728

Kdo jest položil v třievěch lidských domysl
(in visceribus . . . sapientiam)? BO. V noci
položí sě v stráži na třech místech, tetendit
insidias. BO. Posádky položi v městech. BO.
Den Uhrům v Prešpurce položil. V. Položi
to všie v komnietě, jenž bieše lesem udělána.
BO. Položil Bůh duhu v oblacích. Kom. Po-
ložil život v pomoci lékaře. Jel. Aby con-
cilium v městě, V., sněm v Treviru položil.
Háj. V této knize položil jsem, jak . . . Štelc.
P. peníze v hotovosti. J. tr. Položil jest (pytle)
v domu. Hus I. 399. V pomoci pána Boha
všecku naději jsme položili. Výb. I. 432.
(Pass. 768.). A položila jej v jeslech. Sš.
L. 31. P. něco u soudu, erlegen; P. něco
v něčem, vyceniti něco, schätzen. J. tr. Pe-
níze za to měli dáti a p. u Suchomele. Pč.
16. Byly u něho položily jednu truhlu, v níž
byla jest zbroje rozličná; Peníze byl položil
u nájemníka; Aby ten list byl položen u úřadu.
Puh. II. 1156, 97., 577. List p. u konventa
na klášteře; U Terebinta se Filistinští proti
králi Saulovi válečně položili. Har. 1. 104.
Polož ruku pod mým ledvím. BO. V kte-
rémžto majestatu také tento kus jest položen;
Jestliže by kdo ... v půhonu pokutu pe-
něžitou položil. Zř. F. I. Oznámil, že po něm
žádá nějakého Pavla Lokaje, kterého v pů-
honu nepoložil ani nejmenoval. Žer. Ktožby
koho pohnal z nezdržení smlúvy a toho ne-
položil v půhonu i v žalobě, v čemž jest
jemu té smlúvy nezdržel. Vl. zř. 86. Má pe-
níze u desk položiti. Vl. zř. 43. A při tom
půhonu má položiti, jakého svědka žádá.
Vác. XXXI. A tu summu má p. při úřadu
zemském i s náklady a útratami. Zř. F. I.
Položil ty peníze u něho k věrné ruce. Půh.
I. 232., 156. Byl položen (správce) u pána
svého, jakoby promrhával statek (= obža-
lován). Sš. L. 156. Peníze u desk, u soudu
p. Er., J. tr. Vojsko za městem se položilo.
Pref. P. něco při soudu. J. tr. U vuoli svo-
bodné něčí něco p. Chč. 634. — Pozn. Při
slovesech posaditi, položiti, padnouti a p.
starší řeč předložky na a v pojí s loka-
lem, předložku před s instrumentalem
na otázku kde? kdež my je nyní méně
správně vážeme s akkusativem na otázku
kam? Brt. S. §. 342. Vz tato slovesa. —
co o čem. Jak jsem nahoře dotekl, tuto
něco o tom položím. Har. O místnějším slov
těch výkladě položeno u sv. Matouše. Sš.
L. 136. — co zač (u koho). Učení jejich
za nic položi]. V. Položil jsem za marnosť
déle se s ním meškati. Kom. I to si za málo
u sebe položil. Br. Něco za stůl p., Har., za
hřbet (nestarati se o to), Sych.; lež za pravdu.
Plk. Ten půhon ... za potvorný položen.
Tov. 38. (Pr). To za hřiech položili; Polo-
žili to jako za zákon; Za kacíře někoho p.
Hus I. 412., 421., 433. A to jest za třetie
blaženosť položeno. Št 281. Za matku život
p. Hdk. C. 53. Za koho to položím ? Er. P. 32.
Rečník maje při vésti za nemocného p. se
dal. Bydž. 40. Za marnosť něco p. Kom. L. 47.
P. někomu něco za dílo. Chč. P. 118. b. Za
nemocna položen byl. Vš. 40. Mojžíše po-
slouchati sobě za česť a svrchovanou úlohu
položili; Kteří slova ta v životě za zákon
sobě p. chtěli. Sš. J. 97., 155. Až položím

nepřátely tvoje za podnož nohou tvojich. Sš.
L 190. Za šelmy jepoložil. V. Položili si
to za smích, Sych., Šm., za hanbu. V. Ne-
bude mi to za zlé položeno. Proch. Něco za
příjem, za vydání p. J. tr. — co k čemu:
základ k stavení, k mlýnu. Sych. Sněm ke
čtvrtku položil. Apol., Ml. Sněm k jistému
dni p., Rk., den k něčemu si p. Šm. Chtěl-
liby kdo takové své svědomí listovní k témuž
úřadu, od kteréhož jest pohnán, zapečetěné
položiti, to při témž úřadu má přijato býti.
Zř. F. í. P. list k dskám. Zř. F. I. P. ruku
k dílu nesprávně m.: přičiniti, přiložiti ruku
k dílu. Vz tato slovesa, Brs. 128. — se
kde s kým. V městě s vojskem se p. Akt.
m Ferd. Na hůře s vojskem se p. Flav. —
koho z čeho. Někoho ze země p. (oznámiti,
že mimo zemi se zdržuje). Vš. Vz Položený.
— co jak. Ze jména něco n. někoho p.,
namhaft machen. J. tr. Vz P. co kam. —
že. Položme, že tak jest. V. Učitelé starší
položili, že kapusta opilství odpírá. V. — se
supinem. Položil se spat. V. — P. s dvěma
akkusativy, vz Akkusativ (1.19. b. ř. sh. 16.).

Položitosť, i, ť, povrchnost, hladina, die
Fläche. V. P. moře. Reš. — P., nakloněnost,
der Abhang, Abschuss, die Abdachung. P.
střechy, stráně, hory. Us. Jg.

Položitý, zastar. půložitý; položit, a, o
= rovný, hladký, flach, eben. V. Položitě =
rovně. V. — P., nakloněný, abhängig. P.
střecha, D., cesta, Jel., pahrbek, Nej., Kom.,
zeď, Pref., plocha. Us. — P. dvéře= zapa-
dací, die Schlagthür. D.

Položivý, halblebend. Zlob.

Položka, y, f., článek, die Post. P. v účet-
nictví každá veličina náležitosti, povinnosti
aneb zapravení, co do vlastností a určeni
svého slovy, co do tělesné velikosti a ceny
číslicemi na jisté obyčejné papírové ploše
názorně vyznačená, ku př.: Od V. Landy
za 3 sáhy stavební půdy 21 zl. Vz S. N. P.
peněžná, Geldpost, sazební, die Tarifspost,
výhradná, der Reservatpunkt in den Rech-
nung, v knize obchodní, číslo p-ky. J. tr. P.
pruvodná, provedená (Durchfuhrspost), prů-
běžná, p. kasovná (durchlaufende Kassapost);
p. příjmů Nz. P-ku vyraziti (eine Post aus-
werfen). Šp. P-ky visuté, schwebende Post,
které v účtech jedné pokladnice jakožto vý-
daje se objevují, ale do účtů pokladnice jiné
jakožto příjem ještě nepřešly. S. N.

Položní, Lage-, Geburts-. Rk. Sr. Poloh

Položnice, e, f., porodnice, šestinedělka,
die Wöchnerin. U židů p. po 40 dní v ne-
čistotě ženské se nalézala, Sš. L. 38. Sr. Poloh.

Položník, a, m. (pol.), babič, der Accou-
cher, Hebammenarzt. L.

Položtový. Koupím ti šátek barvy polož-
tové a sukni barvy nechej-tové. Tr.

1. Polska, y, f., Polsko, a, n., lat. Polonia,
Polen, n. Polska, do Polsky, v Polsce,V.,
Kom. (dle Ryba), jest forma polská, Češi
užívají tvaru: Polsko, do Polska, v Polsku,
v Polště. Ve Slezsku, na Mor. a v horním
Trenčansku říká, se: Polská (země), do Pol-
skej, v Polskej. Šm., Šb., Brt. Vz o Polsku
S. N., Tk. I. 621., II. 546. P., příp. -ьskъ.
Mkl B. 280., 278.