725

Polouhlasí, n. = polouhlas, polohlas. Šm.

Polouhláska, y, f. = polohláska.

Polouhlaví, n. = polohlaví.

Polouhlavní, auf eine Hälfte des Kopfes
sich beziehend. P. nemoc. Jád.

Polouhřib, u, m., vz Polohřib.

Poloukeř, vz Polokeř.

Poloukolí, vz Polokolí.

Poloukonví, polokonví, n., die Halb-
kanne. D.

Poloukopí, n., půl kopy, Halb Schock.
Arch. IV. 11.

Poloukov, vz Polokov.

Poloukrun, u, m., vz Polokruh.

Poloukulí, n., vz Polokoule.

Poloulán, vz Pololán.

Poloulání, n. = poloulán. Mlýn s p-ním.
Boč.

Polouláník, vz Pololáník. Zlob., Boč.

Poloulesí, n., drobnější dříví, kleineres
Holz. 1561.

Polouleti, vz Pololetí. V.

Polouletní, -ný, polouletý, vz Pololetní.
P. příměří, V., výpověď. J. tr.

Poloulibří, n., ein halbes Pfund. Presl.

Polouměr, vz Poloměr.

Polouměsíc, c, m., der Halbmond. Us.

Poloumilí, n., eine halbe Meile. Háj.

Polo-umrlý, halbtodt. Jg.

Poloumrtví, n., stav polomrtvého, na polo
mrtvého, obmrtvělost, nedomrlosť, der Zustand
des Halbtodten, der Halbtod. Hý. Zákon starý
člověčenstva na cestě v p. zanechal. Sš. L. 109.

Poloumrtvý, polomrtvý, obmrtvělý, halb-
todt, halberstorben. Šm.

Polounahý, halbnackt.

Polounebe, e, polounebí, u., půl nebe
viditelného, der Halbhimmel. Krok.

Polounedostavěný; -en,a,o, halberbaut.
P. palác. Hlas.

Polouoblouk, vz Polooblouk.

Polouobnažený,polonahý, halbnackt. Šm.

Polouočima, vz Poloočima. V.

Polouoko, vz Polooko.

Polouokolek, vz Polookolek. Sedl.

Polouosa, vz Poloosa.

Polouostrov, vz Poloostrov.

Polouotevřený; -en, a, o, halboffen. P.
ústa. Us.

Poloupásek, sku, m., prostřední železný
pásek na voze. Hk.

Poloupati, ein wenig, nach einander schä-
len; aufbrechen, plündern. — co. Všecky
hrušky poloupal. Poloupali truhly a zámky
zlodějové (rozbili, vykradli). Ros.

Poloupečený, vz Polopečený.

Polouplachta, y, f., nízká plachta, das
Halbtuch. Šp.

Poloupláty, vz Pláty. Žid.

Polouplecháč, vz Poloplecháč.

Polouplemeno, vz Poloplemeno.

Poloupodlažník, vz Polopodlažník.

Poloupřítel, půlpřítel, e, m., der Halb-
freund. Jg.

Polourodný, halbbürtig. P. bratr, sestra.
J. tr. Vz Polorodný.

Polousetllák, polosedlák, pololáník, a,
m., der Halbbauer. J. tr.

Polousestra, y, f., vz Polosestří, Šm.

Polousestří, vz Polosestří.

Polouskati; polouštiti, il, ěn, ění, auf-
knacken. — co. Všecky ořechy polouskal.
Ros. — čeho. Někdy také suchého chleba
polouští. Bavorynský.

Poloustáv, u, m., druh písma slovanského,
jehož čteny jsou více zaokrouhlené než přímo-
čárné. Vz KP. 1. 302.

Poloustín, vz Polostín.

Polousudí, vz Polosudí. D.

Polousukno, vz Polosukno.

Polousvětlo, a, n., das Zwie-, Halblicht.
Nějak se nad nimi rozbřeskovalo, ale bylo
to p. Sš. J. 68.

Poloušatý. P. ústřice, ostrea semiaurita,
das Halbohr. Šm.

Poloušibenice, e, f., druh lucerny, der
Halbgalgen, eine Laterne. V ryncích dřevěné
p. vystavěli. Mus.

Poloutolar, u, m., ein Halbthaler. Mus.

Poloutykev, kve, f., vz Tykev.

Polouústy, mit dem halben Munde. P-sty
s někým mluviti (neupřímě). Br.

Polouvdova, y, f., die Strohwitwe. Rk.

Polouvdovec, vce, m., der Strohwitwer.
Rk.

Polouvičný = polovičný. P. bratr. V.

Polouvozí, n., osmivěderní sud, der Fuder.
V.

Polouvratí, n., der Thorflügel. Br.

Polouzvěř, e, m., ein halbes Wild. P-řem
sloul. Měst. bož. V. 43.

Polouživý, halblebendig, vz Položivý.
Hlas.

Poloužule, e, f., velia, hmyz. Krok.

Polov = polovice. Kat. 2256. — P., der
Fischfang. Kol., Rk.

Polovačka, y, f., polovka, houba na polích,
die Feldjagd. Slov. Plk. — P., das Halb-
gebräu.

Polování, n. P. na Slov. půlení, das Ent-
zweitheilen; lovení, die Jagd. Slov. — Koll.

Polováreční, das halbe Gebräu betreffend.
Zlob.

Polovati = honiti, loviti, jagen, Slov.;
phantasiren, u Příbora, Mtl.; die Schule
schwänzen (býti na poli, ne ve škole). Ostrav.
Tč.

Polovec, vce, m., episinus,pavouk. Krok.

Polovejčitý, halbeirung. Šm.

Polovek, vku, m., lov, honba, die Jagd.
Bech.

Poloveň, vně, f., zastr., obolus, asi G krej-
carů. BO. Pět vrabců za poloveň. ZN. —
P., asi lot. Závaží dvadcěti polovněv má.
BO.

Polověrec, rce,m., der Halbgläubige. Zlob.

Polovice, e, polovic, e, polovička, y,
f., die Hälfte. Polovici svého jméní mu od-
kázal. Kom. Měsíc nám světlou sebe p-ci vy-
skýtá. Kom. Po jeho smrti druhá polovice
na Dobeše spadla. BO. P. jich držela kopí.
Br. P-ci dědictví propil. P-vic toho, Us., Prahy.
D. Na polovic cestě m.: na polovici cesty.
Vz Spodoba. Dokázati něčeho do polovice,
den halben Beweis herstellen. J. tr. Větší
p-vic shnila. Slez. Tč. P-vic práce má, kdo
dobře začíná. Prov. Tč. — Pozn. 1. U polo-
vice stává sloveso také v sg. neutr. Polovice
města Prahy shořelo. Bylo p-ce Čechů a p-ce
Němcův. D. Polovice služebníků dělali a po-