Předchozí (715)  Strana:716  Další (717) |
|
|||
716
|
|||
|
|||
Polekradice (dřive také: Poleradice), Pol-
Jehraditz, mě. v Kloboucku na Mor. Vz S. N. Polehtati, vz Polektati. Kos.
Polej, e, m., der Polei, rostl. Vz Polajka.
Mentha pulegium. FB. 61., V. Polejkový, Polei-. P. voda. Čern.
Polejní. P. meduňka, melissa nepeta, der
Polei. Šm. Polejolistý, poleiblätterig. Šm.
Polejový vínek. Mor. p. 227. Polei-.
Polek, lku, m., na Mor. spolek, Gemein-
schaft, f. Míti krávu na polek. Us — P., prkenná podlaha v šachtě při konci každého rebríku; obyčejně: pína, plné (z něm. Bühne). -- P., leknutí, der Schrecken. Zjevení-se an- dělovo pannu svatou nějakým p-kem napl- ňovalo. Sš. L. 15. Polékadlo, a, n., líčidlo, léčka, die Schlinge,
Falle. Us. Uch. 1. Poleknouti, polknouti, polekl, poleknul,
polkl, utí; polekati, absterben, abstehen. Jg. — abs. Ryby polekaly. — kde. V té vodě ryly poleknou. Jg. 2. Poleknouti, knul a kl, utí; polekati;
polekávati = uleknouti, 'postrašiti, erschrek- ken, in Schrecken setzen. — koho. Jak jsi nás polekal. Sych. — koho čím: zuřivým vzezřením. Kram. — se čeho. Krab. Poléknouti, políknouti, ul, ut, utí;poléci,
poléku, lékl, léčen, ení; poléciti, políčiti, il, lécen, lícen, ení; polěceti, cl, en, ení; pole- kati, políkaii; polékávati, políkávati = na- stražiti, osidla položiti, aufstellen, Falle le- gen. Jg. — na koho: na ptáky, Ros., na myši. Us. Mudrci poléceli na hlupce. Kos. Ol. 1. 1:12. Když lidé na to přišli políknout na hrom. Sá. Polékli na něho. Br., Troj. — co (na koho): osidla, V., Br., pasť, Kram., zálohy. Štelc. — komu čím. Tímto mužóm poleku, kdežto moeiú nedoteku. Dal. 18. — co komu. Bez všeliké jim ode mne dané příčiny mně polékli osidlo. Kom. Osidla po- lékli nohám mým, V., Br., zvěři. St. skl. — kam, kde: do kvítí, na buku. Er. P. 288. Vz Líceti. Polekovati, léčiti, heilen. — komu. To
louce polekuje = jí pomáhá. Us. v Krásné Hoře v Táborsku. 1 poslal král pro žehnače, aby mu polekovali a drinku dali. Kon. P. zvl. znamená pověrečně jistým žehnáním hojiti. Us. u Petrovic. Dch. Polektati, polektávati, polehtati, poleh-
távati, ein wenig kitzeln. On vždycky po- lektává (zahrává). Us. — co. Chlouba mysl polektává. Kom. — co, koho, se čím. Marnou chválou se p. Kom. Jejichžto ples- nivá svědomí starý Horac polehtuje osud- nými slovy: nos numerus sumus atd. Kos. Ol. 1. 133. Ozdobnou řečí uši něčí p. Scip. Tím se polektávají mezi sebou (potěšují, pohrávají). Ros. — koho kde. Polektáš-li člověka na pravém místě, pořídíš všecko. Lb. P. pod paždí. Us. Hý. Polelkovati, pozevlovati, gaffen. Ros. —
kde. Ten dnes v Praze dosť polelkoval. Polem, Polom, u, m., Pohlem, ves u Bo-
chova. PL. Polemarch, a, m., v Athenách nejvyšší
vůdce ve válce. Vz S. N. |
Polemický, z řec., zápasný, hádavý, strei-
tend, polemisch. Polemika, y, f., z řec., hádka o něco ;
učený písemný spor, Polemik, f. Nz. Vz S. N. Polemisovati, hádati se, streiten, pole-
misiren. Rk. Poleň, č, f., Pollin, mě. v Klatovsku. Vz
S. N. Poleně, vz Polák.
Polenice, e, f., hranice dříví, Scheiter-
haufen, m. Vký. Poleniny, dle Dolany, ves u Těšína. PL.
Polenka, y, f., Klein Pollin, ves v Kla-
tovsku. PL. Polení, n., štípané dříví, die Scheite. V.
P. horské, Gebirgsholz, proudní p , Strom- büschel (otýpky). Er. Vz Poleno. Polenný, Scheit-. P. dříví. Vz Polenový.
Poleno, a, polénko, polínko, polení,
n., od pol= jedna ze dvou rovných částek, dřevo na dvé rozštípené. Sf. Prk. v P. 26. srovnává slovo toto s politi. Gb. Ы1. 146. odvozuje je z koř. pl (pláti). Das Scheit, Holzscheit. P., štěpina, proštěpina; p. ve- liké : prokol, prokole, prokolí; kulaté: ku- lač; hořící: hlaveň, hlavně; zuhlené: úpalck. Šp. Na Mor. drveno, štípa. V. Dle Jg. také každá čásť špalku na dél rozštípaného. Na polena sesekati, dříví na polena štípati. V. Dříví v polenech, Scheitholz, n. Dch. Zlo- miti p. přes koleno (o věci nesnadné); Jehla jako p. (příliš tlustá). Dch. Dřevo na malé polínky porubat'. Na Ostrav. Tč. P-na po- dávati. Sych. P-na na hromadu, do sáhu, do půlsáhu, do metru klásti, rovnati. Us. Vzíti p. na pádlo (a tak rozštípnouti) = sekeru do polena zaseknouti, obé vyzdvihnouti a poleno uhozením čepce sekery o zem n. o špalek rozštípnouti. Šp. — P., hlupák, der Tölpel. Us. Brt. Vz Kláda, Hloupý. Polenochovati, polenošiti, faulenzen. —
si kdy jak. Po práci po vůli si polenošíš. Sych. Polenový, Scheit-. P. délka, dříví (v po-
lenách). Jg. Polenta, y, f., kaše z pohanky, z kuku-
řice, der Heide-, Maisbrei. Vz S. N. Polepancovati koho, viele Kopfstücke
Jemandem versetzen. U Olom. Sd. Vz Le- panec, Poliskati. Polepati, vz Vylepati. U Olom. Sd.
Polepiti, il, en, ení, bekleben. — co čím:
stěnu obrázky. Tč. Polepšení, n., die Besserung. P. platu
žádati, Aufbesserung, f. V. K svému p. Půh. Mi jest učinil tu ve vsi novú krčinu na p. sobě a mně na pohoršení, aby mé krčmy pusty byly. Půh. I. 280. Zlým na p. to po- ložiti chci. Hus I. 389. Polepšenosť, i, f., polepšení, die Verbes-
serung. Ros. Polepšený; -en, a, o, gebessert.
Polepšínky, pl., f., hrušky. Na Mor. Brt,
Polepšitel, e, m., der Verbesserer. BO.
Polepšiti, polepš a polepši, il, en, ení; polepšovati = lepší učiniti, napraviti, bes- sern, verbessern; zvýšiti, přidati, vermehren. — co (lepší učiniti). V., J. tr. P. Škodu. Dal. — co, se čím. BO. Jílem pšeničnou půdu p., Sych., se zdravím. Šm. — čeho |
||
|
|||
Předchozí (715)  Strana:716  Další (717) |