733

Poměniti, il, ěn, ění; poměňovati, ver-,
abändern. — co čím kde. On v tom lese
svými rozkazy mnoho poměnil.

Pomenouti, zastar., posud ve složených :
za-, připomenouti.

Pomenší = poméň, méně, weniger. Bylby
on nás p. haněl, ale . . . Solf. k. 21.

Pomenšiti, il, šen, ení, pomenšovati, ver-
ringern, verkleinern. — čeho. Troj. Pomen-
šils ho málem méně od angelóv. Pass. P.
miery a přispořiti váhu. BO.

Poměr, u, m., poměra, y, f., das Ver-
hi'iltniss. P. ve filosofii slove spolubytosť a
spolučinnosť dvou neb více předmětů, osob
neb úkonův i pro sebe jakousi samostatnosť
majících, ku př. přítel k příteli, hlad ku po-
travě. Vz více v S. N. P. v mathm. jest
udání, kterak ze dvou stejnorodých veličin
jedna z druhé povstává. Š. N. P. arithme-
tický či počtářský, arithmetisches V., p. geo-
metrický či měřický, geometrisches V., přímý,
direktes V., obrácený, inverses, umgekehrtes
V., vzestupný, steigendes V., sestupný, fal-
lendes V.; v přímém p-ru býti, direkt pro-
portional sein, v obráceném p-ru býti, ver-
kehrt proportional sein. Slk. P. jednoduchý,
složený n. složitý, násobný, zdvojnásobený,
ztrojnásobený; ve fysice p. statický; Uda-
vatel, vykladatel poměru (exponent), člen
poměru; udavatel p-ru měřického; p. ob-
chodní. Nz. U p-ru obě porovnané veličiny
slovou členy. Při p-ru arithmetickém hle-
dáme rozdílu, při p. geometrickém podílu
obou členův; veličina pak nalezená odčítáním
n. dělením slove udavatelem,u geometrického
p-ru také podílem p-ru. S. N. P. pořadní,
výšin, tonu, místa, životní; p-ry obchodní
mezinárodní, souvislosti; v opačném p-ru,
dle p-ru něco změniti, ve všech p-rech ži-
vota. Šm. To přidává, aby p. události té ke
správě spásy vytknul; Sám p. ten v Kristu
osnován byl; Poněvadž toho p. syna k otci
vymáhati se zdá; Slovy těmi vyučuje p. mi-
losti boží ke svobodné vůli člověka; Již
pak vypisuje Pán důvěrný p., kterýž mezi
pastýřem a ovcemi vlastními se povahuje.
Sš. J. 41., 70., 192., 245., 1G9. Obůj rodo-
kmen podlé p-ru číselného upraven jest. Sš.
L. 55. (Hý.). P. příslušnosti soudní, Kompe-
tenzverhältniss, n. J. tr. ,Jedna jest v témž
poměru ku čtyřem jako dvě k osmi', lze
kratčeji vyjádřiti: Jedna má se ke čtyřem
jako dvě k osmi'. Místo slova poměr užívali
staří a užívá lid posud jiných obratů. Slý-
cháme často. ,Zije s ní v milostném p-ru.'
U V. čteme: ,Důvěrně s ní obcuje.' Nebo
lze říci: ,Má s ní milostný svazek', dle: ,Aby
ten milostný jejich svazek roztrhl.'Br. Druhdy
slovo poměr nahraditi lze slovy: shoda, srov-
nalost, srovnání a stojí v poměru obraty:
srovnává se, jest ve srovnalosti, shoduje se,
na př: Služné učitelů nestojí v žádném p-ru
k cenám potravním m.: nesrovnává se, není
ve shodě, neshoduje se s cenami potravními.
Počet středních škol není v náležitém po-
měru k počtu obyvatelstva slovanského m.:
počet škol nesrovnává se s počtem obyva-
telstva, není takový, jakého žádá počet oby-
vatelstva. Cf. Úroda se s nákladem srovná.
Jel. — Plur. poměry, Zeitverhältnisse, vy-

jádřiti lze krátce: časy, doba, na př. Ny-
nější p-ry časové přinášejí s sebou m.: čas
n. časy přinášejí s sebou. Cf. Týmž způ-
sobem ja nynějšímu času zlému ustupuji.
Jir. Anth. II. 2. 352. A ač tomu tak jest,
že král Jindřich, jakž tehdáž byli časové,
vás se obával. Skl. Kterýžto žalm lid boží
k svým časům a příčinám obrátil. Br. —
Totéž vyjadřuje slovo okolnosť u Kom., méně
zdařilé okolostojičnost. Co bys učinil v ta-
kových p-rech? lépe: okolnostech. — Potom
bývá slovo příčina. Jak by se v takových
příčinách chovati měl. V. — Kromě těchto
nalézáme slova: způsob, míra. V šťastném
a dobrém způsobu. V. Nebo jest v té míře
(za tehdejších okolností) jinak býti nemohlo.
Staré výp. Nyní vůbec v tom smyslu klade
se slovo stav. — V podobných však větách,
jako: ,Naše p-ry k cizím státům jsou velmi
zapleteny' nesnadno užiti některého z hoře-
ních obratů, a tu, nechceme-li opisovati, lépe
slovo poměry podržíme. Brs. 128., Šb., Š.
a Z. P-ry společenské. Us.

Poměra, y, f. = polnost. Máme té po-
měry hodně. Us. v Táborsku. — P., zastr.,
rozměr. Jir. — Vz Poměr.

Pomeranč, pomoranč, pomaranč, e,
m., pomeranče, f., pomorančí, z ital.
pomo ďarancio a to z lat. pomum auran-
tiuin, jablko zlaté =rostlina, citroník po-
moranč, pomorančník, pomorančový strom,
citrus aurantium, die Pomeranze. Rostl. —
P., ovoce téhož stromu. P. trpký, sladký,
sladko nakyslý n. čínský. Čl.

Pomerančí, n. = pomeranč. V. — P.,
adj., Pomeranzen-. P. květ. Reg. zdr. 7.

1. Pomerančnice, e, f., das Pomeranzen-
weib. Jg.

2. Pomerančnice, e, pomerančovna,

y, f., slove sbírka pomerančův a citronů atd.
vychovaných ve kbelících nebo v jiných ná-
dobách ; též místo, kde tyto stromy rostou
a se pěstují. Vz S. N. Die Orangerie.

Pomerančník, a, m., kdo pomeranče pro-
dává, der Pomeranzenhändler. — P., u, m.,
vz Pomeranč. Rostl.

Pomerančovka, y, f., nápoj z pomerančů.

Pomerančový, pomorančový, poma-
rančový, vz Pomeranč, Pomeranzen-. P.
strom (pomeranč), jablko, V., kůra, D., listí,
barva, Rostl., květ. — Jg., Kk. 230.

Pomeranský, m.:pomořanský,Pommern-,
P. země. Pulk.

Poměřiti, il, en, ení; poměřovati, aus-
messen. — co, koho. Pojď, já tě p-řím
(změřím, vezmu ti míru na šaty; vypráskám
ti). Us. na Mor. Hý. — co čím: pole ře-
tězem. Poměřené pole.

Poměrně, verhältnissmässig. P. mnoho,
málo, veliký, malý atd. Us. Hý.

Poměrnosť, i, f., Verhältnissmässigkeit,
f. Měst. bož.

Poměrný, verhältnissmässig. P. příčka.
Sedl. P. věta, vz Věta. P. váha nerostů. Vz
Bř. N. 58. Odpočinek boží jenom p. a vzta-
žitý jest. Sš. J. 85. P. váha, Hrk., částky.
Stě.— P.,poněkud mírný, massig. Řekni mi
jednoho z těch řezníků, aby byl jen trochu
p-ný. Us. u Rychn.