731

Polysyllabum, z řec., slovo mnohosla-
bičné, vielsilbiges Wort. Rk.

Polysyllogism-us, u, m., z řec., soubor
mnohých vzájemně k sobě patřících sousudků
či syllogismů. Vz S. N.

Polysyndet-on, u, n., z řec. noi.vóvvóerov,
mnohovaznosť, když se u více slov souřadě-
ných každé jednotlivé s následujícím spojkou
a spojuje; pakli se jedno za druhé bez spojky
klade, máme: asyndeton (áóvvôerov), bez-
vaznost,bezspoječnosť. Opětování spojek slove
Polysyndeton, mnohospoječnosť. KB. 239. Byl
tam náš Václav a váš soused Jan a náš kmotr.
Kos. Kéž mysl má plyne jak vlna tvá sněžná,
tak jasna, tak zpěvna, tak bystra jak ty. El.
Krasnohorská. Vz Zk. Ml. II. str! 171.; Mk.
Ml. str. 293.; Mus. 1844. str. 434.

Polytechnický, z řec, noXvttyvoQ, mnoha
umění znalý, mnohoumný, polytechnisch. P.
ústav, na němž se učí mnohým vědám. Vz
násl.

Polytechnika, y, f., polytechnický ústav,
technika, vzdělává studující ve směru techni-
ckém, die Polytechnik, höhere Gewerbschule.
Vz S. N.

Polytheism-us, u, m., z řec. no/.vfrto?,
mnohobožství, víra v mnoho bohův.

Polytheista, y, m., dle Despota, kdo
v mnoho bohů věří.

Polytrop, u, m., nástroj fysikalní. Ck.

Polytyp, u, m., z řec, knihtiskařský od-
litek, die Vervielfältigung durch Druck. KP.
I. 356.

Polyxen, u, m., metallhaltiges Platín, pla-
tina smíšená s jinými kovy. Vz S. N., KP.
IV. 268.

Polyxena, y, f., nejkrásnější dcera Pri-
amova. Vz S. N. Vz Poluše.

Polyzonalní čočky, sestávající z více
skleněných pásem čili vrstev o sobě brou-
šených. Vz S. N.

Polžice, dle Budějovice, Polschitz, ves
v Chebsku. Vz S. N.

Polžov, a, m., Polschau, ves v Budějov-
sku. PL.

Pomacati, pomatati = drobet macati, ein
wenig tasten, drücken, Sal.; macaje potlouci,
mit den Händen zusammenschlagen. — co:
hrnce. Na Mor. Hý.

Pomáci, mohamedanští Bulhaři okolo Plov-
diva. Vz S. N.

Pomačkati = trochu mačkati=pomacati.

Pomačkati, pomačkávati, ein wenig drük-
ken, quetschen, zerquetschen. V. — koho
kde. V té tlačenici tři lidi pomačkali. —
koho čím: nohami.

Pomáda, z fr. pommade = a to z lat.
pomum = jablečné mazadlo. P., vonná masť
na vlasy, die Pomade, Haarsalbe. P. jaho-
dová k sesílení vzrůstu vlasů, morková
(čísová), jablečná, ořechová, proutková n.
v prutech, růžová, z poupat topolových, Kh.,
levandulová, skořicová, hřebíčková, vz S. N.,
měkká, tvrdá (s voskem), ricinová, chininová.
Vz Olej. Prm. III. č. 10.

Pomádovati, pomádou mazati.

Pomahač, pomahatel, e, m., der Helfer,
Gehilfe. P. v pivováře, der Brauknecht, -ge-
hilfe. Us. Kdyby neměli sládci pohamačův,
nebyloby jim třeba pomahačův. Č.

Pomahačka, pomahatelka, y, f., po-

mahatelkyně, č, f., die Helferin.

Pomáhání, n., das Helfen, die Hilfe. P.
sobě o své ujmě, eigenmächtige Selbsthilfe.
J. tr.

Pomáhati, vz Pomoci.

Pomáchati; pomáchnouti, chnul a chl,
ut, utí, beklecksen, besudeln, nass machen.

— abs. Již jsme pomáchali (prádlo). Us. Hý.

— koho čím. Tys mne vodou celého po-
máchal.

Pomák, a, m., vz Pomáci.

Pomakati, pomakávati, betasten, be-
fühlen. — koho. Přistup sem, ať tebe po-
makám (synu). BO. — koho čím: rukou.
Háj.

Pomalovati, bemalen. — co komu čím:
stěnu modrou barvou.

Pomálu, po málu, pomalu, pomále,
pomaličku, pomalounku, pomalitku =
znenáhla, zlehka, zvolna, tiše, po trošku, all-
mählich, nach und nach, langsam, gemäch-
lich, sachte, gemach. V. P. píti. V. Zvyk
zlý p. se vluzuje. Kom. P. přisypovati. Us.
Pomalu dále ujdeš (dojdeš). Jg , Lb. Pomalu
nejdál. Hý. P. jíti, téci, růsti; ta věc jde p.
Nt.

Pomalučky = po málu. U Opav. Klš.

Pomalútky, po málu, langsam. Na Ostrav.
Tč.

Pomaly = po málu, langsam. Jak se daří ?
pomaly. Us. u Přer., u Opavy, na mor. Dra-
hansku. Hý., Kd., Klš.

Pomalý. Ta. Holka je pomalá a čerstvé
chůze. Us. u Rychn.

Pomámenec, nce, m. = pomámený. Zlob.

Pomámení, n., das Verwirren, Betäuben.
P. mysli, die Sinnesverwirrung. Br.

Pomámený; pomámen, a, o, verwirrt,
betäubt, wahnsinnig. — na čem: na mysli.

Pomamilý, po mámě zvrhlý, der Mutter
nachgerathen. P. dcera. Jg.

Pomamiti se, il, ení, po matce se zvrci,
der Mutter nachgerathen. Us.

Pomámiti, il, en, ení, bethören. — koho
čím: lahodnými slovy. — se, wahnsinnig
werden. — se kam = podíti se, gerathen.
Kam se to pomámilo? Us.

Pomanouti, ul, ut, utí; pomávati = po-
třásati, schwenken, schwingen. — čím kam.
Pomanu mečem na hlavu vraha. Krok.

Pomanúti, zastr., vz Pomenouti. Prk.

Pomara, y, f., galeruca, hmyz. Krok.

Pomaranč, vz Pomoranč.

Pomarastiti, il, štěn, ění, besudeln, be-
schmutzen. — co: dlážku. — P., rasch und
kräftig abmachen, viel abmachen. — P.,
rasch und gierig aufessen, viel aufessen.
U Olom. Sd.

Pomasta, y, f., Fett zum Aufschmieren.
Dej mi na chléb p-u; máslo na p-u. Na
Ostrav. Tč.

Pomásti, pomatu (zastr. pomětu), átl, aten
(zastr. poměten), ení; pomátati = zmásti,
verwirren, irre machen. — co, koho: niti,
Us., žáka. D. — se na čem: na rozumu.
Zák. sv. Ben. — se v čem: v počítání,
v řeči. Us. — co komu. Pán Bůh mu šiky
pomátl (v úkladech, které jiným strojil, sám
uvázl). Č.