729

2. Polsko, a, n., poloha bez vrchů a pa-
hrbku, rovina, das Flachland. V.

Polský, polsky, po polsku, polonicus, pol-
nisch. P. země, moře, V., řeč; polsky n. po
polsku mluviti. Jg. P. ústava, právo a soud-
nictví, církev, školství, vodopis, květena,
statistika, národnosť, výroba přírodnin, prů-
mysl, obchod, prostředky spojovací, správa
zemská, erby a řády, dějiny, jazyk, literatura,
osvěta, výtvarná umění, hudba atd., vz o tom
Polsko v S. N. P. banka (hra). Obt. P. hořká.
Polnisch Bitter. Dch. — P. = polní, Land-,
Feld-. Víte věnce z polských květóv. Rkk.
36. P. želé. Reg. P. mrkvice = pastrnák,
ptačí hnízdo, olešník. Jád. Buoh poddal pod
nohy lidem ovce i voly i zvěř polskú. Št.
319. Zvířata polská, BO., dřevo polské. Výb.
I. 61., 62. P. bylina. Bibl. Polský dvůr (dvůr
v polích už v 15. stol., u Pelhřimova). Ptu.
P. štěnice. Us. u Jič. Ltk. P. zvěř, Výb. I.
649, BO., osel, bylé, žeň (messis agri), lilium,
locika, květ, seno. BO.

Polštář, e, polštářek, řku, polštářík,
u, polštáříček, čku, m., z něm. Polster,
vycpanina nějaká k sedáni n. líhání na ní.
P. pod hlavu (poduška), D., větrný (vzdu-
chem naplněný), šicí, Techn., bylinný, vzdu-
chový. Šm. Na měkkých p-řích (= zahálkou)
se jména nedobývá. Ros. P-ře pod lokty šíti,
pod hlavu podkládati (uchlácholiti a pak
podvésti). Č., Kom , Kram., Br. Na měkkém
polštáři naděje odpočívati. Plk. S lavice a
p-ře někoho svrci (s úřadu). V. Paní má
vzíti z toho postlání nejlepší peřinu a dva
p-ře. Půh. II. 246. P-řík na hodinky. Dch.
Zahálka jest čertův p. C. M. 131. Zkoušela
toho, kterak dobře kotrba na živých p-řích
jezditi umí. BN. — P., tlusté dřevo podlo-
žené pod něco, das Polsterholz. P. v lisu
vinném, na Slov.: kňez. P-ře, trámy, tram-
nice, na které se prkna podlažní přibíjejí.
Us. Dch.

Polštářní, Polster-. P. zloděj (lichevník).V.

Polštářník, a, m., pulvinator, der Polster-,
Kissenmacher. Troj., Tk. II. 546. — P., po-
chlebník, der Schmeichler. Rk.

Polštařovati, vycpávatí, polstern. — co.
D.

Polština, y, f., řeč polská, die polnische
Sprache. Us. — Též vše, co polského jest,
jako: obyčej, způsob, polnische Gewohnheit,
Art usw.

Polt, u, polet, ltu, polta, y, f., jedna
polovice něčeho, die Hälfte. Ob. Pan. —
Zvl. polt slanin, polta vepřová, die Speck-
seite. Klobásou srazil polt slanin (málem získal
mnoho). Jg., Šm. Celá polta. V. Polty =
nasolené maso. Aesop. Polty sádla. Ler.
Bohu slávu a p. slanin popu. Č. M. 336—
P. přenes. To když v Říši se dálo, v Če-
chách fiskus JCM. pořáde tloustl, z čehož
ti, kteří za předek drželi, dobré polty i pro
sebe odkrojiti nezanedbali. Pěšin. 1622.

Polta, pl., n. = pouta. Us. u Zbir. Lg.
Také na Plaště. Prk. — P., vz Polt.

Poltava, y, f.,malorus. Pivtava, mě. v Malé
Rusi. Vz S. N.

Poltěnec, nce, m. (nové), atya, korýš. Krok.

Poltič, e, m. = průměr, der Durchschnitt.
Th.

Poltiti, il, těn a cen, tění a cení, roz-
poltiti = na dvé roztíti. Ros. — co čím:
mečem, entzwei hauen. Us.

Poltron, fr., poltron, a, m., bázlivec, tluč-
huba, der Feigling, Zungenheld, Prahler. Rk.

Poltruba, y, f., poltrubí, potrubí, vz
Podtrubí.

Poltura, y, f., polturák, u, m., ungar.
Münze, 2¹/_2, kr. Gl. 248., D. P. vzniklo z роlъ
— vtora= půl druha; sr. Mkl. Gr. IV. 69.
Prk.

Polu, vz Půl, Polou.

Poluba, y, ť, vypálený strom, ausgebrann-
ter Bauui. Na Mor. Tč.

Polubí, n , die Arkade, Bogenstellung. Rk.

Polubiti políbiti. Na Ostrav. Tč.

Polubny, dle Dolany, něm. Polaun, ves
v Boleslavsku. Vz S. N.

Polubratří, vz Poloubratr.

Poluce, vz Polluce, Oblitie.

Polučenina, y, f. = sloučenina, v lučbě,
chemische Verbindung. P-ny podvojné, po-
trojné. Chym.

Polučenství, n., spojení, die Verbindung.
Presl.

Polučiti, přijati, erhalten. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Polúčiti, il, en, ení; polučovati = spo-
jiti, slučovati, vz Polončiti, verbinden. Presl.

— P. se = podařiti se,gerathen, werden.
Kdo ví, kak se polúčí. St. Mohú-li věděti,
kak sě polúčí ty děti? St. 14. Spomože
jim, jakožto se čas polúči, s plným srdcem,
ut tempus dictaverit, permiserit. BO. -- se
z čeho. Polúči se svatý ze zlého. Dal 51.

Poluda, y, m., pobuda, nemající stálého
místa, der Landstreicher. Cf. Loudati se. —
P. noční = strašidlo, zlý duch, obluda, das
Nachtgespenst. Jg.

Poludní rána. Sal. 89. 19., Ja, — P., na
Slov. = polední. Jg.

Poludnice (zastr.), e, f. P-ce, dryades,
deae silvarum, lesní bohyně. MV.

Poludňovati =poledňovati, mittagmalen.
Na. Slov.

Poludovati se, potulovati se, blouditi,
herumgehen, irren. Aesop.

Poluh, poluch, poluk, u,m.,pták, kychus.
Žid.

Poluhlavní, vz Polouhlavní.

Polukolí, n., der Halbkreis. Sal. 156. 15.

Polukřížek, žku, m., halbes Kreuz. Kom.

Polulán, u, m. = poloulán. Půh. I. 175.

Polulání, n. = polulán. Že mi drží mé
p. v Zavořicích. Půh. I. 287.

Poluletí, vz Polouletí.

Polulibří, vz Poloulibří.

Polumrtvý, vz Polomrtvý.

Poluň, ě, f. = poluň, poluněk. Prk. Př. 28.

Polunočí, polunocí, n., půlnoc, die Mitter-
nacht, Od, proti p-čie. BO.

Polunoční, půlnoční, mitternächtlich.
P. strana BO.

Poluostrov, vz Poloostrov.

Polupati; polupnouti, pnul a pl, ut, utí
= trocha vybiti, vymrskati, ein wenig hauen,

— koho. Ros. — P., schytati, aufraffen.
Vše polupá. Ros. — P., snísti, zusammen-
essen. — co jak. Všecka jídla s velkou
chutí v krátké době polupal.