730

Polupokolení, n. Halbgeschlecht, n. BO.

Poluročí, n.= půl roku, das Halbjahr.
Pč. 49.

Polusestří, vz Polosestřf. Št.

Poluše, e, Poluška, y, f., Polyxena. Na
Mor. a Slov.

Poluverš, e, m., der halbe Vers.

Polůvka, y, f., na mor. Druhansku půlka,
šátek na krk mužů kříženi, ve dví (dvě po-
lůvky, půlky) přestřížený. Na Mor. Brt. —
P., eine Halbe, ein Halbes Mass. Povědíno
jemu, že stí opíjí, po krčmách chodí a s ze-
many o p-ky pije. Jdn. 117. — Let. 524.

Polůvkový, polůvku obsahující. P. kon-
vice. Ms.

Poluzený (lůditi = klamati), klamavý,
falšovaný ? Jg. Bez pozlaty p-né. Výb. I.
'1075. 20.

Poluzný, reizend. Dch.

Poluzovati, vz Polouditi.

Poluzovati se, vz Poloudati se.

Poly = polovice, die Hälfte. Výb. I.

Polyaemie, e, f., čistokrevnosť, die Voll-
blütigkeit.

Polyandrie, e, f., z řec., mnohomužství,
takové manželství, v němž jedna žena má
více mužů najednou, Vielmännerei, ť. — P.,
v botanice o rostlinách s květy obojakými
o četných tyčinkách. Vz 8. N.Schd. ІІ. 249.

Polyanthicky, z řec., mnohokvětý, viel-
blüthig. Šm.

Polyanth-us, u, m., z řec., mnohoknětka.
Srn.

Polyarchie, e, f., mnohovláda, op. mon-
archie.

Polybasit, u, m., mnohomátec (Šm.), nerost.
Br. N. 217.

Polybi-os, a, m., řecký dějepisec, asi 204.
až 122. př. Kr. Vz S. N.

Polyb-os, a, m., král korinthský.

Polydama-s, nta, m., hrdina trojský. Vz
S. N.

Polydeuk-es, a n. ea, m. Pollux.

Polydor-os, a, m., syn Priamův; řecký
sochař. Vz S. N.

Polyedr, vz Polyedron.

Polyedrická čísla, vz S. N.

Polyedr-on, a, n., řec., mnohostěn, vz toto.

Polyfag, a, m., z řec, mnohožrout. Šm.

Polyfem-os, a, m., syn Poseidonův, ky-
klop v Trinakrii (v Sicílii). Vz S. N.

Polygala,y, f., lat. polygala, vítod, die
Kreuzblume, Šm., des heil. Geistes Blümchen.
Kom. J. 134.

Polygamický, vielweiberisch, mnohožen-
ství se týkající. P. myšlénky. Kos. Ol. I. 203.

Polygamie, e, f., z řec. -о/.г>у«/н«, mnoho-
ženství, die Vielweiberei. Rk. Vz S. N., Schd.
II. 251. V. současná, polygamia simultanea,
postupná, postoupná, p. succesiva. Byť by-
chom i připustili, že p. současná vládla. Sš.
II. 315.

Polygamisté, ů, pl., m., mnohoženci. Šm.

Polyglotta, z řec., поіѵуімгха, spis ve
mnoha jazycích vydaný, ku př. rukopis kra-
lodvorský, die Polyglotte. Rk. Vz S. N.

Polygon, u, m., z řec. лоХѵумѵод, mnoho-
úhelník, Vieleck, n.

Polygonalní čísla. Vz Stč. Alg. 45.

Polygonický, mnohoúhelný, vieleckig.

Polygraf, a, m., z řec, kdo mnoho píše
o rozličných předmětech. — P., u, m., stroj,
kterým více per najednou píše. S. N.

Polygram, u, m., řec, obrazec obmezený
mnohými stranami, das Polygram. S. N.

Polygyni-a, e, f., řec., mnohoženstvo, die
Vielweiberei. S. N.

Polyhalit, u, m., mnohosolec, Šm., vod-
natý síran hořečnato - vápenato - draselnatý.
Krč. 58., Br. N. 278.

Polyhistor, a, m., řec., kdo má mnoho
vědomostí, mnohoznalec, Sm., der Vielwisser.
Vz S. N.

Polyhydrit, u, m., z řec., mnohovodec. Šm.

Polyhymni-a, Polymni-a, e, f., jedna
z Mus. — P., 33. asteroid. Vz S. N.

Polycholie, e, f., z řec., nážlutosť, plet-
hora bilosa. Sm.

Polychord, u, m., mnohostrun. Ck.

Polychrest-os, u, m., z řec./roAu/^/rfro;-,
mnohoužitečný, prospěšný, jm. koření.

Polychroit, u, m., červené barvivo šafránu.
Vz S. N.

Polychromie, e, f., řec, ozdobování roz-
ličnými barvami. Vz S. N.

Polykač, e, m., der Schlucker. D.

Polykačka, y, f., die Schluckerin. D.

Polýkání, n., vpravování pokrmu na při-
měřené částky rozděleného z dutiny ústní
do žaludku. Das Schlucken. Vz S. N.

Polykarp, a, m., církevní spisovatel z dob
hned poapoštolských. Vz S. N. Půlnoční vítr
o sv. Polykarpu rozsívá koukol do pšenice
a hrachu. Kda.

Polýkati, vz Polknouti.

Polykleit-os, a, m., slavný sochař řec
v 5. stol. př. Kr. Vz S. N.

Polykotyledony, řecky, mnohoděložné
rostliny.

Polykrat-es, a n. ea, m., samovládce sam-
ský. Vz S. N.

Polykratie, e, f., z řec., mnohovláda, die
Viclherrschaft.

Polylith, u, m., z řec., mnohokam. Šm.

Polymortický, z řec., mnohotvárný. Vz
S. N.

Polymorlism-us, u, m., z řec., mnoho-
tvárnosť hmot. Vz Bř. N. 98.

Polyň, ě, f., absinthium, rostl. Mr. Vz
Pelun.

Polyneik-es, ea n. a, m., bratr Eteokleův.

Polynek, polyněk, vz Pelun.

Polynesie, vz Australie.

Polynom, u, m., z řec, mnohočlen, veli-
čina algebraická, skládající se z více členů
znaménky + nebo — spojených. Vz S. N.

Polynominalní, polynomický, mnoho-
členný, vielgliederig. P. veličina. Stč. Alg.39.

Polyoptr, u, m., z řec., mnohohled. Šm.

Polyp, u, m., z řec. лоіѵлощ-, der Viel-
fuss, mnohonohý, mnohonoh, krakatka, kra-
kalka, mnohonožec, Šm., zvíře, vz Láčkovci,
Schd. II. XXL, (Krč. 358.), S. N. — P., u,
m., nemoc, zbytné maso, houba, ježek, masitý
vřed v nose a jinde, ein Fleischgewächs, der
Polyp. Lk. P. slizný, masitý. Vz S. N. Svě-
radlo, nůž, kleště na p-py; vz nástroje na
narostliny (hlavně polypy). Cn. P. stává se
od ranění. Ja. Olej kafrový vyžírá polypy.
Rostl. P. v hubě krav: ježky. Šm.