714

vené: plaňava); travou porostlé: pažina, p.
pažinaté; dlouhé: dlužina; mokré: mokřada,
mokřina, vlhčina, pomoklina, hatě, močál; p.
na úpadě ležící: splachy; skalnaté; v koutě
ležící: kouty, kouta; přiorané: příorek; pří-
lesní, hrudovité, živé, hlínaté; bařinaté: třa-
senina, třasenice; přimezující, dědičné, zá-
pisné, duchovní (záduší), popluží n. orné
(plužina). Šp. P. špatné: škrab, škrabotina;
veliké: prapole; jednou vláčené: příražek;
báňské (v hora.): chotár. Šm. Pole pod dvě
měřice. Us. Brt., Šp. P. krojiti (nejprve orati),
hnojiti, hnojem omastiti, vypraviti, V., upra-
viti, Šm., vzdělati, vzdělávati, D., klučiti,
Rohn., branami přiraziti, Sych., vláčeti, za-
nedbati, Us., orati, přeorati, plužiti, mrviti,
ositi, positi, zasiti, strojiti, podmítati, pod-
orati, potrhovati, mísiti, podháněti, pod zrno
orati, zadělati, vymrskati, vymrtviti, vysla-
biti, vyžiti, vydříti, vyplaniti, vodou zapu-
stiti, úhořiti, úhořovati; spříložiti, přílohem,
úhorem ležet nechati, Šp., vykolíkovati, vy-
kolíčkovati, vyroubiti. Nz. Daň z polí. D.
Lán pole. Zor, vzor, celý lán; pole sněhem
zapadlo; úprava polí; plat z polí; vodu na
p. pustiti; to p. nese 10 zrn. Šp. Kakby
zrálo žitko v poli. Rkk. P. leží ladem. Přes
pole průjezdu někomu popřáti; přes p. se
dáti (mimo silnici jíti). Sych. Pracovati v poli;
na, p. jíti. Us. Lidé mřeli na poli dělajíce.
Let. 65. Hlídač polí, der Flurenwächter. Dch.
Nejdřív zorej svoje pole, než jinému půjčíš
pluh. Hnš. Dluh má nohy, pole oči, les uši,
na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Někdy
i v bujném poli jsou koni chudi. Č. Láska
k poli krmí voly; tučný vůl, krmí stůl. C.
Chceš-li s pole bráti, musíš na ně dáti. Č.
Dbáš-li o roli, dbá role o tebe. Č. Sláma —
polí máma; neřád— hrabej pořád; mech —
ten nech. Č. Kdo chce z polí užitek bráti,
musí polím úpravu dáti. Vole, neprodávej
pole. Šp. Na černém poli pšenička se rodí.
Vz Pokora. Lb. Kdo k poli přihlíží, má také
v díži; Čí pole, toho i plot. Pk. Ať i tělo
v posteli, mysl má byť na poli; Kdo pole
plazí, obilí draží; Myška v stodole ubírá ti
pole; Bláto na poli zlato. Lb. Vz Vinice,
Hospodářský, Návozní, Úhor, Úlehle, Lado,
K lučenina, Novina, Niva, Orati. —P., místo
otevřené, neopevněné, v kterém vojsko se zdr-
žuje po čas vojny, neb na které jde, aby bitvu
svedlo ; protiva: pevnosť, leženi, das Feld.
V poli se postaviti. Polem táhnouti proti
někomu, Rkk , s někým. Br. Do p. táhnouti.
Br. Polem nebo v poli se položiti. V. Polem
ležeti. D., V. — V užším smyslu místo, kde
se vojska potýkají, das Schlachtfeld. P. ob-
držeti (neustoupiti, vítěziti). V., Br., Háj.,
Bs. Pole při králi obdržeti. Bart. P. ztratiti,
opustiti (utéci z něho, odtáhnouti). Troj.
Mnoho mrtvých na poli zůstalo. Háj. — P.,
válka, vojna, das Feld, der Krieg; vojsko,
das Heer, die Truppen. Polem pobiti, polo-
žiti nepřátely. Jg. Polem se potkati (válečně)
s někým. V. Přemohl je jedním polem. V.
Mnoho jich v poli padlo. Pole sbírati, dělati
(vojsko k válce sbírati); pole míti (vojsko
polem míti). Mus. Doma i v poli; v poli slou-
žiti. Bern. K poli se chystati. Mus. Pole roz-
pustiti (vojsko). Schön. Do pole se strojiti,

zbrojiti. J. tr., Er. Pole chystati (vojnu stro-
jiti). Pal. Radh. II. 83. Pole proti odbojníkům
zdvihl. Tč. Polem s někým se bíti. Let. 78.
Polem ležeti. Vrat. 178., Let. 109. Polem (ne-
přítele) poraziti. Let. 160. Polem pracovati
(v poli sloužiti). Gl. 247. Nepřítel přemožený
odstoupá mezi tím pole sbíraje. Sš. L. 59. Po-
lem jíti proti komu. Peš. 1627. — P., v hor-
nictví: a) místnosť, v které se hory, doly dě-
laly, dělají n. dělati mohou; b) prostor, v němž
ložiště uloženo; p. uhlí (uhelné), zlata; c)
čásť dolu; důl na 3 pole děliti; d) rozta-
ženosť na délku v dole: hnáti ort do pole,
polem dělati. Vys. P. svobodné (ještě ne-
propůjčené nebo opuštěné). Vys. P. důlní,
Gruben-, uhelné, Kohlen-, těžné, Bau-, Ab-
bau-, jámové, Schacht-, štolní, Stollen-, ná-
ražní, Füllorts-, svážné, Bremsberg-, požárně,
Brandfeld. Hř. — P. u myslivců = lovní místo,
das Feld. P. ostré (hrudovité), slepé (bez
sněhu), strakaté (z části sněhem nepokryté).
Sp. Kromě toho = rok, das Jahr. Ten pes
je v druhém poli (= má 2 roky). Šp. — P.
svaté, boží= hřbitov, der Gottesacker, das
hl. Feld. V. — P. na šachovnici = oddělení,
das Feld am Schachbrett. Vrhcábnice má 64
pole. P. královo. — P., v heraldice = po-
vrch štítu na rozdíl toho, co na něm jest,
das Feld. Černý orel v zlatém poli. Us. —
P. věc, v které kdo zvláště zběhlý jest, das
Feld.To není mé pole (ku př. zeměměřictví).
Novější. Po nějaké době se mu otvíralo p.
činnosti nad nadání prostrannější. Sš. I. 3.
Ponecháno mu široké p., weiter Spielraum;
Nabyl volného pole. Dch. Tu máme veliké
p. před sebou (mnoho příležitosti ku práci).
Tu se otevřelo, otvírá veliké, prostranné,
široké p. Jg., Bern. Der Raum, Spielraum,
die Gelegenheit. Jg. — P. (zastr.), míra gruntu.
Kopa polí = 6 korcův. Us. P. sto střevíců
zdýlí a zšiří. V. — P., prostor mezi dřevy
jezu, který se vyplňuje kamením. Vys. —
P., ves u Blatné. PL., Tk. I. 87.

2. Pole, e, f., zastr. = půl.

Polebnice, e, f., das Hirnhäutchen. Tpl.

Polec, lce, m., die Hälfte vom Schwein-
rücken. Us. v Ostrav. Mtl. Vz Poleť. -- P.,
Pollaitz, ves u Mohelnice na Mor.

Poléceti, vz Poléknouti.

Poléčení, n., osidlo, die Schlinge, Falle.
Aesop.

Poléčiti, il, en, ení = vše zléčiti, alles
nach einander heilen, ausheilen. — čeho.
Achilles svých ran poléčiv žádá se mstíti.
Troj. — co, koho. Všecky nemocné poléčil.

Poléčka, y, f., léčka, osidlo, die Schlinge,
Falle. P-ku na někoho udělati. Solf. Vz Oko.

Poledělný, ackerbauend. P. lid. Vinař.

Polednák, u, m., na Mor. poledňák, die
Mittagsglocke. Hý. P-kem zvoniti. Vz Po-
ledník.

Poledňan, a, m., der Südbewohner. Mus.

Polednati = polednovati. Na Slov.

Poledne, e, n., čas ten každodenní, když
slunce nejvýše vystoupilo,kdy prochází po-
ledníkem, kulminuje; také nějaký čas před
tím a po tom. Vz S. N. Der Mittag. P., po-
lodne, рólъ dъne, Mkl. B. 66., vz Složená
podstatná jména. P. skloňuje se dle Pole, ale
lok. pl. hlavně po předložce o má koncovku