Předchozí (715)  Strana:716  Další (717)
716
Polekradice (dřive také: Poleradice), Pol-
Jehraditz, mě. v Kloboucku na Mor. Vz S. N.
Polehtati, vz Polektati. Kos.
Polej, e, m., der Polei, rostl. Vz Polajka.
Mentha pulegium. FB. 61., V.
Polejkový, Polei-. P. voda. Čern.
Polejní. P. meduňka, melissa nepeta, der
Polei. Šm.
Polejolistý, poleiblätterig. Šm.
Polejový vínek. Mor. p. 227. Polei-.
Polek, lku, m., na Mor. spolek, Gemein-
schaft, f. Míti krávu na polek. Us — P.,
prkenná podlaha v šachtě při konci každého
rebríku; obyčejně: pína, plné (z něm. Bühne).
-- P., leknutí, der Schrecken. Zjevení-se an-
dělovo pannu svatou nějakým p-kem napl-
ňovalo. Sš. L. 15.
Polékadlo, a, n., líčidlo, léčka, die Schlinge,
Falle. Us. Uch.
1. Poleknouti, polknouti, polekl, poleknul,
polkl, utí; polekati, absterben, abstehen. Jg.
abs. Ryby polekaly. — kde. V té vodě
ryly poleknou. Jg.
2.   Poleknouti, knul a kl, utí; polekati;
polekávati =
uleknouti, 'postrašiti, erschrek-
ken, in Schrecken setzen. — koho. Jak jsi
nás polekal. Sych. — koho čím: zuřivým
vzezřením. Kram. — se čeho. Krab.
Poléknouti, políknouti, ul, ut, utí;poléci,
poléku, lékl, léčen, ení; poléciti, políčiti, il,
lécen, lícen, ení; polěceti, cl, en, ení; pole-
kati, políkaii; polékávati, políkávati =
na-
stražiti, osidla položiti,
aufstellen, Falle le-
gen. Jg. — na koho: na ptáky, Ros., na
myši. Us. Mudrci poléceli na hlupce. Kos.
Ol. 1. 1:12. Když lidé na to přišli políknout
na hrom. Sá. Polékli na něho. Br., Troj. —
co (na koho): osidla, V., Br., pasť, Kram.,
zálohy. Štelc. — komu čím. Tímto mužóm
poleku, kdežto moeiú nedoteku. Dal. 18. —
co komu. Bez všeliké jim ode mne dané
příčiny mně polékli osidlo. Kom. Osidla po-
lékli nohám mým, V., Br., zvěři. St. skl. —
kam, kde: do kvítí, na buku. Er. P. 288.
Vz Líceti.
Polekovati, léčiti, heilen. — komu. To
louce polekuje = jí pomáhá. Us. v Krásné
Hoře v Táborsku. 1 poslal král pro žehnače,
aby mu polekovali a drinku dali. Kon. P.
zvl. znamená pověrečně jistým žehnáním
hojiti. Us. u Petrovic. Dch.
Polektati, polektávati, polehtati, poleh-
távati,
ein wenig kitzeln. On vždycky po-
lektává (zahrává). Us. — co. Chlouba mysl
polektává. Kom. — co, koho, se čím.
Marnou chválou se p. Kom. Jejichžto ples-
nivá svědomí starý Horac polehtuje osud-
nými slovy: nos numerus sumus atd. Kos.
Ol. 1. 133. Ozdobnou řečí uši něčí p. Scip.
Tím se polektávají mezi sebou (potěšují,
pohrávají). Ros. koho kde. Polektáš-li
člověka na pravém místě, pořídíš všecko.
Lb. P. pod paždí. Us. Hý.
Polelkovati, pozevlovati, gaffen. Ros.
kde. Ten dnes v Praze dosť polelkoval.
Polem, Polom, u, m., Pohlem, ves u Bo-
chova. PL.
Polemarch, a, m., v Athenách nejvyšší
vůdce ve válce. Vz S. N.
Polemický, z řec., zápasný, hádavý, strei-
tend, polemisch.
Polemika, y, f., z řec., hádka o něco ;
učený písemný spor,
Polemik, f. Nz. Vz S. N.
Polemisovati, hádati se, streiten, pole-
misiren. Rk.
Poleň, č, f., Pollin, mě. v Klatovsku. Vz
S. N.
Poleně, vz Polák.
Polenice, e, f., hranice dříví, Scheiter-
haufen, m. Vký.
Poleniny, dle Dolany, ves u Těšína. PL.
Polenka, y, f., Klein Pollin, ves v Kla-
tovsku. PL.
Polení, n., štípané dříví, die Scheite. V.
P. horské, Gebirgsholz, proudní p , Strom-
büschel (otýpky). Er. Vz Poleno.
Polenný, Scheit-. P. dříví. Vz Polenový.
Poleno, a, polénko, polínko, polení,
n., od pol= jedna ze dvou rovných částek,
dřevo na dvé rozštípené. Sf. Prk. v P. 26.
srovnává slovo toto s politi. Gb. Ы1. 146.
odvozuje je z koř. pl (pláti). Das Scheit,
Holzscheit. P., štěpina, proštěpina; p. ve-
liké : prokol, prokole, prokolí; kulaté: ku-
lač; hořící: hlaveň, hlavně; zuhlené: úpalck.
Šp. Na Mor. drveno, štípa. V. Dle Jg. také
každá čásť špalku na dél rozštípaného. Na
polena sesekati, dříví na polena štípati. V.
Dříví v polenech, Scheitholz, n. Dch. Zlo-
miti p. přes koleno (o věci nesnadné); Jehla
jako p. (příliš tlustá). Dch. Dřevo na malé
polínky porubat'. Na Ostrav. Tč. P-na po-
dávati. Sych. P-na na hromadu, do sáhu, do
půlsáhu, do metru klásti, rovnati. Us. Vzíti
p. na pádlo (a tak rozštípnouti) = sekeru
do polena zaseknouti, obé vyzdvihnouti a
poleno uhozením čepce sekery o zem n.
o špalek rozštípnouti. Šp. — P., hlupák,
der Tölpel. Us. Brt. Vz Kláda, Hloupý.
Polenochovati, polenošiti, faulenzen. —
si kdy jak. Po práci po vůli si polenošíš.
Sych.
Polenový, Scheit-. P. délka, dříví (v po-
lenách). Jg.
Polenta, y, f., kaše z pohanky, z kuku-
řice,
der Heide-, Maisbrei. Vz S. N.
Polepancovati koho, viele Kopfstücke
Jemandem versetzen. U Olom. Sd. Vz Le-
panec, Poliskati.
Polepati, vz Vylepati. U Olom. Sd.
Polepiti, il, en, ení, bekleben. — co čím:
stěnu obrázky. Tč.
Polepšení, n., die Besserung. P. platu
žádati, Aufbesserung, f. V. K svému p. Půh.
Mi jest učinil tu ve vsi novú krčinu na p.
sobě a mně na pohoršení, aby mé krčmy
pusty byly. Půh. I. 280. Zlým na p. to po-
ložiti chci. Hus I. 389.
Polepšenosť, i, f., polepšení, die Verbes-
serung. Ros.
Polepšený; -en, a, o, gebessert.
Polepšínky, pl., f., hrušky. Na Mor. Brt,
Polepšitel, e, m., der Verbesserer. BO.
Polepšiti, polepš a polepši, il, en, ení;
polepšovati = lepší učiniti, napraviti, bes-
sern, verbessern; zvýšiti, přidati, vermehren.
co (lepší učiniti). V., J. tr. P. Škodu.
Dal. — co, se čím. BO. Jílem pšeničnou
půdu p., Sych., se zdravím. Šm. — čeho
Předchozí (715)  Strana:716  Další (717)