715

-ách: o polednách. Bude brzo p. Jest, zvoní,
bije p. (12 hodin). Us. Když bylo po p-dnách.
Er. P. 420. O p-ách jsme tam přijeli. Har.
I. 2. Král o p-dni spat jide. Dal. 161. Slunce
dokroči p-e. Rkk. Bliží se k poledni. Okolo
p-e. Po tři p-e. Vrat. Před polednem. D., V.
V pravém poledni to bylo. Us. O poledni, Jg ,
o polednách, Br., V. (o poledních, zastr.); do
p-e, (na Mor. a Slov. do poledňa), od p-e,
po p-dni, po p-dních. Jg. Po p-dni. V. Po
p-dnách. Lom. S p-e. Br. Zjitra, v p-e a na
noc léku užívati. Lk. — P., na Slov. oběd,
das Mittagmal. Baiz. — P., krajina, nebe,
kde slunce o polednách stojí, jih, der Mit-
tag, Süd, die Mittaggegend. K p-dni. D. Ku
p-dni vždy sě brachu. Dal. Vítr přichází od
p-e. D. Strana na poledne. M. Vz Poledňo.

1. Polední, n., subst., poledne, der Mittag.
Po p. přijdu. Reš. K p-mu = před poled-
nem. Jilem. Mlha rozešla se k p-mu. Šml. Na
Mor. tohoto slova neznají. Brs.

2. Polední, adj., o polednách jsoucí, se
dějící, k poledni se vztahující, mittägig, Mit-
tags-. P. slunce, Rkk., jídlo (oběd), žena,
Lex. vet., žíla (v horn., der Mittagsgang),
Hř., lůžko, V., odpočinutí, Kom., kruh (po-
ledník), výška, D., čas, hodina, Us., hodiny,
oprava, čára (polednice), znak, Nz., trouba,
plocha (poledníku, Meridianebene; v geomet.
roveň n. plocha obtáčení n. obtáčecí). S. N.
— P., jižní, mittägig, Süd-. P. země, vítr,
V., úhel, šíř, D., strana. Har., Nz.

Polednice, e, f., příšera polední, bába,
divá žena, chodila po vsi a kdo se jí ne-
klaněl, toho přes nohy bila. Jg. Die Mit-
tagshexe. Vz S. N. — P., polední přímka,
die Mittagslinie, der Meridian. Sedl., Jg.

Poledníček, čka, m., obluda o polednách
chodící. Ostatně vz Poledník.

Polednička, y, f. P-ky, druh žlutých
hrušek. Us.

Poledníčko, a, n. = poledníček, die Mit-
tagsruhe. Slov.

Poledničkovati, o polednách spáti, Mit-
tagsruhe halten. Plk. Vz Poledňovati.

Poledník, u, poledníček, čku, m., zvon,
kterým o polednách se zvoní, die Mittags-
glocke. Vz Polednák. D. — P., polední spá-
nek, die Mittagsruhe, das Mittagsschläfchen.
Polednička užívati. V. P. nebývá časem na
škodu. Sych. P-čka sháněti. Us. u Slaného.
Mý. — P., polední čára, polednice, meridian.
Kruh, jenž dělí zeměkouli na polokouli vý-
chodní a západní, slove p. Der Meridian. P.
první (hlavní), magnetický. V geometrii ob-
točnice, meridian. Odlehlosť p-kňv. Nz. Pro-
jíti p-kem, přes poledník. Nz. — P., a, m.,
vz Poledníček.

Poledníkový, polední, Mittags-. P. kruh.
Š. a Ž.

Poledniti, il, ění, poledne tráviti, Mittag
halten. Č.

Poledňo, a, n. =poledne. Do poledňa. Po
poledňu (odpoledne). U Opav. Klš.

Poledňovati, ein Mittagsschläfchen ma-
chen. Vz Poledničkovati. U Opav. Klš. —
Na Slov. zu Mittagessen. Plk.

Polednový, Mittags-, Tag-. P. zloděj, který
na bíle dni krade. Us. u Frydka. Tč.

Polednovýchodní, südöstlich, P. vítr. D,

Poleha, y, f. = polehčení, die Erleichte-
rung. Slov. Koll.

Polehač, e, m., lenoch, der Faulenzer. Jg.

Poléhati, políhati;polěhávati; polehnouti,
hnul a hl, utí; polehovati = léhati, sich le-
gen, hinlegen; polehnouti také v bitvě za-
hynouti, auf dem Schlachtfelde fallen; pole-
hovati také = lenošiti, faulenzen; postoná-
vati, kränkeln; podpírati se čím, sich auf
etwas lehnen, stützen; viseti na čem, beruhen
auf etwas, abhängen. Jg. — abs. Polehni
dál. Ros. — kdy. Kdo z rána políhá, na
večer pobíhá. Prov., Jg. Obilí polehlo. Děti
večer rády poléhávají. Ubohý začíná polé-
hati (postonávati). — kde (čím). U nás
obilí deštěm polehlo. Krmě v žaludku po-
lehla. Šm.— na čem (čím): rukou na kyji
p. (podpírati se)., L. Na tom poléhá chvála
všeliká (visí). Ráj. — se. Obilí se políhá,
legt sich. Zlob.

Polehčení, í, n., die Erleichterung. Po-
lehčení v nemoci. Ros. P. smutku, zármutku.
P. trestu, die Milderung. J. tr. Příčina trestu
p. J. tr., V. — P.,lékařství obměkčující (lék),
die Linderung. V. Polehčení života. Poleh-
čení životu (břichu) svému učiniti. Háj.

Polehčený; -en, a, o, erleichtert. Us.

Polehčiti, imper. polehč m. polehči, čme,
čte; přech. -hče (ic), il, en, ení; polehčovati
= lehčí dělati, leichter machen, erleichtern,
lindern ; tíž vzíti, pomoci, helfen, erleichtern;
ubrati čeho, leichter machen, verringern;
srozumitelné učiniti, usnadniti, erklären. Jg.

— co (komu). P. bolesť. Reš. Uměl věci
nesnadné učedlníkům polehčiti. Tab. Pam.—
komu, čemu: kamenu (mlýnskému) n. mlýnu
(mezeru mezi běhounem a spodkem zvětšiti;
mlýnu lehčiti. Opak: přiložiti). Vys. Bolestem
polehčuje Bůh. Reš. P. sobě (bzdíti, Wind
lassen). V. P. trestu, eine Strafe mildern.
J. tr. — Jel. — čeho: břicha, životu, ne-
moci, měchýře, smutku, starosti, bolesti,
hoře, V., své tesknosti. Kom. Obyčej hřiechu
nepolehčuje, ale obtěžuje. Hus. I. 438. P.
někomu břemen. Chč. P. 104. b. — od čeho.
Lodi p. od nákladu. Dch. Uvrhli orudie (vasa)
v moře, aby sě koráb ot nich polehčil. BO.

— komu čím. Vyhazovali z lodí věci do
moře, aby tím sobě polehčili. Br. Polehčil
si stolicí. Us. — čeho čím. Měchýře puště-
ním moče skrze cev p. Lk. — komu v čem :
sobě v bídě. Nt.

Polehčivý člunek, eine Lichterbarke. Šm.

Polehčovací okolnosti, Milderungsum-
stände. Vz S. N. P. příčina trestu, der Mil-
derungsgrund. J. tr.

Polehčování, n., die Erleichterung. Us.

Polehku,polehoučku, znenáhla, zdlouha,
langsam, gemach. P. jíti. Us. — P., potichu,
leise. P. jíti, Us., k něčemu se přibrati. Sych.

Polehlosť, i, f., der Abhang. Rozk.

Polehlý, liegend. P. obilí. Zlob. — P.,
zabitý, gefallen. Česk. vč. — kde: v bitvě.
Šf. — P., položený, gelegen. Ros.

Polehnouti, vz Poléhati

Polehnutý. P. obilí = které polehlo. Us.
u Opav. Klš.

Polehoučku, vz Polehku.

Polehrad, u, m., Pollerad, ves u Mostu,
PL.