710

2. Pokusa, y, m., dle Despota, veselá kopa,
pokušitel, škadlitel, der Necker, Unruhestifter.
Na Mor. Tč., Mtl.

Pokusba, y, f., pokušení, die Versuchung.
Den p-by; Adam p-bě podlehl. Sš. L. 171., 58.
Modliti se o vzdálení pokuseb. Sš. Mt. 348. —
Sš. J. 246.

Pokusitel, e, m., der Versucher. Rk.

Pokusiti, il, sen a šen, ení; pokoušeti,
-ejí, -ej, el, šen a šín, ení; pokukovati =
trochu pojisti, požiti, kosten, schmecken, ge-
messen, anbeissen; pocítiti, zkusiti, okusiti,
empfinden, versuchen, ausstehen, erfahren,
leiden; zpytovati, zkoušeti, versuchen, pro-
biren, auf die Probe stellen, erproben, prüfen;
škádliti, necken, aufziehen, vexiren; k zlému
ponoukati, lákati, versuchen, zur Sünde, zum
Bösen reizen, cf. Pokušení; vz dole: p. se.
Jg. — abs. Pokusme, co mohou dívky uči-
niti. Dal. Co pořád pokoušíš (zlobíš, šká-
dlíš)? Us. — koho, čeho. Toho jsem již
pokusil (zakusil). Us. Všeho p. V. Chci p.
některých lidí, jestli . . . Mudr, Kdo chce
požiti dobré vůle, musí p. nezvůle. Prov.
Čert pokouší člověka (k zlému ponouká, zur
Sünde anreizen). Sš. Mt. 54., D. P. koně,
Alx., svého štěstí, V., svých múdrostí. Kat.
1620. P. přítele. BO. P. koho, foltern. Pam.
kn. ol. 15. 17. f. 189., Dal. 130. — koho,
čeho čím. Pokusím jeho touto věcí. Mudr.
Trápením jsme ho pokoušeli. Solf. Pokoušejí
tím tvé dobroty. Jel. P. něčeho rozličnými
cestami. Pass. 329. — co, čeho, koho kde.
Na mrtvých ostrosť meče pokoušel. D. Všeli-
jak toho lékařství na něm pokoušeli. Trip.
Ďábel na poušti pokoušel Krista. Ml., Šm.
P. někoho v duchovniem právě. ZN. V ohni
pokúšejí střiebra a zlata u výhni. BO. P. se
v mistrovstvie. GR. Střiebro bývá pokúšeno
u výhni a v niestěji zlato. BO. — se =
osměliti se, opovážiti se, obmýšleti, einen
Versuch wagen, versuchen, vorhaben, be-
stehen. Pokusím se, dá-li se prosbami ob-
lomiti. Sych. — se čeho kde: štěstí v bitvě.
V. — se oč. Já se o to pokusím, skoč
vzhůru nebo dolů. Seč nemůžeš býti, o to
se nepokoušej. Lb., Jg. Julius Afrikanský
v listu k Aristidovi o rozřechu závady té
se pokusil. Sš. L. 55. Pokouší se oň hoře.
Dch. O kohož se hněv pokusí. Smil v. 1085.
Hejtmanové táborští s Tábory pokusili se
o Prahu. Let. 54. Pokus sě i o vše řemesla.
Smil v. 1560. Chtí se o to p. Půh. II. 225.
Smrť se o mne pokoušela. V. Uhři často

o vojska česká se pokoušeli. Háj., Har.,
Žer.,Troj. 410., Pass. 225. — se oč čím.

I o Řím obležení se pokoušeli. Jel. Má se
o to p. nejprve dobrotou. Št. — se s čím
kde. Nepokusí se nižádný s penězi u papeže.
Hus. I. 410. — se s s inft., aby. Pokusil
jsem se na světlo vyjíti. Berg. Každý se po-
koušel druhému statek odciziti. V. Pokoušeje
se dolů lézti, nemohl. Har. Pokoušel se, aby
se na pokladnici dostal. Sych. Aby nějak
pokusil se v Judsku stanoviště své ustanoviti.
Sš. J. 42. Pokusil se proti Bohu váleti. BO.
Viec sě nepokusí, by sě tebe dotekl. Bj. —
Háj., Kom., Ottersd. — se nač. Také se na
boží stvoření pokoušíš. Leg. — se pod čím
čeho. Smyšlené věci do letopisů pamětí vná-

šeti pod hrdlem se nepokoušej. Kom. —
koho proč. Pokušoval vás satan pro vaši
nezdrželivost ZN.

Pokuslivý, podnikavý, unternehmend.
Proch.

Pokusník, a, m:, der Versucher. L.

Pokusný, versuchend, Versuch-. P. vy-
šetřování. Stč. Alg. 150.

Pokušati = pokoušeti. Na Ostrav. Tč.
U Uher. Hradiště. Hý.

Pokušení, n., vz Pokusiti, das Kosten. —
P., zkouška, die Probe. Ničeho bez p. nene-
chati. V. — P. v theologii = lákání ke hří-
chu, které buď z naší vlastní porušené pří-
rody (z nespořádané smyslnosti) aneb od
ďábla pochodí, die Versuchung. P. vniterné,
zevniterné. MP. 65. Vz S. N. Střez se, abys
p. ušel. Sych. P. strojiti. V. P. na ni jdou.
Kram. Někoho v p. uvrci. Ráj. A neuvoď
(neuváděj) nás v p. Vrah lidský, ďábel, jedno
p. za druhým nastrájí, aby s jedním propadna
při druhém zvítězil. Sš. Mr. 54. P. se podvo-
liti ; v p-ích statně si počínati. Sš. Mt. 54 —
P. se v čem = zkouška, opovážení, der Ver-
such, das Wagen. Jg.

Pokušený; pokušen, a, o, versucht. P.
krádež, podvod. J. tr.

Pokušitel, e, m., pl. -é, der Versucher.
Jdi mi p-li s očí. Us. — P., škadlitel, der
Necker. To je p. — Jg. Vz Pokusiti.

Pokušitelka, y, pokušitelkyně, ě, die
Versucherin, Neckerin.

Pokušitelský duch, der Quälgeist, Dch.,
dítě (nezbedné). Us. Polič.

Pokušování, n., die Versuchung. Solf.

Pokusovaný, versucht. Us.

Pokuta, y, f., od pokáti = trest, trestání,
mstění, kázeň, káráni, kázání, die Strafe. V.
P., vůbec trest za nějaké proviněni, v užším
smyslu trest peněžní. Vz S. N. P. jest přísná
pomsta, jíž k ztrestání přicházejí všelijací
výstupkové lidšti. Pr. měst. P. za vinu, V.,
pro nepravosť, Br., hlavní, p. hrdla ztracení,
p. tělesná (trestání na těle), peněžitá (peněžní),
V., Nar. o h. a k., Zř. F. L, na penězích,
na jmění, na hotovosti, Trest zák., lesní, D.,
za škodu, Pr., vymíněná, smluvená, přimě-
řená, Šp., hrdelní (hrdla ztracení, V.), Th.,
hrdla. Šm. P. konvencialní pro opozděné do-
daní, Konventionalstrafe. HGB. A. 400. P.
krevní, die Blutstrafe. Gl. 247. P. pro ne-
držené smlouvy, při zástavách. Vz Vš. 567.
P. slušná, spravedlivá, strašná, příkrá. Sš. L.
144. Ve slovech neuvidí života odvětnou a
zápornou p-tu, ve slovech hněv boží zůstává
v něm kladnou pokutu lidí zavrženců theo-
logové nalézají. Sš. J. 63. Neodvolatelně p.
na vás přikvačí. Sš. Mt. 49. Dříve než p-tu
na něho vydává. Sš. L. 12. Aby bezprávně
p. na žádného se nevynášela; Tudy větší
p-tě podléhá. Sš. J. 135., 84. Povinen bude
p-tu trpěti. Václ. XII. Opilému zajisté za po-
kutu jest bolení hlavy z opilství. Kom. Na
něco p-tu ukládati; p-ty hodný n. nehodný;
p-ty zasloužiti; p-tu uložiti. Kom. Těžkou
p-tu nésti, trpěti, podstoupiti; z p-ty vyňatu
býti; za hříchem p. v patách běží; bez p-ty
vyjíti, propuštěnu býti; propuštění z p-ty
dosíci; p-ty se nebáti; žádné p-ty nenésti,
netrpěti; osvobození p-ty; p-tu pominouti,