe. Ničeho bez p. nene- chati. V. — P. v theologii = lákání ke hří- chu, které buď z naší vlastní porušené pří- rody (z nespořádané smyslnosti) aneb od ďábla pochodí, die Versuchung. P. vniterné, zevniterné. MP. 65. Vz S. N. Střez se, abys p. ušel. Sych. P. strojiti. V. P. na ni jdou. Kram. Někoho v p. uvrci. Ráj. A neuvoď (neuváděj) nás v p. Vrah lidský, ďábel, jedno p. za druhým nastrájí, aby s jedním propadna při druhém zvítězil. Sš. Mr. 54. P. se podvo- liti ; v p-ích statně si počínati. Sš. Mt. 54 — P. se v čem = zkouška, opovážení, der Ver- such, das Wagen. Jg. Pokušený; pokušen, a, o, versucht. P.
krádež, podvod. J. tr. Pokušitel, e, m., pl. -é, der Versucher.
Jdi mi p-li s očí. Us. — P., škadlitel, der Necker. To je p. — Jg. Vz Pokusiti. Pokušitelka, y, pokušitelkyně, ě, die
Versucherin, Neckerin. Pokušitelský duch, der Quälgeist, Dch.,
dítě (nezbedné). Us. Polič. Pokušování, n., die Versuchung. Solf.
Pokusovaný, versucht. Us.
Pokuta, y, f., od pokáti = trest, trestání,
mstění, kázeň, káráni, kázání, die Strafe. V. P., vůbec trest za nějaké proviněni, v užším smyslu trest peněžní. Vz S. N. P. jest přísná pomsta, jíž k ztrestání přicházejí všelijací výstupkové lidšti. Pr. měst. P. za vinu, V., pro nepravosť, Br., hlavní, p. hrdla ztracení, p. tělesná (trestání na těle), peněžitá (peněžní), V., Nar. o h. a k., Zř. F. L, na penězích, na jmění, na hotovosti, Trest zák., lesní, D., za škodu, Pr., vymíněná, smluvená, přimě- řená, Šp., hrdelní (hrdla ztracení, V.), Th., hrdla. Šm. P. konvencialní pro opozděné do- daní, Konventionalstrafe. HGB. A. 400. P. krevní, die Blutstrafe. Gl. 247. P. pro ne- držené smlouvy, při zástavách. Vz Vš. 567. P. slušná, spravedlivá, strašná, příkrá. Sš. L. 144. Ve slovech neuvidí života odvětnou a zápornou p-tu, ve slovech hněv boží zůstává v něm kladnou pokutu lidí zavrženců theo- logové nalézají. Sš. J. 63. Neodvolatelně p. na vás přikvačí. Sš. Mt. 49. Dříve než p-tu na něho vydává. Sš. L. 12. Aby bezprávně p. na žádného se nevynášela; Tudy větší p-tě podléhá. Sš. J. 135., 84. Povinen bude p-tu trpěti. Václ. XII. Opilému zajisté za po- kutu jest bolení hlavy z opilství. Kom. Na něco p-tu ukládati; p-ty hodný n. nehodný; p-ty zasloužiti; p-tu uložiti. Kom. Těžkou p-tu nésti, trpěti, podstoupiti; z p-ty vyňatu býti; za hříchem p. v patách běží; bez p-ty vyjíti, propuštěnu býti; propuštění z p-ty dosíci; p-ty se nebáti; žádné p-ty nenésti, netrpěti; osvobození p-ty; p-tu pominouti, |
||
|
|||
Předchozí (709)  Strana:710  Další (711) |