726

lovice jich drželo kopí. Br. Když pak již
p-ci svátku se vykonalo. Br. Jim bylo po-
bráno p-ce statku k obci. Bdž. 185. Jak se
tato neshoda vykládá, o tom vz Akkusativ
(1.18. a, b.). — Pozn. 2. Je-li polovice jménem
hromadným, může výrok v pl. státi. P-ce
z nich byli hotovi k boji. Ben. V. Vz nahoře:
Polovice služebníků mých dělali. Br. — P-ka
předené n. nepředené vlny = dvě libry, ein
Stück Garn 2 Pfund. — P. plátna, ein Schrot. D.

Polovičák, a, m., peníz, ein Halber

Polovičatě, halb, unvollkommen. Us.

Polovičátnosť, polovičatosť, i, f., polo-
vičnosť, nedokonalosť, die Halbheit, Unvoll-
ständigkeit. Bůh o р. nestojí. Kram.

Polovičátný, polovičatý = jen od polu
udělaný, necelý, nedokonalý, halb, unvoll-
kommen, unvollständig. P. dílo, Us., srdce,
poslušenství, křesťan, Br., bratr, Kom., Slo-
van, Koll., mínění. Sš. J. 58. On vše jen polo-
vičátně dělá. Ros.

Polovička, vz Polovice.

Polovičník, a, m., pololáník, polosedlák,
der Halbbauer. Jg. — P., polovičný, ein
Halber, Unentschiedener. Hil. — P. = polo-
vičák, vz toto. Šm.

Polovičnosť, i, f., die Halbheit. Ros. Cf.
Polovičátnosť.

Polovičný, -ční (zastr. polovičen, -čna,
-no), polovičku obsahující, na dvé rozdělený,
halb, halbig. Ros. P. ostrov, bratr, V.; p. bratr
po matce = životní, Kom., svátek, D., sukno
(polousukno), Us., květ, úd. Rostl. P-čná
práce žádná práce. Bern. P. důkaz, obchod
(obchod na polou), sestra (polousestra). J. tr.
Moc, platnosť p-ého důkazu míti, s p-čný
důkaz býti, einen halben Beweis machen.
J. tr. Průvodové činí p-čný důkaz. J. tr.
Knihám tržebním dáti, propůjčiti p. důkaz,
den Handelsbüchern einen halben Beweis
beilegen. J. tr. P. (štít), erb Havla Jabloň-
ského a pak rodu z Wartenberka. Dal. 146.

Polovidný, halbsichtbar. Č.

Polovina, y, f., polovice, die Hälfte. D.,
Č., Krok. Příp. -ina. Mkl. B. 133. Donesli
pruty své, jichž p. byla suchá, p. však ze-
lená. Sš. Oa. 223. — P., oves s ječmenem
setý, die Halbfrucht. Us.

Poloviti, il, en, ení, ein wenig, nach ein-
ander jagen. — co. Polovil všecky zajíce.
Jg. Vz Loviti. — v čem. Tak je ďábel po-
lovuje v síti své. 19 stol.

Polovka, y, f., na Slov. = lov, honba,
die Jagd. Na p-ku jíti; na p-ce býti; z p-ky
přijíti. Bern. Po p-ce dobrá jest chuť k po-
lévce. Prov.

Polovník, a, m., der Feldjäger, na Slov.

Polovný pes, der Jagdhund. Slov.

Polovozí, n., der Halbwagen. Us.

Polovypuklina, y, f. Semirelief, n. Rk.

Polovypuklý, halbrelief.

Polovyrostlý, halbwüchsig. Dch.

Polozahnutý papír, halbgebrochen. D.

Polozajíc, e, m. P-ci, lagostomi. Vz Čin-
čila, Tarbík, Frček. Frč. 386.

Polozakrytý kočár, halbgedeckt. Us.

Polozavřený; -řen, a, o, halbgeschlossen.
P. dvéře, okna, stáje. Ja.

Polozbytek, tku, m., der Halbunterschied.
Sedl.

Polozdivočelý, halb verwildert. Rostl.

Polozemřelý, poloumrlý, halbverstorben.
D.

PolozoB, a, m., hemirhamphus, ryba ka-
provitá. P. brasilský, hemirhamphus brasi-
liensis. Frč. 293.

Polozpřímený, halbaufgerichtet.

Polozralý, hablreif. Rostl. P. ovoce.

Položek, žku, m., plachta položená, do
které se ovoce česá n. tráva trhá, das Obst-,
Grastuch. P. trávy jsem přinesla. Us. Do
p-žku ovoce česati. Us. — P., balík, das
Packet. Div. z och. — P., žka, m., zplozenec,
zrozenec, dítě, der Erzeugte, Geborene. Byl
zvláštní p. a stvořenec boží. Sš. L. 18. Sr.
Poloh.

Položení, n., das Legen, Hinlegen, die
Legung, Auflegung. Jg. P. věci někde. P.
úhoru (zaorání), die Stürzung, ohně, die Brand-
legung, peněz, die Gelderlegung, sněmu, die
Ausschreibung, roku (lhůty), die Bestim-
mung, bytem, die Einquartirung, p. se lidu
válečného, die Lagerung, cíle, die Ausstek-
kung. Jg. P. ze jména statků n. osob, Nam-
haftmachung der Güter u. Personen. J tr. —
P. slov (napsání, postavení), die Erwähnung,
Anführung; hlavní p. (průpověď), Grund-,
zadní p. (závěti), Nachsatz, m. — P., poloha,
klad, die Position, Vz Poloha. Za dlouhé
berou se slabiky, které maji dvojhlásku nebo

dlouhou samohlásku: soudím, (-------), aneb

i slabiky se samohláskou krátkou, ale v p.
takovém, že odtud do samohlásky nejbližší
dvě n. více souhlásek následuje (slabiky dlouhé

posicí či p-nim: nectnosť,------). Gb. Hl. 47. —

P., oddělení spisu, kapitola, Kapitel, n. Rad.
zv. — P. ke dskám, Beilage, f. Zříz. zem. —
P. hlavy, života za vlasť, die Hingebung. —
P. půdy hlinou, Belegung, f. — P. koho na
nic (nedbání ho). — P., poloha, způsob, jakým
leží věc, země, místo, zahrada, dům atd. P.
země, krajiny, Jel., ostrova. Har. Krajina
v ušlechtilém p. Br. Místo pro své p. bez-
pečné. Br. P. bez vrchů. V. P. krajin vypiso-
vati. Kom. Rovnoběžné p. hlatí. Presl. Vz
Poloha. — Ve zlém p. mysli býti; v bolest-
ném p. býti. Šm. — P. = oklamání, die Täu-
schung. V. — Vz Míra, Vš. 567.

Položenka, y, f., die Position (v prosodii).
Ros. Vz Položení.

Položený; položen, a, o, vz Položiti, Po-
ložení. Zejména p-ný. Har. P. směr, Rostl.,
oheň, V., peníze (zaplacené), Zlob., rok. Us.
Způsobem napřed p-ným. Har. Napřed p-ný.
V. Bude-li se pak jiných měst též o ty věci
napřed p-né dotýkati. Vác. XXI. Z příčiny
p-né. Har. — komu. Den stranám p-ný.
Brikc. — k čemu. Sněm ke čtvrtku p-ný.
Apol. — kde. Země nad jinými výše p-ná.
Dal. P-ný v počtu papežů. Martim. Místa
v soukromí p-ná. Jel. Ten má právo k věcem
v něm (v listě) položeným (angeführt) a za-
psaným. Tov. 94. A statečných rytířů v témž
listu zejména p-ných. Fauk. 62. Naděje v Bohu
p-ná vezdy jistá jest. Sš. I. 59. — z čeho.
Kdož by ven ze země byl p-žen (abwesend
sein) a k 18 nedělím nestál by, má právo
stané naň dáno býti . . . Nál. 159. — jak:
pod výminkou p. Aqu. — na čem. Člověk
dnes je pilný, zítra na zemi p-ný. Ditě na