720

svařená břečka vodnatá z rozličných masi-
tých neb i bylinných částí, za pokrm slou-
žící. Vz S. N. Die Suppe. P. k snídaní, syrná,
Käse-, V., čočková, Linsen-, z vody, vodová,
Wasser-, z vajec, Eier-, vinná, z vína, Wein-,
zapražená, na Mor. zasmažená, Einbrenn-,
zelná (zelnice, kysel), ztracená (zerfahrene
S.), D., čistá, lauter, hovězí, bobová, Boh-
nen-, bylinná, z bylin, Kräuter-, kroupová,
z ječných krup, Gersten-, hrachová, Erbsen-,
hubná, houbová, z hub, Schwamm-, kmínová,
s kmínem, z kmínu (kmínovice), Kümmel-,
kapaná, kapanka, Hader-, s kroupami, krou-
pová, Kraupen-, mléčná, z mlíka, mlíková,
Milch-,moučná,Mehl-, masitá, z masa, Fleisch-,
postní, Fasten-, z nudlí, nudlová, Nudel-,
s jaterními knedlíčky, Leberknödel-, kyselá,
Sauer-, pivná, pivní, z piva, Bier-, rýžová,
7. rýže, Reis-, rybná, z ryb, Fisch-, sedlská
(úkrop, na Mor. česnečka, Knoblauch-), sílicí,
Kraft-, ze slepice, Hühner-, ze švestek, Pflau-
men-, švábská, schwäbische, žebrácká nebo
chlebová, Brod-, Jg., želví, Schildkröten-,
Rk., švábská (úkrop, u Jindř. Hradce), Sř.,
z kyselého mléka s chlebem (lundák, na
Mor. též: klechtaná, klechtanka), Šp., strou-
haná (strouhanka), drobená, Knollen-, Us.,
zkysalá, drůbková, drobečková, z husy, masní
(z masa, Fleisch-), Šm., račí, Krebs-, žabí,
Frosch-, chřestová, Spargel-, ze štiky, Hech-
ten-, dršťková, Kuttelfleck-, bramborová, Erd-
äpfel-, vlašská — jed, das Gift, Mus. 1858.
p. 370., trdlová n. trdelní, trdelnice = jitr-
nicová, Wurst-, Hanka, hovězí hnědá, schwarz,
z huspeniny, Gallert-, S. N., krupičná, Gries-,
silná jarní (Frühlingskrartsuppe, consommé
printanier), Dch., z česneku, česneková, Knob-
lauch-, Er. P. 427., kašová (jahelná) mléčná
n. zasmažená, lukšová (lukšovice = z nudlí).
Us. na Mor. Hý. Vz Česnekovica, Kmíno-
vica, Zemákovica, Čočovica, Kašovica, Fa-
zolovica, Hříbovica, Kyselica, Drobkovica,
Stěrkovica. Ta p. je jako kec = hustá. Us.
P. hustá jako kujác (snad že by ji na kyji
mohl táhnouti). U Uher. Hradiště. Tč. Lžíce
polívky. P-ku vařiti; na stůl nésti, dávati.
Jg. Pod p-ku nadrobiti. D. P-ky lžícemi
berou se. Kom. Přijďte k nám na drobet
polívky (k jídlu). Zvu vás na lžíci p-ky.
Dch. Do p-ky housky, chleba, svítku, drubků
nakrájeti. Dch. Ústav pro p-ky, Suppenan-
stalt. Dch. Kdo pije moc polévky, tomu se
drží pohromadě uši. Kda. Neumí ani p-ky
uvařiti (strojiti). Vyňali mu z hrachu slaniny
a maso z polívky (vzali mu dobré a špat-
ného nechali). Rozliti si u někoho p-ku. I).,
S. a Ž. Na p-ku tučnou naříkati (dobře ho-
dovati). Vz Blahobyt. Č. Kdo dlouho p-ku
jí, bude dlouho živ. Č. P. grunt, maso jen
špunt. V Kunvald. Msk. Prodej p-ku, kup
si lžíci (Cf.: Sukni zastavil, košili vyplatil).
Prov. Dostati od koho jazykovou p-ku
(domluvu). Č. Jedl jazykovou p-ku (byl
vylán). Vz Domluva. C. Dostals dršťkovou
polívku (byls hubován). Us. Naknniti koho
vlaskou p-kou (otráviti). Vz Otráviti. Č. Ne-
dobře p-ku jísti, do které jsme nedrobili.
Šm. Mnoho kuchařů p-ku buď přesolí aneb
nedosolí. Kdož s nimi kdy p-ku jedli, mu-
sili jim ji masem platiti. Laciné maso, zlá

p. Když jste si p-ku uvařili, já vám dám na
pepř. Jg., Lb. Vz Pozdě. Nahltal se dvor-
ských p-vek (má jich dosti). Sych. Dobrá
p. při dvoře, než vysoko skákati. Mus. —
Vz Maňata.

Polívkář, e, m. = polívčák. — P., kdo
polívku prodává, der Suppenmann. Jg.

Polívkářka, y, f = polívčářka. — P.,
která polívku prodává, das Suppenweib. Jg.

Polívkovatý, k polívce podobný, suppig.

Polívkový, Suppen-. — P. = na polívku.
P. mísa, talíř.— P., z polívky. P. křen. Dch.

Polizač, e, polízáček, čka, m., mlsač,
der Näscher, Lecker; pasořitek, der Schma-
rotzer. Vz Kolečko. Kom., Sych., Jel.

Polizačka, y, f., mlsačka, die Näscherin.

— P., fatkářka, die Schmarotzerin.
Polízaný, geleckt. — Polízaná = zlý ná-
sledek, die Schlappe. Bude míti z toho po-
lízanou; má toho s polízanou. Vz Škoda. Jg.,
C. Odnesl si z toho p-zou. Us. ve vých.
Cech. Všk.

1. Polízati, polizovati, eine Zeit lang
lecken, weg-, ablecken. — co čím. Pes maso
jazykem polízal. Us. — co po čem. Když
jen má makové slíže, i mísu po nich políže.
Na Slov.

2. Polízati, vz Polézti.

Polka, y, f., Polačka, die Polin. — P.,
tanec český, die Polka. P. dvojitá, třaslavá,
křížová; p. mazurka, tanec polský. Vz S. N.

— P., na Slov. agrešt, srstka, chlupatka, die
Stachelbeere. D.,' Kd. — P., půlka (zastr.).
Vz Polky.

Polkati, ächzen. — komu. Polkám si
trochu. — kde. Polkám na lesích, až skály
rozelkám. Ros. — Jg.

Polknouti, knul a kl, ut, utí; polýkati,
polykati, vz Poslati; schlucken, verschlucken,
verschlingen, schlingen; zahynouti (o rybách),
abstehen. — abs. Mám bolesť v krku, ne-
mohu polykati. Us. Hltavě p. Berg. Všecky
ryby polkly = polekly, standen ab. Vz Po-
leknouti, 1. Ros. — co: slyny, Br., jehlu
polknouti, Sych., slova polykati, Jg., zlosť.
Dch. — co čím: očima, Dch., ženu očima,
Hlas., požeradlem. Br. — čím čeho. Okem
chtivým polykal vnad. Gníd. — Jg.

Polknutí, n., dasVerschlingen, der Schluck.

Polknutý; -knut, a, o, verschluckt. Us.

Polkovice, Polkowitz, ves u Kojetína na
Mor. PL.

Polkruží, n., hemisphaerium. D.

Polky, na polo, polovičně, v půl, halb, in
der Hälfte. Trávu polky síci = vysoký strn
nechávati. Někoho p. popadnouti (u prostřed
těla). Us. Hůl nésti polky (přes příč). Us.
Vz Polka.

Polkyně, ě, f., Polka, die Polin. Jg.

Polleta, y, f., palleta, die Bollete. P. celní.
Kram.

Pollichovka, y, f., pollichia, rostl.

Pollio, gt. Polliona, m., jm. římské.

Pollka, y, f., pollia, rostl.

Polluce, e, f., z lat., znečištění, die Ver-
unreinigung. — P. v theol. též = znesvěta,
znesvěcení. P. chrámu, hřbitova. Us. Hý. —
P., noční mimovolný výtok chamu, der Sa-
menfluss, die Pollution. Rk. Vz Oblitie, v S. N.
Poluce.