Předchozí (718)  Strana:719  Další (720) |
|
|||
719
|
|||
|
|||
Polin, a, m., hydrocynus, ryba. Krok.
Polina, y, f., lépe:pole; 2. stoklasa, Trespe,
í. Zlob. Pólina, y, f. = Pauline.
Polinati, Haare, Federn verlieren. — abs.
Pěkný, jenom jestli nepolíná. Č. M. 264. Polínek, nku, m.. nízký sedlský klobouk.
Us. Polínkář, e, m., der Scheitmann. D.
Polínko, a, n., vz Poleno.
Polínkový. Scheit-. P. míra. D.
Polinouti, ul, utí = politi, begiessen. —
co. Polinula slza oko jeho. Polinovati, liniren. Ros.
Polír, a, m., přední n. starší tovaryš zed-
nický n. tesařský, jenž k pracem dohlíží. Rk. Polirady, dle Dolany, ves v Kouřimsku.
Tk. I 374., III. 54., IV. 172. Polirovati, pulirovati, pulerovati (z lat.
polio — hladím), uhlazovati, poliren. V. — co (čím): šmerglem. Kram. P. mravy (zjem- ňovati). Rk. Poliskati koho = poličkovati. U Olom.
Sd., Hý. Vz Liskati, Poliček. Polistník, u, m., placka ze surových kob-
zolí na zelném listě pečená a máslem po- kropená. Ve Slez. Ein auf einem Krautblatt gebackener Erdäpfelkuchen. Tč. — P., phyl- lanthus, die Blätterblume, rostl. Rostl. Polistný, belaubt, blättrig. Dch.
Poliše, e, f., veliký brambor, ein grosser
Erdapfel. Us. u Petrovic. Dch. Polišiti, il, en, ení, liché učiniti, ungerad
machen; zmásti, verderben. — co komu. Ros. Poliště, ě, n., úhor, das Brachfeld. Vký.
— P., rovina, pole, die Ebene, das Gefilde,
zastr. Byli na p-štích. Bj. P-šte budú v chlévy stádové, campestria erunt in caulas gregum. BO. Polištiti, vz Liskati.
Polištovati, vz Lištovati. 1. Politi, poliji, poleji, il, it, ití; polívati,
polévati, polívávati, über-, begiessen, beschüt- ten. — co, koho. Slzy ho polily. D. Hrnčíř polévá kamna, hrnce, glasirt. Jg. — co, koho, se čím: vodou, V., ubrus pivem, Ros., buchtu cukrem. D. Krví se p. (začervenati, roth wer- den, erröthen). V. Lekl se, jakby ho vodou polil. Us. Jednou zapomenu, po druhé zpo- menu, po třetí svá líčka slzami poleju. Sš. P. 236 — koho čím odkud. Polil ho vo- dou z okna. Us. — se čím kde. V tváři on polévá se barvou pochybnou. Ráj. — co komu: dobytku píci (spařiti, einbrühen). Plk. — co komu čím kdy. Dítěti hlavu vodou při křtu svatém poléváme. 2. Politi, il, en, ení = páliti, hořeti, bren-
nen. Na Ostrav. Tč. — kde od čeho. Od horkosti vše v niej (v zemi) poli. Alx. 1135. — co čím: země ohněm poli. Alx. 1139.,
Výb. I. 1081. 26. Polití, n., das Uibergiessen, der Uiber-
guss. — P., slad, který v práci jest, das Malz, das eben begossen wird. Jg. Politicky si počínati (chytře). Nt.
Politický, z řec. nóXiq, veřejné správy se
týkající, politisch, Polizei-, Staats-. Jg. P. arithmetika, básnictví, klub, oekonomie, pře- |
stupek, rovnoprávnosť, spolek, strana, věda,
výmluvnosť, S. N., noviny. Rk. P. spis, řeč, činnosť, věc, záležitosť, převrat, bouře, zlo- čin, nepřítel; z p. příčin; s p. stanoviska něco posuzovati. Nt. P. patokář, Bierhaus- politiker. Dch. Politické dějiny české, vz S. N. II. 315. P. umění, V., dohlídce. — P. člověk —-- chytrý, politisch, staatsklug. D. Politik, a, m., z řec, člověk znalý ve-
řejné správy a dějin časových, státník, Po- litik, m. Kom. Obratný p. — P., chytrák, vz Politický. — P., německy psaný federalistický denník politický, založený r. 1861. v Praze. Politika, y, f., znalost veřejné správy a
dějin časových, umění státoprávní. Rk. P., nauka o vhodných prostředcích k dosažení účelů státních. S. N. Die Politik. P. duchovní (osvěty, náboženská), hospodářská, chudin- ství, populační, právní, státní, vnitřní, zahra- niční. Vz více v S. N. P. moudrá, sobecká; o p-ce rozmlouvati; moudrou p-ku prová- děti. Nt. P. patokářská, Bierbankpolitik. Dch. Pravda jest také nejlepší p-kou; lež a klam jest p-kou času, pravda jest p-kou věčnosti. Sš. J. 27. Ten má p-ku v žaludku. Us. — P., chytrost světská. Ten má politiku! Politikář, e, m. = politik. Us. Hý.
Politina, y, f., etwas Begossenes. Utříti
p-nu na zemi. Ros. Politisovati, o státních záležitostech svůj
úsudek pronášeti, politiku přetřásati, o po- litice mudrovati, politisiren. S. N. Politování, n. = lítosť. P. hodný. V. To
je velice k p. D.. Sych. Jest hudlař k p., ein elender Stümper. Sych. — Jg. Politovati, lítosť míti, bedauern, bekla-
gen. — koho, čeho. Skály by mne polito- valy. Ros. Ach polútuj, Bože, tej mojej mla- dosti ! Ht. Sl. 225. Politujž toho Bůh. Apol. P. nešťastných. Us. — se nad čím. Nad čímž se rač Bůh politovati. Kat. Žerot. Politura, y, f., uhlazenosť, lesklosť u věcí,
zvl. dřevěných a kovových, při čemž obyč. rozumí se i potažení jich nějakým průzrač- ným pokostem a v tom případě slove výkon také pokostování, Politur, f. Vz S. N. P. na- podobená. Vz Prm. III. č. 18., Kk. 236. Polityrovati, z něm. politiren a to z lat.
polire, hladiti, leštiti. Poliva = poleva.
Polívač = polévač.
Polívání květin. Vz Politi. — P. hrnců,
Glasur, f, D. Políváník, a, m., hrnčíř, polévané nádobí
dělající. Us. Dch. Polívaný, begossen. P. hrnec, Us., cihly,
glasirt. Dch. Polívati, vz Politi.
Polívčák, a, m., polívkář, kdo rád po-
lívku jídá, der Suppenfreund. U Olomouce, Sd. Polívčářka, polívkářka, y, f., die Sup-
penfreundin. U Olom. Sd. Polívečnice, e, f., die Schmarotzerin.
Polívečník, a, m. = řitopásek, Schma-
rotzer, m. Reš. Polívečný, Suppen-. P. talíř, mísa. Dch.
Vz Polívkový. Polívka, polévka, polévečka, polí-
večka, polévčička, polívčička, y, f.P., |
||
|
|||
Předchozí (718)  Strana:719  Další (720) |