.734

Poměročet, čtu, m., der Logarithmus.
Sedl.

Poměročetný, logarithmisch. P. dsky,
Tafeln. Sedl.

Pomerulka, y, f., pomerulla, druh trávy.
Rostl.

Poměsidlo, a, n., vz Mčsidlo. Rozk.

Pomesina, y, f., die Pomesine, Apfelsine,
ovoce. — P., citrus aurantium, strom. Jg.

Poměsiti, vermengen. Dch.

Pomésti, vz Pometati.

Poměstí, n. Štf.

Poměstiti, il, štěn, ění,pomešťovati. v místo
postaviti, auf einen Ort bringen, placiren.

Poměstný = lenní. Lehn-. P. soustava. Šf.

Pomešek, šku, m., pomcškání, meškání,
prodlení, das Verweilen, der Aufenthalt. Na
počátku p-šku Pavlova v Efesu. Po onom
tříletém p-ku Pavlovu v Efesu. Sš. I. 5.,380.

Poměšený; -en, a, o, vermengt. Šm.

Pomeškání, n., das Warten. — P., byt,
die Wohnung. Na venkově mám pěkné p.
Na Ostrav. Tč.

Pomeškati, pomeškávati, za-, promeškati,
versäumen. — co: školu, mši, kostel. Us.
Hý. — čeho. Běda tomu, kdož svého času
pomešká. Lom. Lékařského umění také ne-
pomeškal. Lom. — kde. V tom městě (Efesu)
pomeškal Pavel dvě létě a tři měsíce. Sš.
1. 5. — s inft. Nepomeškáť zavrci jí. Br.

Poměštilý, poměštělý, jako v městě
ošacený. Na Policku. Kšá.

Pomet, u, m., rození psů, koček, eine Tracht
Hunde, Katzen.

Poměta, y, i.,poznámka, signatura. Čtverka
jest poznámka či p. tvorstva a desítka jest
]). celku. Sš. Mt. 54. Číslo deset obnáší p-tu
a vědmo dokonalosti. Sš. L. 165. Číslo čtyři
má p-tu zeme. Sš. Zj. 47G. Trojice ta (spása
a sláva a moc) sluší jako p. vecí božích
velmi při ujímání od Boha žezla a správy
nad světem. Sš. Zj. 480. (Hý.).

Pometání, n., vz Pometati. — P., nečasný
porod, die Fehlgeburt. Dej mu to, sic se ti
dá do p. (o mlsném). U Kunv. Msk. — P.
rostlin (když semen zralých nenesou). Rostl.

Pometati, pometám a pomeci, pomítati,
pometávati; pomésti, pometu, pometl, ten,
ení = pohozovati, povrhovati, werfen, be-,
wegwerfen; verachten; dříve času poroditi,
miss-, fehlgebären. Jg. — abs. Kráva po-
metala (dříve času porodila). Us. — co:
Štíty a pancíře i zbroje pomítali (odhazo-
vali). Háj. P. světnici, zeitweise, stückweise
kehren. — se odkud kam. Kozy se skály
do doliny se mi pometaly. Koll. — čím,
kým = opovrhovati. Plk., Šm. Něčím há-
zeti a pomítati. Cr. — po čem. Po stuchlém
seně krávy a ovce obyčejně pometaji. Vaň.
— se. Sníh se pomítá (padá). Boč., Šm.

Pomětati se, metaje sebou házeti, pome-
tati se, pohazovati se, povalovati se, sich
herumwälzen, herumvagiren. — kde. Ta
kniha se tady v tom pokoji na tom stole
již napometá. Ten se kolem (okolo) našich
staveni již něco napometal. Na mor. Dra-
hansku. Hý. Pomětá se na každém sme-
tisku. Na Ostrav. Tč.

Pometavý, lat. abortivus, missgebärend.
P. tyčinka. Rostl.

Pometek, tku, m.,eine todte Leibesfrucht,
der Abortus. Rk.

Poměti, vz Pojměti.

Pometi-a, e, f., mě. v Latiu. — Pome-
tijský.

Pométko, a, n. = pomítko.

Pometláč, e, m., v lodnictví, der Schwab-
berer. Šm.

Pometlář, e, m., der Besenbinder. Jg.

Pometlati, v lodnictví, schwabbern. Šm.

Pometlice, e, f. = pometlnice. Č.

Pometlnice, e, f., čarodějnice, die Hexe.
Puch.

Pometlo, a, n., na Slov. omestlo = chvo-
stišté, der Besen. Smeti pometly se metou.
Kom. Každé nové p. dobře mete. Č. Leží
mezi pometly (mezi košťály = od nikoho
není vážen). Vz Nemilý. Č. — P., vích sla-
měný k vymetání peci, der Ofenbesen, -wisch.
V. — P., běhna, die Herumläuferin; žen-
ština fintivá a rozpustilá. Ty p.! Na Mor.
Tč., Sd.

Pometlojezdec, dce, m., der Zauberer.
Puch.

Pomezemi, po mezeře jsoucí, Zwischen-
raum-. P. vzduch. Mus., V.

Pomezí, n., hranice, čára dělící od sebe
dva státy, dvě země, dva kraje n. okresy,
die Glänze, Landscheide, Linie. S. N. P.
celní, die Zolllinie. Trest. zák. Zřízení vo-
jenského p. J. tr. P. vedlé cesty císařské,
jako veliký záhon široké, bylo do r. 1848.
státní a nesmělo se orati. Na Slez. Té. Město
Cheb na p. českém. V. Až na p. provoditi.
V. Z p. někoho vyvézti. V. Na p. při Jor-
danu. Br. Řeka tomu kraji p. činí. Har.

Pomezní, -ný, Gränz-, angränzend. P.
království, Br., město, krajina, D., pevnosť,
Br., místa, hory, V., tvrz, Sych., clo, stráž,
sloup, S. N., myslivec, pěchota, Bur., kámen,
Us., soused (mezující), strážník. Šm.

Pomezník, a, m., der Nachbar. Úřad
měřičův od múdrých uveden jest, jímžto
pře o končinách neb o spolumeznících mezi
p-ky bývají ukracovány. CJB. 303.

Pomiče, dle Budějovice, Pomitsch, ves
u Vranova ve Znojemsku. PL.

Pomieniti, zastr. = zaměřiti. Jir. Vz Po-
míniti.

Pomíhati se, ein wenig umherŕlimmern.
Dch.

Pomíchati (zastr. poměsati), pomísiti, il,
šen a sen, ení, mischen, vermengen. — co.
Všecko p., kulaté s rohatým. Us. — se. Vz
Míchati.

Pomíječnosť, i, f., die Vergänglichkeit.
Sm.

Pomíječný, vergänglich. Šm.

Pomíjející, od pomíjeti, 3. os. pl. pomí-
její, imperat. pomíjej, přechod. pomíjeje (íc),
tedy: pomíjející a ne: pomijící. A to jsú
slyšeli p. sousedé (die vorübergehenden Nach-
barn). CJB. 379.

Pomíjelivosť, i, f., die Vergänglichkeit.
Dch.

Pomíjelivý, pomíjenlivý, pomíjivý,
vz -avý, vergänglich.

Pomíjení, n., das Vorübergehen, Ver-
streichen. P. času. Aqu. — P. někoho
zanedbávání, das Nichtachten. Vz Paraleipsis.