Předchozí (714)  Strana:715  Další (716) |
|
|||
715
|
|||
|
|||
-ách: o polednách. Bude brzo p. Jest, zvoní,
bije p. (12 hodin). Us. Když bylo po p-dnách. Er. P. 420. O p-ách jsme tam přijeli. Har. I. 2. Král o p-dni spat jide. Dal. 161. Slunce dokroči p-e. Rkk. Bliží se k poledni. Okolo p-e. Po tři p-e. Vrat. Před polednem. D., V. V pravém poledni to bylo. Us. O poledni, Jg , o polednách, Br., V. (o poledních, zastr.); do p-e, (na Mor. a Slov. do poledňa), od p-e, po p-dni, po p-dních. Jg. Po p-dni. V. Po p-dnách. Lom. S p-e. Br. Zjitra, v p-e a na noc léku užívati. Lk. — P., na Slov. oběd, das Mittagmal. Baiz. — P., krajina, nebe, kde slunce o polednách stojí, jih, der Mit- tag, Süd, die Mittaggegend. K p-dni. D. Ku p-dni vždy sě brachu. Dal. Vítr přichází od p-e. D. Strana na poledne. M. Vz Poledňo. 1. Polední, n., subst., poledne, der Mittag.
Po p. přijdu. Reš. K p-mu = před poled- nem. Jilem. Mlha rozešla se k p-mu. Šml. Na Mor. tohoto slova neznají. Brs. 2. Polední, adj., o polednách jsoucí, se
dějící, k poledni se vztahující, mittägig, Mit- tags-. P. slunce, Rkk., jídlo (oběd), žena, Lex. vet., žíla (v horn., der Mittagsgang), Hř., lůžko, V., odpočinutí, Kom., kruh (po- ledník), výška, D., čas, hodina, Us., hodiny, oprava, čára (polednice), znak, Nz., trouba, plocha (poledníku, Meridianebene; v geomet. roveň n. plocha obtáčení n. obtáčecí). S. N. — P., jižní, mittägig, Süd-. P. země, vítr, V., úhel, šíř, D., strana. Har., Nz. Polednice, e, f., příšera polední, bába,
divá žena, chodila po vsi a kdo se jí ne- klaněl, toho přes nohy bila. Jg. Die Mit- tagshexe. Vz S. N. — P., polední přímka, die Mittagslinie, der Meridian. Sedl., Jg. Poledníček, čka, m., obluda o polednách
chodící. Ostatně vz Poledník. Polednička, y, f. P-ky, druh žlutých
hrušek. Us. Poledníčko, a, n. = poledníček, die Mit-
tagsruhe. Slov. Poledničkovati, o polednách spáti, Mit-
tagsruhe halten. Plk. Vz Poledňovati. Poledník, u, poledníček, čku, m., zvon,
kterým o polednách se zvoní, die Mittags- glocke. Vz Polednák. D. — P., polední spá- nek, die Mittagsruhe, das Mittagsschläfchen. Polednička užívati. V. P. nebývá časem na škodu. Sych. P-čka sháněti. Us. u Slaného. Mý. — P., polední čára, polednice, meridian. Kruh, jenž dělí zeměkouli na polokouli vý- chodní a západní, slove p. Der Meridian. P. první (hlavní), magnetický. V geometrii ob- točnice, meridian. Odlehlosť p-kňv. Nz. Pro- jíti p-kem, přes poledník. Nz. — P., a, m., vz Poledníček. Poledníkový, polední, Mittags-. P. kruh.
Š. a Ž. Poledniti, il, ění, poledne tráviti, Mittag
halten. Č. Poledňo, a, n. =poledne. Do poledňa. Po
poledňu (odpoledne). U Opav. Klš. Poledňovati, ein Mittagsschläfchen ma-
chen. Vz Poledničkovati. U Opav. Klš. — Na Slov. zu Mittagessen. Plk. Polednový, Mittags-, Tag-. P. zloděj, který
na bíle dni krade. Us. u Frydka. Tč. Polednovýchodní, südöstlich, P. vítr. D,
|
Poleha, y, f. = polehčení, die Erleichte-
rung. Slov. Koll. Polehač, e, m., lenoch, der Faulenzer. Jg.
Poléhati, políhati;polěhávati; polehnouti,
hnul a hl, utí; polehovati = léhati, sich le- gen, hinlegen; polehnouti také v bitvě za- hynouti, auf dem Schlachtfelde fallen; pole- hovati také = lenošiti, faulenzen; postoná- vati, kränkeln; podpírati se čím, sich auf etwas lehnen, stützen; viseti na čem, beruhen auf etwas, abhängen. Jg. — abs. Polehni dál. Ros. — kdy. Kdo z rána políhá, na večer pobíhá. Prov., Jg. Obilí polehlo. Děti večer rády poléhávají. Ubohý začíná polé- hati (postonávati). — kde (čím). U nás obilí deštěm polehlo. Krmě v žaludku po- lehla. Šm.— na čem (čím): rukou na kyji p. (podpírati se)., L. Na tom poléhá chvála všeliká (visí). Ráj. — se. Obilí se políhá, legt sich. Zlob. Polehčení, í, n., die Erleichterung. Po-
lehčení v nemoci. Ros. P. smutku, zármutku. P. trestu, die Milderung. J. tr. Příčina trestu p. J. tr., V. — P.,lékařství obměkčující (lék), die Linderung. V. Polehčení života. Poleh- čení životu (břichu) svému učiniti. Háj. Polehčený; -en, a, o, erleichtert. Us.
Polehčiti, imper. polehč m. polehči, čme,
čte; přech. -hče (ic), il, en, ení; polehčovati = lehčí dělati, leichter machen, erleichtern, lindern ; tíž vzíti, pomoci, helfen, erleichtern; ubrati čeho, leichter machen, verringern; srozumitelné učiniti, usnadniti, erklären. Jg. — co (komu). P. bolesť. Reš. Uměl věci
nesnadné učedlníkům polehčiti. Tab. Pam.— komu, čemu: kamenu (mlýnskému) n. mlýnu (mezeru mezi běhounem a spodkem zvětšiti; mlýnu lehčiti. Opak: přiložiti). Vys. Bolestem polehčuje Bůh. Reš. P. sobě (bzdíti, Wind lassen). V. P. trestu, eine Strafe mildern. J. tr. — Jel. — čeho: břicha, životu, ne- moci, měchýře, smutku, starosti, bolesti, hoře, V., své tesknosti. Kom. Obyčej hřiechu nepolehčuje, ale obtěžuje. Hus. I. 438. P. někomu břemen. Chč. P. 104. b. — od čeho. Lodi p. od nákladu. Dch. Uvrhli orudie (vasa) v moře, aby sě koráb ot nich polehčil. BO. — komu čím. Vyhazovali z lodí věci do
moře, aby tím sobě polehčili. Br. Polehčil si stolicí. Us. — čeho čím. Měchýře puště- ním moče skrze cev p. Lk. — komu v čem : sobě v bídě. Nt. Polehčivý člunek, eine Lichterbarke. Šm.
Polehčovací okolnosti, Milderungsum-
stände. Vz S. N. P. příčina trestu, der Mil- derungsgrund. J. tr. Polehčování, n., die Erleichterung. Us.
Polehku,polehoučku, znenáhla, zdlouha,
langsam, gemach. P. jíti. Us. — P., potichu, leise. P. jíti, Us., k něčemu se přibrati. Sych. Polehlosť, i, f., der Abhang. Rozk.
Polehlý, liegend. P. obilí. Zlob. — P.,
zabitý, gefallen. Česk. vč. — kde: v bitvě. Šf. — P., položený, gelegen. Ros. Polehnouti, vz Poléhati
Polehnutý. P. obilí = které polehlo. Us.
u Opav. Klš. Polehoučku, vz Polehku.
Polehrad, u, m., Pollerad, ves u Mostu,
PL. |
||
|
|||
Předchozí (714)  Strana:715  Další (716) |