724

Poloprázdný, Halbleer. P. pokojík. Kos.
Ol. 1. 184.

Polopředsvětý, halbvorweltlich. Dch.

Polopřeslen, u, m., vz Lichopřeslen.

Polopřikrytý, halbgedeckt, -verdeckt. P.
plod. Rostl.

Polopřímotvar, u, m., jehlanec jedno-
klonný n. klonokosočtverečný, die schief
rhombische Pyramide o. das Hemiorthotyp.
Bř. N. 31.

Poloprkenňák, u, m., hřeb menší než
prkenňák a větší než šindelák, der Halb-
brettnagel.

Poloprozračný, halbdurchsichtig. Presl.

Poloprsí, n., das Halbbrustbild. Hý.

Poloprůměr, vz Poloměr.

Polopupa, y, f. == polokula.

Poloročně, halbjährig. Stč. Alg. 98. Vz
Pololetně.

Poloroční, vz Pololetní.

Polorodný, nevlastní, halbbürtig, ein-
bändig, einseitig. P. bratři a sestry. J. tr. Sr.
Plnorodný.

Polorohovitý, halbgehörnt. P. křídla hmy-
zu. Krok.

Polorozvitý, halbentfaltet, -aufgeblüht.
P. květy.

Polorýnoci, sqnatinoragidae. Vz Piloun,
Rypoun. Frč. 304.

Polosamohláska, der Halbvokal. Vanuté
a plynné souhlásky slují polosamohlásky (se-
mivocales), lišíce se od nemých tím, že jako
samohlásky i samy o sobě znějí a sice potud,
pokud vyslovujícímu je dech stačí na př.:
s s s s s ..., r r r r r ... Němé naopak o sobě
neznějí než jen tak, jestliže s nejakým samo-
hláskovým živlem je spojíme. Kt. Vz Němý,
Jer.

Polosbíhavý, halbzusammenlaufend. P.
listy. Rostl.

Polosbor, u, m., der Halbchor. Šm.

Polosedláctví, n., die Halbbauerei.Us. Hý.

Polosetllák, a, m., der Halbbauer. Us.
u Petrov. Vz Pololáník.

Polosestra, polousestra, y, f., nevlastní
sestra, die Halbschwester.

Polosestří, f., polousestra, nevlastní se-
stra, die Stiefschwester. D. Vz Polobratří.

Poloshnilý, halbverfault. D.

Poloschroumaný, zhmožděný, halbver-
krüppelt. 1693.

Poloslovce, e, polosloví, n., příčestí,
das Participium. Tohoto slova nyní už ne-
užíváme.

Polosopran, u, m., der Mezzosopran. Hd.

Polosoučet, čtu, m., die Halbsumme. Šm.

Polosovati oč, losen. Jg.

Polosrub, u, m., halber Schrott, halbe
Sehrottzimmerung. Hř.

Polosteřelý, odpolu steřelý, sprachnělý,
halbvermodert. MM. 106. P. lebka. Jb.

Polostín, u, m., der Halbschatten. Sedl.

Polosto, a, polostí, n., půl sta, das halbe
Hundert. Šm.

Polostřevícný, halbschnhlang. P. kořeny.

Polostrov, vz Poloostrov.

Polosudí, n., půlsud, polosudí, das Halb-
fass. Ros.

Polosukno, a, n, poloviční sukno, das
Halbtuch. Us.

Polosvětlo, a, polosvětlí, n., polou-
světlí, polousvětlo, přítmí, přísvit, das Halb-
dunkel, Zwielicht. Šm., Hý.

Polosvobodný, halbfrei. D.

Polosvrchovaný. P. oprávněnost něčí.
Us.

Polosytý; -syt, a, o, halbsatt. Jez do polo-
svta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta.
Č. M. 295.

Pološero, a, n. P. večerní, das Halbdunkel.

Pološípkovitý, halbpfeilförmig. Rostl.

Pološtěpný, halbveredelt. P. hrušky. Us.

Pološtír, a, m. Při, pedipalpi, die Spin-
nenskorpione. P. vláknonohý, phrynus reni-
formis; p. vláknorepý, thelyphonus caudatus.
Vz Frč. 124.

Polota, y, f., zastr. = půlka. Rozk.

Polotajný, halbversteckt. P. úsměch. C.

Polotažený; -žen, a, o, halbgezogen. P.
dílo tkadlcovské (činovaté). Chmela.

Polototožný, halbidentisch. P. pojem.
Mark.

Polotrám, u, m., štípanice, das Halb-
holz. Šm.

Polotrnitý, Halbdorn-. P. kukolky, die
Halbdornraupen, papilionum larvae. Šm.

Polotrnový, Halbdorn-. P. sval, muscu-
lus semispinalis dorsi, der Halbdornmuskel.
Šm.

Polotvar, u, m., krystal, který z úplného
tvaru povstal systematickým vynecháním po-
lovice ploch střídavě ležících a rozšířením
druhé polovice ploch až k průřezu. Vz S. N.,
Schd. II. 6.

Polou, zastr. polú, instr. slova pola, die
Hälfte. Ve složených slovech znamená polo-,
halb-. Lépe to pojati sluší za kmen u-ový.
Prk.

Poloubotí, n., Kom. J. 481., vz Polobota.

Poloubratr, a, m. = polobratr. Troj., Št.

Poloubůh = polobůh. Zlob.

Poloucestí, n., der halbe Weg. Zlob.

Poloučany, dle Dolany, Pollutschen, ves
v Chebsku. PL.

Poloučený; -čen, a, o, zdařilý, gerathen.
P. hrušky. Us. — P., spojený, verbunden.

Poloučiti, il, en, ení, spojiti, verbinden,
vereinigen. — co v co.. Roztroušené rodiny
v mohutné národy p. Šf. II. 12.

Poloučlověk, a, m.,der Halbmensch. Zlob.

Poloudati se, poloudávati se, polouditi
se, il, zení; poluzovati se, schlendern, schlei-
chen, langsam fortgehen. — se kde: po cestě.
Us. — mezi skalím a jeskyněmi na poušti
se p. Cyr.

Polouditi, il, zen, ení, poluzovati, na-
pořád loudit i, vábiti, lákati, fortwährend
locken, berücken. — koho k čemu. Ďábel
poluzuje člověka ustavičně k hříchu. Sš.,
Hý. Vz Louditi.

Poloudivý, halbwild. P. národ. Mus.

Poloufošna, y, f., die Halbpfoste. Us.

Polouhák, půlhák, u, m., těžká ručnice,
die Halbhakenbüchse. Střelci s p-ky na ně
udeřili. Karyon.

Polouhákovnice, e, f. = polouhák. V.

Polouhedvábí, n., vz Polohedvábí.

Polouhedvábný, vz Polohedvábný.

Polouhlas, u, m., vz Polohlas. Polou-
hláskem akcenty proměňovati. Vodn.