Předchozí (710)  Strana:711  Další (712) |
|
|||
711
|
|||
|
|||
vzíti (pomstiti, trestati); smrť p. věčná; p-tu
zaplatiti, dáti; statek v p-tě propadený; p-tou smrti, peněžitou trestati. V. Na někoho p-tu pro nepravosť uvaliti; p-tu za hříchy nésti; p-tu někomu přisouditi. Br. P-tami někomu platiti. V. Hodnou p-tu za své vraždy vzala. V. Ty sobě za to nejměj, by tobě to tak bez pokuty sešlo, že se proti Bohu váleti po- kusieš. BO. Za p-tu jim uložili. Kram. P-tami na pomstu přispěti. Plác. P-ty se na ně valí, hrnou; to v p-tě již jest zahrnuto; p-tu pod- niknouti; p-ty zniknouti. Kram. P-tu splatiti, zakusiti, zažiti, konati. Berg. P-ty umenšiti, uskrovniti; do p-ty, v p-tu padnouti; p-tu propadnouti. D. P-tu dáti. Mus. P. složiti. Us. Tato se jim p. činí za to. Tov. 72. Ten p-ty položiti má půl kopy grošů. Sedl. Rychn. 39. Žádné p-ty neponese. Bdž. 187. S p-tou do 30. dne odloženo bylo. Bdž. 171. Upadne v p-tu, která jest o hanění. Vl. zř. 482. Pod p-tou. Ros. A to pod p-tou 50 kop grošů praž- ských propadení. Zř. F. I. A. II. Do města žádný pod velikou p-tou nesmí. Har. II. 17. Pod pět set p-ty. Er. 446. Pod p-tou něco zapověděti. D. Zapověděti něco pod pokutou ztracení hrdla. Pod p-tou smrti. D. Pod p-tou pěti zlatých. J. tr. Zakázati něco pod p. Šp. (Sr. A tať jest příčina, že tak přísně pod nemilostí ostříhati sobot poručil. Kom. Aby pod kletbu listy vyplatili. Hus. I. 419. Vz také Pod a Jg. sub. Ostřehu). Složil p-tu hřivnu zlata. Sych. Ten se krčí, že má p-tu klopiti. Sych. Statkové stavů nemají v pokutě na krále přijíti. Lib. imp. 1620. P-tou na někoho, k někomu přikročiti, vz Přikročiti. P-tu u soudu, při soudu dáti, složiti; po- kutě n. trestu poddán býti; p-tou stižen býti; vysaditi p-tu na přestupce některého nařízeni; p-ta na majetnosti; summa v p-tě propadená. J. tr. (Povaleče) v službě u po- kutě držel, Jemanden zur Strafe zum Dienste verhalten. Zř. F. I. Do p-ty upadnouti; p-ty na dědice se nevztahují; prve než na někoho p. bude vložena; o tu p-tu nastupovati moci nebude; někomu zboží v p-tě pobrati (ein Waarenkontrebande machen), p-ty pilně uva- žovány býti mají, aby nebyly větší než pro- vinění; p-tu na odporníky vysaditi; p-ty po- cházejí z uvážení soudců. Er. P. od 5 zlatých, šp. m.: p. pěti zlatých n. pět zl. pokuty. Os. P-tou něco stížiti; summa peněz v po- kutě propadlá (propadená. V.). Šp. P. budiž rovna zavinění; P. nebuď pomstou, alebrž zlým uzdou; P-tu nes ten, kdo zavinil. Rb. Vz Trest, Rb. 270.— P., pokání uložené ve zpovědi, die Busse. P. milosrdenství. V. Pokutaliti, pokutouliti, il, en, ení; po-
kutáleti, el, en, ení; pokutulovati, ein wenig wälzen. — co, čím, On to nebo tím poku- tuluje (pomalu kutoulí). Ros. Kouli hůlkou pokutulovati. Poktati, durchwühlen. Us. u Brušperka.
Mtl. Vz Kutati. Pokutice, Pokutitz, ves v Kadaňsku.
PL. Pokutiti, il, cen, ení; pokucovati = po-
hrabati, tropiti, zahrabati, wühlen, treiben, zetteln, einscharren. — koho. St. skl. — se. Trochu se tam pokutí. Ros. — se kde: v knihách, ve spisech (přebírati se), Šm, —- |
P. = pokutovati (zastr.). Den súdný je po-
kutu. BO. Pokutlík, u, m., pohrabáč, jímž se uhlí
pod kotlem rozhrabuje, die Schürstange. Us. Č. Pokútně, pokoutně, abseits. P. jsme od-
sázeni а ne v tom místě, kde právo. O. z D. Pokutní kniha, peníze, nález. Straf-. D.
Pokútní, vz Pokoutní.
Pokutník, a, m., der Sträfling. Kinský.
Pokutný, trestatelný, strafbar. P. a trestání
hodná věc. V. — P., trestní právo, Straf- gericht, n., Plk., trestní p. zákon, Straf-. Th. — P., kající, bussfertig. Jeho život byl p-tný. Leg. — Jg. Pokutování, n., das Strafen, die Bestra-
fung. Pr. měst. Pokutovaný; -án, a, o, gestraft. Us.
Pokutovati, pokutovávati = pokuta ulo-
žiti, kárati, trestati, kázati, v trestání n. kázeň vzíti, strafen, rügen, Jg. — koho: zrádce a odpadlíky p. Kom. Spravedlivého p. není dobré. Br. — koho s kým. My všichni s tebou pokutováni budeme. Flav. — koho čím: penězi, Jel., smrtí. Jel. Rozma- řilost života ohněm nesnesitelným p. bude. V. Bůh tytýž nemocemi hříchy pokutuje. Sš. J. 84. Aby odsoudil pohany a věčnými tresty pokutoval. Sš. J. 55. Bůh pokutuje hřích odvrácením tváře své t. j. odepřením milosti. Sš. I. 30. — co, koho na kom, na čem. Zpouru na nich pokutoval. Kram. Někoho na statku, Br., na penězích, D., zrádce vlasti na hrdle p. Sych. Přestupky proti náboženství jejich dopuštěné smrtí po- kutovali také na nežidech. Sš. J. 279. — koho proč. Aniž mne pokutuj pro zaslou- žení má. Ojíř. — koho vedle čeho. Aby byl vedlé tvé vůle a rad tvých uvážení po- kutován. Solf. — skrze co. Kdo skrze co hřeší, skrze to také pokutován bývá. Štolc. — s adv. Těžce někoho p. V.
Pokutulovati, vz Pokutaliti. Pokvákati, pokvakovati, krächzen. — abs. Vrány zase pokvákají. Ros. — na koho (po-
křikovati). Us. Pokvapiti, il, en, ení, eilen. — abs. Hned
tam pokvapím. Us. — kam. Já tam na něho pokvapím. Ros. Mrtví k soudu pokvapí. Ráj. — Jg.
Pokvas, u, m., der Schmaus. Rk.
Pokvasiti, il, šen, ení, schmausen, zechen. — jak dlouho. Již oni až do neděle po-
kvasí (pohodují). Ros. — s kým nač. Nemá, nač by s tovaryši pokvasil. — Jg. Pokvěsti, pokvětu, květl, čtení, správně;
pokvésti, kvetu, kvetl, etení; pokvětnouti, správně; pokvetnouti, ul, utí, blühen, auf- blühen. Stromoví již brzo pokvete. Us. Vz Kvésti. — Jg. Pokvětovati, pokvítkovati, kvítím poma-
lovati, beblümeln. Ros. — co. Us. Pokvičeti, el, ení, pokviknouti, kl, utí,
pokvíkati, pokvíkávati, ein wenig quicken, winseln. Kvičala pokvíkává. To prase ještě více pokvičí. Ros., Jg. Pokvíliti, il, ení, jammern. P. sl. Rk.
Pokydati, pokydávati, beschmutzen. —-
co: ubrus. Ros. — co čím: ubrus omáčkou; pole hnojem, bemisten. |
||
|
|||
Předchozí (710)  Strana:711  Další (712) |