723

Pololetně, halbjährig. P. platiti.

Pololetní, halbjährig, Semestral-. P. plat,
vysvědčení, úrok, výnos, účet, zkouška. Us.

Pololetý, půlletý, polouletý, halbjährig,
ein halbes Jahr enthaltend. Šm.

Pololidé. pi., m., die Halbmenschen.

Pololidský, halbmenschlich. Mus.

Pololněný, Halbflachs-. Šm.

Polom, u, m., der Bruch, das Brechen.
To byl p. v té bouři (lámání dřev). Us. u Třeb.
— P., les větrem pokácený. Us. — P., pa-
hrbkový kraj, Hügelland, n. Slov. Hdk. —
P., jm. polí, lesa a pastvišť u Louček na
Mor. Km. — P., hora v Beskydách. — P.,
ves Slezská. Té. Vz S. N. — P., jm. mnoha
vsí v Čech.

Polomcovati, poněkud, trochu lomcovati,
ein wenig hin und her schütteln, rütteln. —
koho. Jednak dovolil Kristus ještě posléz
p. syna. Sš. Mr. 40. — kým. Br. A vzkřiknuv
a velmi jím polomcovav vyšel z něho (duch
nečistý). Sš. Mr. 39. Vz Lomcovati.

Poloměkký, halbweich. P. litina. Techn.

Polomení, n., der Bruch. P. nohy. V.

Polomený; -en, a, o, gebrochen.

Poloměr, poloprůměr, u, m., půl prů-
měru, radius, der Halbmesser. Přímka tažená
od středu k obvodu (kruhu) slove p. nebo
paprsek; též od středu koule k povrchu je-
jímu. Sedl. P-rem kruh vyobraziti. Sedl. P.
křivosti, der Krümmungshalbmesser. Hra

Poloměsíc, e, m., der Halbmond. Šm.

Poloměsíčitý, halbmondförmig. P. klapky.
Ssav. P. moták (u bednáře), die Halbmond-
winde. Šm.

Poloměška, y, f., saracha, rostlina. P. po-
ložená, přímá, zubatá, zavitá, dvojkvěrá. Rostl.

Polominulý čas, lat. imperfectum, halb-
vergangene Zeit, lépe: souminulý, minule ne-
skonalý, čas minulý sloves trvacích.

Polomíšenky, pl., Meissneräpfel. U Li-
tovle. Kčr.

Polomletý, halbgemahlen. P. drť. Šp.

Polomoziti, il, ení = lomoz učiniti, kra-
chen (durchs Brechen). — P., polomcovati. —
čím. Zimnice jím polomozila. — se s kým
— poprati se, raufen, kämpfen.

Polomrtvec, tevce, m., der Halbtodte.
Sš. L. 108.

Polomrtvý, poloumrtvý byl do nemoc-
nice odnesen, halbscheintodt, halbtodt. D.

Polomuž, e, m., der Halbmann. D.

Polomyši, f., muriformes, hlodavci. Vz
Řekomyši. Frč. 387.

Polonahý, halbnackt.

Polonaise (polonéz, fr.), zvl. polský tanec,
poloneza. Vz S. N.

Polonažka, y, f., chelonium, hmyz. Krok.

Polonažkovitý. P-tí, micrecolea, hmyz.
Krok.

Polonice, Polonin, a, m., Pollein, ves
u Mohelnice na Mor. PL.

Polonisovati, polsky zatrhovati, popol-
šťovati, polonisiren. Pís. slov.

Polonitník, u, m., pleurandra, rostl.

Poloobjímavý, halbumfassend. P. listy,
objímající jen půl objemu lodyžního. Čl.
Kv. XVIII., Rostl.

Polooblouk, u, m., der Halbbogen. Rohn.

Polooblý. halboval. Rostl. P., na prů-
řezu více elliptičný, tedy trochu jako smáč-
knutý. Čl. Kv. XXIII.

Poloobnažený, halbnackt.

Poloobuvka, y, f., der Halbschuh. Rohn.

Poloočima, adv. P. hleděti (po oku, ko-
šířem, schel). D.

Polooddělený; -en, a, o, halbabgetheilt.
Um. les.

Polooko, a, n., das Schlitzauge. Rk.

Polookolek, lku, m., der Halbkreis. Sedl.

Polookrouhlý, halbrund. P. klapky. Ssav.

Poloopál, u, m. Bř. N. 182., KP. III. 194.

Poloopice, e, f., der Halbaffe. Vz Opice,
Frč. 396., Schd. II. 391.

Poloosa, y, f., die halbe Achse. Krok.

Poloostrov, u, m. (polouostrov, polostrov,
půlostrov), čásť země do moře se šířící a
úzkým toliko pruhem země (okřídlím) s pe-
vninou n. ostrovem, k němuž naleží, spojená.
S. N. P. = čásť země do moře se šířící, která
jen na jedné straně s větší částí souše sou-
visí, jinak vodou jsouc obklopená. Ostrov
na jedné straně se zemí spojený. Jg. P-vy
v Europě, severně: Kola, Skandinavie, Jutsko;
západně: normanský, bretonský, pyrenejský;
jižně: pyrenejský, italský, istrijský, balkán-
ský, krimský. P-vy Ameriky: Labrador, Nové
Skotsko, Florida, Chukatan (Jukatan), Kali-
fornie, Aljaška. TI. P-vy Asie: Malá Asie,
Arabie, Přední a Zadní Indie, Korea, Kam-
čatka. Erben. Vz Krč. 241., 245., 254., 257.

Polopalečný, semidigitatus. P. květ. Rostl.

Polopaprskový, semiradiatus. P. květ.
Rostl.

Polopatro, a, m., das Halbgeschoss. Hý.

Polopečený; -čen, a, o, halbgebraten. Us.

Polopíďalkový, halbspannerartig. Sr. Pí-
ďalka. P. martináč, der Halbspanner, phalaena
semigeometra. Šm.

Polopitý, vz Polosytý.

Polopilíř, e, m., der Halbpfeiler. Šm.

Poloplecháč, e, m., malá stříbrná mince.
Mus.

Poloplemeno, a, n., die Halbrasse. Ssav.

Poloplod, u, m., Halbfrucht, f.

Poloplocha, y, f., die Halbfläche. Šm.

Poloplochosť, i, f., die halbe Anzahl der
Flächen bei Krystallen, indem die anderen
fehlen. Krok.

Poloploský, halbflach. Šm.

Poloplýtevný, halbflossig. Šm.

Polopodkvětný, halbunterblüthig. P. to-
bolka. Rostl.

Polopodlažník, u, m., halber Brucknagel.
Us. Dch.

Polopohroužený; -en, a, o, halbunter-
taucht. Rostl.

Polopolec, lce, m., Tetartin, n., nerost.

Poloporculán, u, m. Halbporcellan. Vz
KP. IV. 357.

Poloposchodí, n.= polopatro. Hý.

Poloposměch, u, m., úsměšek, halbe Ironie.
Hý. S p-em slovo ty naposled klade. Sš. J. 280.

Polopotovati, sich abplagen. Tak dlouho
polopotuje, až dolopotuje. Ros.

Polopraporec, rce, m., halbes Fähnlein
Soldaten. Gl. 247.

Polopravý, halbwahr. P. předsudek. Sš.
J. 107. — P., halbrechts. P. strana. Jg.



	723

	Pololetně, halbjährig. P. platiti. Pololetní, halbjährig, Semestral-. P. plat, vysvědčení, úrok, výnos, účet, zkouška. Us. Pololetý, půlletý, polouletý, halbjährig, ein halbes Jahr enthaltend. Šm. Pololidé. pi., m., die Halbmenschen. Pololidský, halbmenschlich. Mus. Pololněný, Halbflachs-. Šm. Polom, u, m., der Bruch, das Brechen. To byl p. v té bouři (lámání dřev). Us. u Třeb. — P., les větrem pokácený. Us. — P., pa- hrbkový kraj, Hügelland, n. Slov. Hdk. — P., jm. polí, lesa a pastvišť u Louček na Mor. Km. — P., hora v Beskydách. — P., ves Slezská. Té. Vz S. N. — P., jm. mnoha vsí v Čech. Polomcovati, poněkud, trochu lomcovati, ein wenig hin und her schütteln, rütteln. — koho. Jednak dovolil Kristus ještě posléz p. syna. Sš. Mr. 40. — kým. Br. A vzkřiknuv a velmi jím polomcovav vyšel z něho (duch nečistý). Sš. Mr. 39. Vz Lomcovati. Poloměkký, halbweich. P. litina. Techn. Polomení, n., der Bruch. P. nohy. V. Polomený; -en, a, o, gebrochen. Poloměr, poloprůměr, u, m., půl prů- měru, radius, der Halbmesser. Přímka tažená od středu k obvodu (kruhu) slove p. nebo paprsek; též od středu koule k povrchu je- jímu. Sedl. P-rem kruh vyobraziti. Sedl. P. křivosti, der Krümmungshalbmesser. Hra Poloměsíc, e, m., der Halbmond. Šm. Poloměsíčitý, halbmondförmig. P. klapky. Ssav. P. moták (u bednáře), die Halbmond- winde. Šm. Poloměška, y, f., saracha, rostlina. P. po- ložená, přímá, zubatá, zavitá, dvojkvěrá. Rostl. Polominulý čas, lat. imperfectum, halb- vergangene Zeit, lépe: souminulý, minule ne- skonalý, čas minulý sloves trvacích. Polomíšenky, pl., Meissneräpfel. U Li- tovle. Kčr. Polomletý, halbgemahlen. P. drť. Šp. Polomoziti, il, ení = lomoz učiniti, kra- chen (durchs Brechen). — P., polomcovati. — čím. Zimnice jím polomozila. — se s kým — poprati se, raufen, kämpfen. Polomrtvec, tevce, m., der Halbtodte. Sš. L. 108. Polomrtvý, poloumrtvý byl do nemoc- nice odnesen, halbscheintodt, halbtodt. D. Polomuž, e, m., der Halbmann. D. Polomyši, f., muriformes, hlodavci. Vz Řekomyši. Frč. 387. Polonahý, halbnackt. Polonaise (polonéz, fr.), zvl. polský tanec, poloneza. Vz S. N. Polonažka, y, f., chelonium, hmyz. Krok. Polonažkovitý. P-tí, micrecolea, hmyz. Krok. Polonice, Polonin, a, m., Pollein, ves u Mohelnice na Mor. PL. Polonisovati, polsky zatrhovati, popol- šťovati, polonisiren. Pís. slov. Polonitník, u, m., pleurandra, rostl. Poloobjímavý, halbumfassend. P. listy, objímající jen půl objemu lodyžního. Čl. Kv. XVIII., Rostl. Polooblouk, u, m., der Halbbogen. Rohn.	Polooblý. halboval. Rostl. P., na prů- řezu více elliptičný, tedy trochu jako smáč- knutý. Čl. Kv. XXIII. Poloobnažený, halbnackt. Poloobuvka, y, f., der Halbschuh. Rohn. Poloočima, adv. P. hleděti (po oku, ko- šířem, schel). D. Polooddělený; -en, a, o, halbabgetheilt. Um. les. Polooko, a, n., das Schlitzauge. Rk. Polookolek, lku, m., der Halbkreis. Sedl. Polookrouhlý, halbrund. P. klapky. Ssav. Poloopál, u, m. Bř. N. 182., KP. III. 194. Poloopice, e, f., der Halbaffe. Vz Opice, Frč. 396., Schd. II. 391. Poloosa, y, f., die halbe Achse. Krok. Poloostrov, u, m. (polouostrov, polostrov, půlostrov), čásť země do moře se šířící a úzkým toliko pruhem země (okřídlím) s pe- vninou n. ostrovem, k němuž naleží, spojená. S. N. P. = čásť země do moře se šířící, která jen na jedné straně s větší částí souše sou- visí, jinak vodou jsouc obklopená. Ostrov na jedné straně se zemí spojený. Jg. P-vy v Europě, severně: Kola, Skandinavie, Jutsko; západně: normanský, bretonský, pyrenejský; jižně: pyrenejský, italský, istrijský, balkán- ský, krimský. P-vy Ameriky: Labrador, Nové Skotsko, Florida, Chukatan (Jukatan), Kali- fornie, Aljaška. TI. P-vy Asie: Malá Asie, Arabie, Přední a Zadní Indie, Korea, Kam- čatka. Erben. Vz Krč. 241., 245., 254., 257. Polopalečný, semidigitatus. P. květ. Rostl. Polopaprskový, semiradiatus. P. květ. Rostl. Polopatro, a, m., das Halbgeschoss. Hý. Polopečený; -čen, a, o, halbgebraten. Us. Polopíďalkový, halbspannerartig. Sr. Pí- ďalka. P. martináč, der Halbspanner, phalaena semigeometra. Šm. Polopitý, vz Polosytý. Polopilíř, e, m., der Halbpfeiler. Šm. Poloplecháč, e, m., malá stříbrná mince. Mus. Poloplemeno, a, n., die Halbrasse. Ssav. Poloplod, u, m., Halbfrucht, f. Poloplocha, y, f., die Halbfläche. Šm. Poloplochosť, i, f., die halbe Anzahl der Flächen bei Krystallen, indem die anderen fehlen. Krok. Poloploský, halbflach. Šm. Poloplýtevný, halbflossig. Šm. Polopodkvětný, halbunterblüthig. P. to- bolka. Rostl. Polopodlažník, u, m., halber Brucknagel. Us. Dch. Polopohroužený; -en, a, o, halbunter- taucht. Rostl. Polopolec, lce, m., Tetartin, n., nerost. Poloporculán, u, m. Halbporcellan. Vz KP. IV. 357. Poloposchodí, n.= polopatro. Hý. Poloposměch, u, m., úsměšek, halbe Ironie. Hý. S p-em slovo ty naposled klade. Sš. J. 280. Polopotovati, sich abplagen. Tak dlouho polopotuje, až dolopotuje. Ros. Polopraporec, rce, m., halbes Fähnlein Soldaten. Gl. 247. Polopravý, halbwahr. P. předsudek. Sš. J. 107. — P., halbrechts. P. strana. Jg.