Předchozí (733)  Strana:734  Další (735) |
|
|||
.734
|
|||
|
|||
Poměročet, čtu, m., der Logarithmus.
Sedl. Poměročetný, logarithmisch. P. dsky,
Tafeln. Sedl. Pomerulka, y, f., pomerulla, druh trávy.
Rostl. Poměsidlo, a, n., vz Mčsidlo. Rozk.
Pomesina, y, f., die Pomesine, Apfelsine,
ovoce. — P., citrus aurantium, strom. Jg. Poměsiti, vermengen. Dch.
Pomésti, vz Pometati.
Poměstí, n. Štf.
Poměstiti, il, štěn, ění,pomešťovati. v místo
postaviti, auf einen Ort bringen, placiren. Poměstný = lenní. Lehn-. P. soustava. Šf.
Pomešek, šku, m., pomcškání, meškání,
prodlení, das Verweilen, der Aufenthalt. Na počátku p-šku Pavlova v Efesu. Po onom tříletém p-ku Pavlovu v Efesu. Sš. I. 5.,380. Poměšený; -en, a, o, vermengt. Šm.
Pomeškání, n., das Warten. — P., byt,
die Wohnung. Na venkově mám pěkné p. Na Ostrav. Tč. Pomeškati, pomeškávati, za-, promeškati,
versäumen. — co: školu, mši, kostel. Us. Hý. — čeho. Běda tomu, kdož svého času pomešká. Lom. Lékařského umění také ne- pomeškal. Lom. — kde. V tom městě (Efesu) pomeškal Pavel dvě létě a tři měsíce. Sš. 1. 5. — s inft. Nepomeškáť zavrci jí. Br. Poměštilý, poměštělý, jako v městě
ošacený. Na Policku. Kšá. Pomet, u, m., rození psů, koček, eine Tracht
Hunde, Katzen. Poměta, y, i.,poznámka, signatura. Čtverka
jest poznámka či p. tvorstva a desítka jest ]). celku. Sš. Mt. 54. Číslo deset obnáší p-tu a vědmo dokonalosti. Sš. L. 165. Číslo čtyři má p-tu zeme. Sš. Zj. 47G. Trojice ta (spása a sláva a moc) sluší jako p. vecí božích velmi při ujímání od Boha žezla a správy nad světem. Sš. Zj. 480. (Hý.). Pometání, n., vz Pometati. — P., nečasný
porod, die Fehlgeburt. Dej mu to, sic se ti dá do p. (o mlsném). U Kunv. Msk. — P. rostlin (když semen zralých nenesou). Rostl. Pometati, pometám a pomeci, pomítati,
pometávati; pomésti, pometu, pometl, ten, ení = pohozovati, povrhovati, werfen, be-, wegwerfen; verachten; dříve času poroditi, miss-, fehlgebären. Jg. — abs. Kráva po- metala (dříve času porodila). Us. — co: Štíty a pancíře i zbroje pomítali (odhazo- vali). Háj. P. světnici, zeitweise, stückweise kehren. — se odkud kam. Kozy se skály do doliny se mi pometaly. Koll. — čím, kým = opovrhovati. Plk., Šm. Něčím há- zeti a pomítati. Cr. — po čem. Po stuchlém seně krávy a ovce obyčejně pometaji. Vaň. — se. Sníh se pomítá (padá). Boč., Šm. Pomětati se, metaje sebou házeti, pome-
tati se, pohazovati se, povalovati se, sich herumwälzen, herumvagiren. — kde. Ta kniha se tady v tom pokoji na tom stole již napometá. Ten se kolem (okolo) našich staveni již něco napometal. Na mor. Dra- hansku. Hý. Pomětá se na každém sme- tisku. Na Ostrav. Tč. Pometavý, lat. abortivus, missgebärend.
P. tyčinka. Rostl. |
Pometek, tku, m.,eine todte Leibesfrucht,
der Abortus. Rk. Poměti, vz Pojměti.
Pometi-a, e, f., mě. v Latiu. — Pome-
tijský. Pométko, a, n. = pomítko.
Pometláč, e, m., v lodnictví, der Schwab-
berer. Šm. Pometlář, e, m., der Besenbinder. Jg.
Pometlati, v lodnictví, schwabbern. Šm.
Pometlice, e, f. = pometlnice. Č.
Pometlnice, e, f., čarodějnice, die Hexe.
Puch. Pometlo, a, n., na Slov. omestlo = chvo-
stišté, der Besen. Smeti pometly se metou. Kom. Každé nové p. dobře mete. Č. Leží mezi pometly (mezi košťály = od nikoho není vážen). Vz Nemilý. Č. — P., vích sla- měný k vymetání peci, der Ofenbesen, -wisch. V. — P., běhna, die Herumläuferin; žen- ština fintivá a rozpustilá. Ty p.! Na Mor. Tč., Sd. Pometlojezdec, dce, m., der Zauberer.
Puch. Pomezemi, po mezeře jsoucí, Zwischen-
raum-. P. vzduch. Mus., V. Pomezí, n., hranice, čára dělící od sebe
dva státy, dvě země, dva kraje n. okresy, die Glänze, Landscheide, Linie. S. N. P. celní, die Zolllinie. Trest. zák. Zřízení vo- jenského p. J. tr. P. vedlé cesty císařské, jako veliký záhon široké, bylo do r. 1848. státní a nesmělo se orati. Na Slez. Té. Město Cheb na p. českém. V. Až na p. provoditi. V. Z p. někoho vyvézti. V. Na p. při Jor- danu. Br. Řeka tomu kraji p. činí. Har. Pomezní, -ný, Gränz-, angränzend. P.
království, Br., město, krajina, D., pevnosť, Br., místa, hory, V., tvrz, Sych., clo, stráž, sloup, S. N., myslivec, pěchota, Bur., kámen, Us., soused (mezující), strážník. Šm. Pomezník, a, m., der Nachbar. Úřad
měřičův od múdrých uveden jest, jímžto pře o končinách neb o spolumeznících mezi p-ky bývají ukracovány. CJB. 303. Pomiče, dle Budějovice, Pomitsch, ves
u Vranova ve Znojemsku. PL. Pomieniti, zastr. = zaměřiti. Jir. Vz Po-
míniti. Pomíhati se, ein wenig umherŕlimmern.
Dch. Pomíchati (zastr. poměsati), pomísiti, il,
šen a sen, ení, mischen, vermengen. — co. Všecko p., kulaté s rohatým. Us. — se. Vz Míchati. Pomíječnosť, i, f., die Vergänglichkeit.
Sm. Pomíječný, vergänglich. Šm.
Pomíjející, od pomíjeti, 3. os. pl. pomí-
její, imperat. pomíjej, přechod. pomíjeje (íc), tedy: pomíjející a ne: pomijící. A to jsú slyšeli p. sousedé (die vorübergehenden Nach- barn). CJB. 379. Pomíjelivosť, i, f., die Vergänglichkeit.
Dch. Pomíjelivý, pomíjenlivý, pomíjivý,
vz -avý, vergänglich. Pomíjení, n., das Vorübergehen, Ver-
streichen. P. času. Aqu. — P. někoho zanedbávání, das Nichtachten. Vz Paraleipsis. |
||
|
|||
Předchozí (733)  Strana:734  Další (735) |