719

Polin, a, m., hydrocynus, ryba. Krok.

Polina, y, f., lépe:pole; 2. stoklasa, Trespe,
í. Zlob.

Pólina, y, f. = Pauline.

Polinati, Haare, Federn verlieren. — abs.
Pěkný, jenom jestli nepolíná. Č. M. 264.

Polínek, nku, m.. nízký sedlský klobouk.
Us.

Polínkář, e, m., der Scheitmann. D.

Polínko, a, n., vz Poleno.

Polínkový. Scheit-. P. míra. D.

Polinouti, ul, utí = politi, begiessen. —
co. Polinula slza oko jeho.

Polinovati, liniren. Ros.

Polír, a, m., přední n. starší tovaryš zed-
nický n. tesařský, jenž k pracem dohlíží.
Rk.

Polirady, dle Dolany, ves v Kouřimsku.
Tk. I 374., III. 54., IV. 172.

Polirovati, pulirovati, pulerovati (z lat.
polio — hladím), uhlazovati, poliren. V. —
co (čím): šmerglem. Kram. P. mravy (zjem-
ňovati). Rk.

Poliskati koho = poličkovati. U Olom.
Sd., Hý. Vz Liskati, Poliček.

Polistník, u, m., placka ze surových kob-
zolí na zelném listě pečená a máslem po-
kropená. Ve Slez. Ein auf einem Krautblatt
gebackener Erdäpfelkuchen. Tč. — P., phyl-
lanthus, die Blätterblume, rostl. Rostl.

Polistný, belaubt, blättrig. Dch.

Poliše, e, f., veliký brambor, ein grosser
Erdapfel. Us. u Petrovic. Dch.

Polišiti, il, en, ení, liché učiniti, ungerad
machen; zmásti, verderben. — co komu.
Ros.

Poliště, ě, n., úhor, das Brachfeld. Vký.

— P., rovina, pole, die Ebene, das Gefilde,
zastr. Byli na p-štích. Bj. P-šte budú v chlévy
stádové, campestria erunt in caulas gregum.
BO.

Polištiti, vz Liskati.
Polištovati, vz Lištovati.

1. Politi, poliji, poleji, il, it, ití; polívati,
polévati, polívávati, über-, begiessen, beschüt-
ten. — co, koho. Slzy ho polily. D. Hrnčíř
polévá kamna, hrnce, glasirt. Jg. — co, koho,
se čím: vodou, V., ubrus pivem, Ros., buchtu
cukrem. D. Krví se p. (začervenati, roth wer-
den, erröthen). V. Lekl se, jakby ho vodou
polil. Us. Jednou zapomenu, po druhé zpo-
menu, po třetí svá líčka slzami poleju. Sš.
P. 236 — koho čím odkud. Polil ho vo-
dou z okna. Us. — se čím kde. V tváři
on polévá se barvou pochybnou. Ráj. — co
komu: dobytku píci (spařiti, einbrühen).
Plk. — co komu čím kdy. Dítěti hlavu
vodou při křtu svatém poléváme.

2. Politi, il, en, ení = páliti, hořeti, bren-
nen. Na Ostrav. Tč. — kde od čeho. Od
horkosti vše v niej (v zemi) poli. Alx. 1135.

— co čím: země ohněm poli. Alx. 1139.,
Výb. I. 1081. 26.

Polití, n., das Uibergiessen, der Uiber-
guss. — P., slad, který v práci jest, das
Malz, das eben begossen wird. Jg.

Politicky si počínati (chytře). Nt.

Politický, z řec. nóXiq, veřejné správy se
týkající, politisch, Polizei-, Staats-. Jg. P.
arithmetika, básnictví, klub, oekonomie, pře-

stupek, rovnoprávnosť, spolek, strana, věda,
výmluvnosť, S. N., noviny. Rk. P. spis, řeč,
činnosť, věc, záležitosť, převrat, bouře, zlo-
čin, nepřítel; z p. příčin; s p. stanoviska
něco posuzovati. Nt. P. patokář, Bierhaus-
politiker. Dch. Politické dějiny české, vz
S. N. II. 315. P. umění, V., dohlídce. — P.
člověk —-- chytrý, politisch, staatsklug. D.

Politik, a, m., z řec, člověk znalý ve-
řejné správy a dějin časových, státník, Po-
litik, m. Kom. Obratný p. — P., chytrák, vz
Politický. — P., německy psaný federalistický
denník politický, založený r. 1861. v Praze.

Politika, y, f., znalost veřejné správy a
dějin časových, umění státoprávní. Rk. P.,
nauka o vhodných prostředcích k dosažení
účelů státních. S. N. Die Politik. P. duchovní
(osvěty, náboženská), hospodářská, chudin-
ství, populační, právní, státní, vnitřní, zahra-
niční. Vz více v S. N. P. moudrá, sobecká;
o p-ce rozmlouvati; moudrou p-ku prová-
děti. Nt. P. patokářská, Bierbankpolitik. Dch.
Pravda jest také nejlepší p-kou; lež a klam
jest p-kou času, pravda jest p-kou věčnosti.
Sš. J. 27. Ten má p-ku v žaludku. Us. —
P., chytrost světská. Ten má politiku!

Politikář, e, m. = politik. Us. Hý.

Politina, y, f., etwas Begossenes. Utříti
p-nu na zemi. Ros.

Politisovati, o státních záležitostech svůj
úsudek pronášeti, politiku přetřásati, o po-
litice mudrovati, politisiren. S. N.

Politování, n. = lítosť. P. hodný. V. To
je velice k p. D.. Sych. Jest hudlař k p.,
ein elender Stümper. Sych. — Jg.

Politovati, lítosť míti, bedauern, bekla-
gen. — koho, čeho. Skály by mne polito-
valy. Ros. Ach polútuj, Bože, tej mojej mla-
dosti ! Ht. Sl. 225. Politujž toho Bůh. Apol.
P. nešťastných. Us. — se nad čím. Nad
čímž se rač Bůh politovati. Kat. Žerot.

Politura, y, f., uhlazenosť, lesklosť u věcí,
zvl. dřevěných a kovových, při čemž obyč.
rozumí se i potažení jich nějakým průzrač-
ným pokostem a v tom případě slove výkon
také pokostování, Politur, f. Vz S. N. P. na-
podobená. Vz Prm. III. č. 18., Kk. 236.

Polityrovati, z něm. politiren a to z lat.
polire, hladiti, leštiti.

Poliva = poleva.

Polívač = polévač.

Polívání květin. Vz Politi. — P. hrnců,
Glasur, f, D.

Políváník, a, m., hrnčíř, polévané nádobí
dělající. Us. Dch.

Polívaný, begossen. P. hrnec, Us., cihly,
glasirt. Dch.

Polívati, vz Politi.

Polívčák, a, m., polívkář, kdo rád po-
lívku jídá, der Suppenfreund. U Olomouce,
Sd.

Polívčářka, polívkářka, y, f., die Sup-
penfreundin. U Olom. Sd.

Polívečnice, e, f., die Schmarotzerin.

Polívečník, a, m. = řitopásek, Schma-
rotzer, m. Reš.

Polívečný, Suppen-. P. talíř, mísa. Dch.Vz Polívkový.

Polívka, polévka, polévečka, polí-
večka, polévčička, polívčička, y, f.P.,