Předchozí (732)  Strana:733  Další (734) |
|
|||
733
|
|||
|
|||
Poměniti, il, ěn, ění; poměňovati, ver-,
abändern. — co čím kde. On v tom lese svými rozkazy mnoho poměnil. Pomenouti, zastar., posud ve složených :
za-, připomenouti. Pomenší = poméň, méně, weniger. Bylby
on nás p. haněl, ale . . . Solf. k. 21. Pomenšiti, il, šen, ení, pomenšovati, ver-
ringern, verkleinern. — čeho. Troj. Pomen- šils ho málem méně od angelóv. Pass. P. miery a přispořiti váhu. BO. Poměr, u, m., poměra, y, f., das Ver-
hi'iltniss. P. ve filosofii slove spolubytosť a spolučinnosť dvou neb více předmětů, osob neb úkonův i pro sebe jakousi samostatnosť majících, ku př. přítel k příteli, hlad ku po- travě. Vz více v S. N. P. v mathm. jest udání, kterak ze dvou stejnorodých veličin jedna z druhé povstává. Š. N. P. arithme- tický či počtářský, arithmetisches V., p. geo- metrický či měřický, geometrisches V., přímý, direktes V., obrácený, inverses, umgekehrtes V., vzestupný, steigendes V., sestupný, fal- lendes V.; v přímém p-ru býti, direkt pro- portional sein, v obráceném p-ru býti, ver- kehrt proportional sein. Slk. P. jednoduchý, složený n. složitý, násobný, zdvojnásobený, ztrojnásobený; ve fysice p. statický; Uda- vatel, vykladatel poměru (exponent), člen poměru; udavatel p-ru měřického; p. ob- chodní. Nz. U p-ru obě porovnané veličiny slovou členy. Při p-ru arithmetickém hle- dáme rozdílu, při p. geometrickém podílu obou členův; veličina pak nalezená odčítáním n. dělením slove udavatelem,u geometrického p-ru také podílem p-ru. S. N. P. pořadní, výšin, tonu, místa, životní; p-ry obchodní mezinárodní, souvislosti; v opačném p-ru, dle p-ru něco změniti, ve všech p-rech ži- vota. Šm. To přidává, aby p. události té ke správě spásy vytknul; Sám p. ten v Kristu osnován byl; Poněvadž toho p. syna k otci vymáhati se zdá; Slovy těmi vyučuje p. mi- losti boží ke svobodné vůli člověka; Již pak vypisuje Pán důvěrný p., kterýž mezi pastýřem a ovcemi vlastními se povahuje. Sš. J. 41., 70., 192., 245., 1G9. Obůj rodo- kmen podlé p-ru číselného upraven jest. Sš. L. 55. (Hý.). P. příslušnosti soudní, Kompe- tenzverhältniss, n. J. tr. ,Jedna jest v témž poměru ku čtyřem jako dvě k osmi', lze kratčeji vyjádřiti: Jedna má se ke čtyřem jako dvě k osmi'. Místo slova poměr užívali staří a užívá lid posud jiných obratů. Slý- cháme často. ,Zije s ní v milostném p-ru.' U V. čteme: ,Důvěrně s ní obcuje.' Nebo lze říci: ,Má s ní milostný svazek', dle: ,Aby ten milostný jejich svazek roztrhl.'Br. Druhdy slovo poměr nahraditi lze slovy: shoda, srov- nalost, srovnání a stojí v poměru obraty: srovnává se, jest ve srovnalosti, shoduje se, na př: Služné učitelů nestojí v žádném p-ru k cenám potravním m.: nesrovnává se, není ve shodě, neshoduje se s cenami potravními. Počet středních škol není v náležitém po- měru k počtu obyvatelstva slovanského m.: počet škol nesrovnává se s počtem obyva- telstva, není takový, jakého žádá počet oby- vatelstva. Cf. Úroda se s nákladem srovná. Jel. — Plur. poměry, Zeitverhältnisse, vy- |
jádřiti lze krátce: časy, doba, na př. Ny-
nější p-ry časové přinášejí s sebou m.: čas n. časy přinášejí s sebou. Cf. Týmž způ- sobem ja nynějšímu času zlému ustupuji. Jir. Anth. II. 2. 352. A ač tomu tak jest, že král Jindřich, jakž tehdáž byli časové, vás se obával. Skl. Kterýžto žalm lid boží k svým časům a příčinám obrátil. Br. — Totéž vyjadřuje slovo okolnosť u Kom., méně zdařilé okolostojičnost. Co bys učinil v ta- kových p-rech? lépe: okolnostech. — Potom bývá slovo příčina. Jak by se v takových příčinách chovati měl. V. — Kromě těchto nalézáme slova: způsob, míra. V šťastném a dobrém způsobu. V. Nebo jest v té míře (za tehdejších okolností) jinak býti nemohlo. Staré výp. Nyní vůbec v tom smyslu klade se slovo stav. — V podobných však větách, jako: ,Naše p-ry k cizím státům jsou velmi zapleteny' nesnadno užiti některého z hoře- ních obratů, a tu, nechceme-li opisovati, lépe slovo poměry podržíme. Brs. 128., Šb., Š. a Z. P-ry společenské. Us. Poměra, y, f. = polnost. Máme té po-
měry hodně. Us. v Táborsku. — P., zastr., rozměr. Jir. — Vz Poměr. Pomeranč, pomoranč, pomaranč, e,
m., pomeranče, f., pomorančí, z ital. pomo ďarancio a to z lat. pomum auran- tiuin, jablko zlaté =rostlina, citroník po- moranč, pomorančník, pomorančový strom, citrus aurantium, die Pomeranze. Rostl. — P., ovoce téhož stromu. P. trpký, sladký, sladko nakyslý n. čínský. Čl. Pomerančí, n. = pomeranč. V. — P.,
adj., Pomeranzen-. P. květ. Reg. zdr. 7. 1. Pomerančnice, e, f., das Pomeranzen-
weib. Jg. 2. Pomerančnice, e, pomerančovna,
y, f., slove sbírka pomerančův a citronů atd.
vychovaných ve kbelících nebo v jiných ná- dobách ; též místo, kde tyto stromy rostou a se pěstují. Vz S. N. Die Orangerie. Pomerančník, a, m., kdo pomeranče pro-
dává, der Pomeranzenhändler. — P., u, m., vz Pomeranč. Rostl. Pomerančovka, y, f., nápoj z pomerančů.
Pomerančový, pomorančový, poma-
rančový, vz Pomeranč, Pomeranzen-. P. strom (pomeranč), jablko, V., kůra, D., listí, barva, Rostl., květ. — Jg., Kk. 230. Pomeranský, m.:pomořanský,Pommern-,
P. země. Pulk. Poměřiti, il, en, ení; poměřovati, aus-
messen. — co, koho. Pojď, já tě p-řím (změřím, vezmu ti míru na šaty; vypráskám ti). Us. na Mor. Hý. — co čím: pole ře- tězem. Poměřené pole. Poměrně, verhältnissmässig. P. mnoho,
málo, veliký, malý atd. Us. Hý. Poměrnosť, i, f., Verhältnissmässigkeit,
f. Měst. bož. Poměrný, verhältnissmässig. P. příčka.
Sedl. P. věta, vz Věta. P. váha nerostů. Vz Bř. N. 58. Odpočinek boží jenom p. a vzta- žitý jest. Sš. J. 85. P. váha, Hrk., částky. Stě.— P.,poněkud mírný, massig. Řekni mi jednoho z těch řezníků, aby byl jen trochu p-ný. Us. u Rychn. |
||
|
|||
Předchozí (732)  Strana:733  Další (734) |