727

zemi p-né (povržené). V. — čím. Učinil král
dvě stě štítóv p-ných (vykládaných) přečistým
zlatem. Bj. Vlasy zlatem p-né. Troj. — za
nic p-ný (potupený). V.
Položid, a, m., nedožid, Halb-, Afterjude.
Štítění-se nežidův a p-dův. Sš. J. 65.

Položitel, e, m., vz Positiv.

Položiti, lož, lože (íc), il, en, ení = klásti
co kde, etwas wohin legen; ustanoviti, be-
stimmen, festsetzen; býti kde, aufschlagen;
napsati, zmíniti, říci, zaznamenati, anführen,
erwähnen, aufsetzen; poraziti, hinstrecken;
odložiti, zahoditi, hin-, ab-, weglegen, weg-
werfen; obložiti, belegen,besetzen,bekleiden;
pokládati, vážiti si, achten, schätzen, ansehen,
betrachten; klásti, přijati zajisté, annehmen,
gelten lassen, voraussetzen. Jg. — abs. Kdes
nepoložil, nebeř. Rb. — co, koho, se: základ
něčeho, nepřátely (poraziti), mezník, kameny
mezní, rovné díly, oheň, rok (Tagsatzung),
čas stání, V.; základ umění p., Kom., peníze,
Us., odpor, Br., síť, osidlo, schlopec, Bern.,
daň (uložiti), Rkk., pokutu, Zříz. Ferd., pří-
činy něčeho. Háj.; život, hlavu svou p. =
zemříti n. se odvážiti, D., Lom.; prkna, po-
dlahu, D., úhory (zaorati), L.; svůj dvůr někam
p. (tam bydleti), Dvě kron., cíl (vytknouti),
Kom., vojsko, tábor. Jg. Již se položil (= šel
spat). Us. P. otázku chybně m.: učiniti, po-
dati, vydati na koho, komu. Vz Otázka.
Brs. 128. Kdyžby kdo koho pohnal k zem-
ským dskám a ten pohnaný sobě učinil po-
ručníka a poručník jej položil nemocna. O.
z D. Vše město pusto položili. BO. Položil
mě jako cíl proti střelbě. BO. P. činži. Us.
Položil pšenici (požal, posekal). Us. P. stání,
eine Tagsatzung anberaumen, den, J. tr., sněm,
Arch. I. 21., zvěř (zastřeliti), Us. Kál., Šp.,
lhůtu, eine Frist aussetzen. J. tr. Kdež páni
rok položili. Půh. I. 269. — co, koho, se
čím. Nepřátely polem, bitvou p.; město po-
pelem, se polem p. V. Kámen svou rukou
do gruntu položil. V. P. se bytem. Šm. Krát-
kými slovy něco položiti. Martini. Uchem na
zemi se p.a poslouchati. Vrat. 186. Nohy
křížem p. Sm. P. někoho nemocným. Vš.
Střelbou se proti němu položil. Sych. Jeho
pravdy úpřímnosť bludem jest položena. Chč.
P. 56. a. P. zemi plechy zlatými. Putov. sv. 50.
Položil se vojskem u Budína. Bart. 263. —
co komu, čemu. P. sobě cíl. Us. Moři cíle
položil Bůh. Kom. Polož stráž ústům svým.
Lom. P. den stranám. Brikc. Něčemu závoru.
Kram. Stavům českým sněm položil. V. Ne-
bude-li tak živ (biskup), jako sv. Pavel po-
ložil každému biskupu. Hus I.414. Ten člověk
položil nám toho rok. Půh. II. 400., I. 341.
A tu mi položil mlýn pust a potom jej spálili.
Pňh. I. 280. Meze něčemu p. Dch. Jinak to
sobě p-žil = vyložil. Hl. — (se) kdy. Peníze
o vánocích položeny byly. Žer. Kráva se
položila okolo hromnic (se otelila). Us. P. ori-
ginaly při skládání spisů, bei der Inrotuli-
rung. J. tr. — co, se kam (mezi co, do
čeho, nač, před co, v co, nad co, k čemu,
proti čemu, pod co). Kosť mezi psy p.
Us. P. někomu hlavu mezi nohy (stíti ji).
Gl. 61. P. někoho do hrobu, do země; summu
peněz do počtu; se do lůže. V. Položila
hlavu do jetele. Er. P. 197. Položím se do

hrobu poctivým člověkem (jak). Brt. Inst.
16. P. něco do peřin. Er. P. 382. A odtud
jsme zase do vojska položili se. Bart. 263. 3.
Hlavu do hrobu p. Rcš. Kteréžto narovnání
naše do sněmovního zavření slovo od slova
položeno jest. Nar. o h. a k. Peníze do po-
kladnice p. J. tr. Mrtvolu do rakve, Sych.,
se do postele, Us., vojáky do domu. D. Ně-
komu něco do úst p. Bern., Šm. Talíř na
stůl p. Us. Na ruce boží se p. (Bohu se cele
dověřiti). Kom. Tateré vz ( = na) křesťany
daň četnú položichu. Rkk. 49. P. něco na
lavici. Er. P. 382. Tu jest na mne položil
dluh na díle. Půh. II. 581. Měl jemu p. pe-
níze na jmenovitý čas. Půh. I. 291. Na dli
tresť črnu položichu. Rkk. 48. P. se na břeh.
Alx. 1107. Ani stéblo na kříž nepoloží (pranic
nedělá). Us. Položíš je na vieko. BO. Když
částku toho srdce na uhlé položíš, ten dým
zahoní . . . běsy. BO. Něco na pravé místo
p., Jg., se na zem, V., dítě na ulici (povrci
jím), V., dělníky na štros (umístiti, aby tam
pracovali), Vys., pokličku na hrnec, D., se
na lůže, V., mrtvoly na máry, D., ruku na
ústa (znamení, aby někdo mlčel), Us.; peníze
na lichvu. Jel. Poslední ruku na práci p.
Bern. P. něco na či vůli. Jg. P. se na umění
(na Slov.). Bern. Před vrchnosť usmrcené
tělo položili. Har. P. se před město. Alx. 1134.
P. město v rum, Kom., místo nějaké v počet
měst, Šm., něco v něčí ruce. Jel. Položil
město v pustinu. BO. Naději veň položili.
GR. Položím potoky v suchostinu, in siecum.
BO. Něco u vydání p., in Ausgabe stellen.
J. tr. Krejcar v to nepoložím (nestojí to za
krejcar). U Rychn. P. někoho v hrob. Výb.
II. 35. List p. v úřední moc. Pňh. I. 200.
P. něco nade dvéře. D. P. nůž k vidličce,
k chlebu. Us. Vozy proti nepřátelům p.
(klásti). Mus. Do pole proti nepřátelům sc
p. Akt. Ferd. Položili tělo nohama proti vý-
chodu. Pref. 188. Pře své mají proti sobě
p. do jistého času. Mus. — Br. Hlavu pod
meč p. Č. P. pod polštář. BO. — co kde
(okolo čeho, mezi čím, na čem, před
čím, v čem, u čeho, za čím, při čem,
pod čím). Položil a pobořil zdi okolo města.
V. Nepřátelství položím mezi tebou a mezi
ženou. Br. Toho upomínaj základu, jakž mezi
nimi položeno. Půh. II. 221. Jakož jsú roky
položili mezi túto zemí a mezi rakúskú, má
paní k tomu roku přijíti s tím listem. Pňh.
II. 327. Talíř na stole p. D. Polož každý
vás na své mysli, jakoby jeho duše byla již
v čistci. Št. Položiž ten kámen na srdci svém.
V. Všechen základ na tajnostech přírody po-
ložený náš jest. Kom. P. na kříž ruce na
prsech. Půh. II. 66., 518. Na velikém kameni
to tělo položichu. Pass. 564. Položil list na
hrobě sv. Petra. Pass. 592. Na poli se polo-
žili. BO. Na rovni (sě) položichu. Rkk. 46.
Soudný den před očima našima položte. V.
Táborem před Prahou se položili. Ml. Mal-
chus chléb před nimi položil. Pass. 581. P.
se před hradem, před městem. Alx. 1103.
Položíš před knězem ty své dary. St. N. 295.
Král před městem se položil. Anth. I. 36.
Kněz Hostivít položí liud před hradem.
Dal. 39. Položils před námi pravdu. Chč. 616.
P. se v poli (polem), V., se v lese. Flav.